Česká koruna dnes citelně oslabuje: vůči euru znehodnotila až nad úroveň kurzu 25,67, tedy na svoji nejslabší úroveň od loňského října. České měně nyní nepomáhá ani to, že Česká národní banka letos zvýšila úrokové sazby – jako jediná ze všech centrálních bank světa.
K již déle působícímu tlaku v podobě obav z dalšího šíření koronavirové nákazy se dnes přidává tlak v podobě ropné cenové války, kterou o víkendu rozpoutala Saúdská Arábie. Ropné království zlevnilo svým odběratelům v Americe, Evropě i Asii ropu tak dramaticky, že jim to „vyrazilo dech“.
Srovnatelné zlevnění saúdskoarabské ropy nenastalo za posledních více než 20 let a Rijád se jím snaží získat větší tržní podíl na úkor všech dalších těžařských zemí, včetně USA s jejich břidličnými těžaři.
Cena ropy Brent se v důsledku propadla nejvýrazněji od války v Iráku roku 1991 – po začátku obchodování vmžiku ztratila více než 30 (!) procent. Vážně hrozí propad cen pod úroveň 30 dolarů za barel, nebo dokonce do blízkosti 20 dolarů za barel.
Pokud by takové zlevnění bylo trvalejšího rázu, vyvolá nejen ekonomickou krizi podstatné části světové energetiky, ale také politické otřesy v zemích Zálivu a dost možná i závažný otřes geopolitický.
V prekérní situaci se ocitá americký prezident Donald Trump. Na Rijád vždy tlačil, aby vytvářel podmínky pro zlevnění ropy, a levnou ropu pak v USA vydával za svůj politický úspěch. Nyní však Rijád zlevňuje ropu natolik, že je ohrožena podstatná část amerického ropného průmyslu, zejména tamní břidliční těžaři.
Ti mají vyšší náklady produkce a nejsou při nízkých cenách suroviny ziskoví. Teď musí svou produkci omezit a to znamená propouštět především ve státech, které jsou pro Trumpa důležité z hlediska jeho probíhajícího boje o znovuzvolení.
Enormní nejistoty pochopitelně vedou investory k tomu, že se zbavují rizikovějších aktiv včetně české koruny. Kalkulují navíc s tím, že Česká národní banka bude muset rychle své sazby zase snížit, což atraktivitu české měny dále oslabí.
Nejen koruna je obětí dnešních masivních výprodejů. Do takzvaného medvědího trhu, definovaného jako dvacetiprocentní pokles v porovnání s aktuálním maximem, dnes vstupuje německý či britský akciový trh. Při otevření ztratily přes sedm, resp. osm procent, a navázaly tak na dnešní dramatické propady asijských trhů. Obří propad se čeká také po otevření amerických burz.
Pomyslný míč je teď na straně centrálních bank a vlád, v prvé řadě amerického Fedu a tamní vlády. Musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární. Mezinárodní spolupráce, vytvářející podmínky pro takový koordinovaný zásah, je však v posledních letech soustavně narušována, například obchodními válkami a zaváděním cel.
Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě.
