Ceny mobilních dat u nás patřily dlouhodobě k problematickým tématům. Je u nás skutečně stále dráž než u sousedů? Proč nemáme čtvrtého operátora? A vítězí volný trh nad regulacemi?
Kouzelné sluchátko, chtěla bych neomezené volání a data za normální peníze. „Ale prosím, no beze všeho,“ řekl by telefon Macha a Šebestové z kultovního večerníčku. Ale co na takovou otázku odpovědí naši tři velcí operátoři, kteří jsou dlouhodobě terčem kritiky? A jak se k tomu staví Český telekomunikační úřad?
Ceníky českých mobilních operátorů jsou tradičně předmětem kritiky, a to hlavně co se týká internetových služeb, které byly donedávna jedny z nejdražších v Evropě. Operátoři dnes oponují tím, že to je už dávno přežitý mýtus a tuzemské ceny se dostaly na evropský průměr. To se ale týká pouze neomezených tarifů, po kterých roste poptávka.
Dvě studie, dva pohledy na věc
Podle poslední zprávy ČTÚ, na kterou se operátoři odkazují, klesly ceny neomezených mobilních tarifů mezi lety 2018 až 2022 o více než čtyřicet procent. Průměrná cena jednoho megabytu mobilních dat pak podle zprávy loni klesla o dvacet tři procent, právě kvůli zvýšenému zájmu o neomezené tarify. Také podle tabulky míry inflace se meziročně ceny v rámci telekomunikačního trhu téměř nemění, zatímco jiná odvětví šla nahoru.
Tuzemské ceny za neomezené tarify jsou pak v mezinárodním srovnání opravdu průměrné, cituje ČSÚ data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Stále ale například zaostáváme za Německem či Velkou Británií, kde lidé navíc pobírají mnohem vyšší mzdy. Reálná srovnání se zahraničím se však provádějí těžko: v některých zemích jsou levnější tarify podmíněné uzavřením smlouvy s určitým časovým závazkem nebo spolu s dalšími produkty a službami.
ČTÚ
Mezinárodní srovnání neomezených mobilních tarifů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
„Třebaže jsou ceny služeb elektronických komunikací, zejména těch mobilních, často předmětem veřejné kritiky a ČTÚ průběžně prostřednictvím řady zákonných nástrojů usiluje o zvyšování konkurence na trhu mobilních služeb s navazujícím dopadem na výši uplatňovaných cen, celková cenová hladina v sektoru pošt a telekomunikací jak za celé hodnocené období (2018–2022), tak i za více jak uplynulé dvě dekády klesala, tj. docházelo k deflaci. Tímto cenovým vývojem tak byl sektor pošt a telekomunikací výjimečný a přispíval k tlumení inflačního růstu v ekonomice,“ píše ve zprávě ČTÚ.
Pak se ale v médiích objevují jiná mezinárodní srovnání, kde se Česko naopak objevuje stran cen za data na úplném chvostu pořadníku. Například podle často citovaného průzkumu britského srovnávače broadbandových služeb Cable.co.uk z loňského léta se naše země umístila na 193. příčce. Podle tohoto srovnání máme dokonce vůbec nejdražší data z celého východoevropského regionu.
Cable.co.uk
Průměrná cena za 1 GB mobilních dat podle jednotlivých zemí. Zdroj Cable.co.uk
Jak je to možné? Důvodem nesrovnalostí v žebříčcích je rozdílná metodika. Britská studie počítá průměrnou cenu všech tarifů dané země, ne jen těch neomezených. „Problémem může být i to, že průzkumy zpravidla vycházejí jen z ceníkových cen, ale ne těch skutečně účtovaných. My spíše jako relevantní bereme srovnání podle metodiky, kterou používá i Evropská komise a je podle nás přesnější standard,“ vysvětluje Marek Ebert z ČTÚ.
„Právě neomezené tarify jsou nejprodávanější, spotřeba dat v nich je významná a jejich nezohlednění způsobuje irelevanci studie pro Česko,“ doplňuje Patricie Šedivá, mluvčí T-Mobilu.
Téměř každý desátý respondent průzkumu ČTÚ uvedl, že od operátora dostal „podpultovou“ nabídku výhodnějšího tarifu, a to nejčastěji v momentě, kdy pohrozil odchodem ke konkurenci.
Za tento přístup operátory kritizuje především server dTest. Vyvstává otázka, zda by operátoři neměli informace o těchto tzv. retenčních nabídkách povinně zveřejňovat. Podle Marka Eberta z ČTÚ by to ale mohlo paradoxně nepříznivě ovlivnit přirozenou soutěž. Podle operátorů jde o běžnou praxi nejen v telekomunikaci.
„Reálné ceny, které naši zákazníci měsíčně za telekomunikační služby platí, jsou skutečně nižší, a v řadě případů výrazně, než jsou ceníkové, tedy pultové ceny. Nejde ale o nic nenormálního, tento přístup je zcela běžný i u dalších poskytovatelů služeb, jako je energetika, plynárenství, bankovní sektor, pojišťovnictví a podobně,“ vysvětluje Veronika Zachariášová, mluvčí O2.
Podle aktuálních veřejných ceníků se za neomezená data s maximální rychlostí v základní nabídce nedostanete pod třináct set korun s DPH měsíčně. S mírnými odchylkami je nabídka u všech operátorů srovnatelná s tím, že se ceny, jak už bylo řečeno, snižují v rámci různých balíčků služeb nebo speciálních nabídek.
Co ovlivňuje ceny operátorů?
Na cenotvorbě se podílí několik faktorů – jako třeba míra státní podpory nebo kvalita infrastruktury a šíře pokrytí. Podle ČTÚ je k lednu 2024 souhrnně za všechny operátory pokryto 5G sítěmi 96,1 procenta obyvatel Česka. V pokrytí venkovských oblastí se v Evropě řadíme dokonce na šesté místo odshora.
V čem naopak zaostáváme, je rozšiřování optických sítí. Přesto se pokrytí mobilními sítěmi 5G zlepšuje, jelikož operátoři musejí splnit náročné závazky z aukcí kmitočtů a dalších rozhodnutí a do infrastruktury ročně investují dohromady přes deset miliard.
„Telekomunikační průmysl je vysoce investičně náročný a naše zisky pravidelně dál reinvestujeme do infrastruktury. Za poslední tři roky přesáhnou kompletní investice dvanáct miliard korun. A kvalita naší mobilní sítě je na špičce nejen v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, ale i se zbytkem světa, což dokazují i nezávislá měření,“ komentuje Patricie Šedivá, mluvčí T-Mobilu.
Zajímavým zjištěním poslední studie ČTÚ je, že 81 procent Čechů a Češek je relativně spokojených s cenami svého mobilního operátora. Konkrétně ceny vzhledem ke kvalitě služeb hodnotilo 45 respondentů jako přijatelné, dvacet procent jako výhodné a šestnáct procent jako velmi výhodné.
ČTÚ
Infografika ze zprávy Českého telekomunikačního úřadu
Vyšší zájem o neomezená data je podložen i tím, že lidé stále častěji komunikují přes online aplikace jako iMessage, Messenger nebo WhatsApp, které jsou zdarma. Podle ČSÚ využívá ke komunikaci tyto platformy asi 77 procent Čechů a Češek, před deseti lety to bylo o padesát procent méně.
Tuzemskému trhu s telekomunikacemi dlouhodobě vévodí trojice mezinárodních gigantů O2, T-Mobile a Vodafone. Za T-Mobilem stojí německý Deutsche Telekom, Vodafone spadá pod britský Vodafone Group a O2 většinovým podílem vlastní skupina PPF.
Čísla napovídají, že se všem třem daří. Vodafonu klesl čistý zisk o desetinu na 839 milionů korun a tržby naopak poskočily na 21,3 miliardy korun. T-Mobilu loni výrazně klesl provozní zisk na 11,27 miliardy korun, ale tržby mírně stouply na 30,695 miliardy korun. O2 mírně vyrostly tržby na 35 miliard korun, zisk před zdaněním naopak mírně klesl na 7,55 miliardy korun.
NADA Research
Průzkum NaDa Research na vzorku 20 134 respondentů, sběr dat září 2022 až duben 2024
Podle průzkumu NaDa Research, poskytujícího národní data o spotřebním a mediálním chování lidí, se zdá, že se každý operátor soustředí na svou primární cílovou skupinu. Ačkoli spolu T-Mobile a O2 spolupracují například při modernizaci infrastruktury, jakoukoli manipulaci s trhem přirozeně popírají.
„Velká trojka“, nebo volný trh?
Vysoké ceny operátorů v minulosti vyvolávaly obavy o to, zda má trh dostatečné konkurenční prostředí, a v médiích se skloňovala slova jako oligopol, nebo dokonce kartel operátorů. Také Český telekomunikační úřad v minulosti opakovaně volal po větší regulaci a vstupu dalších hráčů na trh.
To se ale nezdálo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ani Evropské komisi, která návrhy opakovaně vetovala s tím, že velkoobchodní trh je v Česku funkční. Poslední návrh, který ČTÚ poslal na Evropskou komisi v prosinci 2022, byl finálně zamítnut v březnu 2023.
Úřadu se totiž nepodařilo prokázat, že tři hlavní operátoři v tuzemsku postupují ve shodě a že nejsou k dispozici jiné nástroje ve prospěch soutěže. Regulace by podle komise znamenala omezení volného trhu, což je v rozporu s mezinárodním právem Evropské unie.
Čtvrtý operátor by přitom mohl s cenami mobilního připojení zahýbat, jak uvádí letošní analýza Rewheel Research, finské soukromé nezávislé společnosti zabývající se analýzou světového trhu v oblasti telekomunikací a výzkumem konkurenceschopnosti mobilních operátorů. Česko ve srovnání najdeme na devátém místě od konce.
Rewheel Research
Minimální měsíční maloobchodní cena (včetně DPH) pro daný objem gigabajtů a rychlost mezi všemi způsobilými tarify zaznamenanými v databázi pro danou zemi. Zdroj: Rewheel Research
Z dat analýzy vyplývá, že měsíční tarify jsou až třikrát vyšší, a ceny za jeden gigabajt dokonce až šestinásobné na trzích, kde působí tři mobilní operátoři. Naopak efektivní konkurence na trzích se čtyřmi mobilními operátory vede k nižším cenám služeb i levnějšímu pevnému připojení. Pro zajímavost, co se týče dostupnosti i ceny pevného připojení, je na tom Česko nadprůměrně dobře díky výjimečně rozmanitému trhu regionálních firem.
Proč nemáme čtvrtého operátora?
Lepší podmínky pro vstup čtvrtého hráče na trh prosazoval ČTÚ už při zavádění sítě 4G v roce 2013. Nejvýraznější debata nastala při nástupu 5G, ale do aukce se kvůli nevýhodným podmínkám nakonec nikdo nepřihlásil. Možným adeptem byl tehdy často skloňovaný Nordic Telecom spadající do portfolia investora Tomáše Otruby, momentálně napojeného na skupinu Amalar Renáty Kellnerové a jejích dcer. Ale i ten je nadobro ze hry.
Letos v září ÚOHS schválil prodej stoprocentního podílu Nordic Telecom Regional, který se tak stal dceřinou společnosti O2, jež spadá do skupiny PPF vlastněné právě rodinou Kellnerových.
Antimonopolní úřad upozornil na negativní dopady zejména na trh v menších obcích. Skupina se proto musela zavázat, že po dobu pěti let zachová v problematických lokalitách přiměřené ceny a bude investovat minimálně 240 milionů korun do rozvoje sítě.
V rámci telekomunikací není konsolidace nic neobvyklého. Podobně se v roce 2018 povedlo Vodafonu koupit velkého poskytovatele internetového připojení UPC. T-Mobile se zase zaměřil na akvizice menších regionálních poskytovatelů jako například olomouckého poskytovatele internetu Lemo.
Vypadá to, že „velká čtyřka“ v Česku nebude. Na otázku, co by vstup nového hráče s českým trhem udělal, odpovídají operátoři jednohlasně ve stylu, že nemají informace, že by se v současné době diskutovalo o vstupu dalšího operátora na trh. Podle vedení ČTÚ je český trh saturovaný s 15,5 milionu SIM karet a na čtyři velké operátory je příliš malý. Vybudování vlastní infrastruktury je drahé a logisticky náročné, stejně jako získání zákazníků, proto český trh velké značky neláká.
Můžou s trhem pohnout drobní hráči?
Od roku 2013 jsou ve hře také takzvaní virtuální operátoři, kterých je dnes na trhu kolem stovky. Jelikož nemají vlastní frekvence, ČTÚ nařídil klasickým operátorům povinnost pustit je do svých sítí za regulované ceny. Tito operátoři pak služby v podstatě přeprodávají zákazníkům pod svou značkou.
Samozřejmě i zde dochází ke konsolidaci. Oproti celkovému tržnímu podílu všech virtuálních operátorů na trhu (dle počtu SIM) na úrovni 4,5 % v roce 2023, měli ti majetkově nepropojení s mobilními operátory tržní podíl nižší (cca 3,5 %). Přesto ale průzkum spotřebitelů ČTÚ z roku 2023 ukázal, že až jedenáct procent z nich využívá i služby virtuálního mobilního operátora.
Například první český virtuální operátor BLESKmobil není ve skutečnosti virtuální operátor, ale Branded Reseller, tedy prodejní kanál služeb O2. Dalšími takovými operátory je SAZKAmobil spadající pod Vodafone a operátor Nej.cz působící v síti T-Mobile.
Z dat posledních let celkově vyplývá, že je český telekomunikační trh stabilní, pokrytí a kvalita služeb se zlepšují, zatímco ceny se drží zhruba na evropskému průměru. Větší pokles cen asi nenastane, ale čekat můžeme modernizaci infrastruktury a zaplnění bílých míst na mapě včetně rozšíření optických sítí a 5G.
