Jmenuje se Juno a už pět let obíhá kolem největší planety naší Sluneční soustavy. A kromě všemožných vědeckých měření si Jupiter také důkladně fotí.
Zkraje září poslala tahle houževnatá sonda NASA další várku úchvatných snímků planety, kterou dobře známe jako jeden z nejjasnějších bodů noční oblohy. Sonda za 1,1 miliardy dolarů, která nedávno oslavila desáté výročí svého startu, má ale podstatně lepší výhled – k plynnému obru se při obletu dostává na vzdálenost pouhých 2600 kilometrů.
Nové snímky z jejího dalšího takzvaného perijovu (blízkého průletu kolem Jupitera) zahrnují detailní pohledy na bouře, které v atmosféře planety zuří. Úchvatná finální podoba snímků je výsledkem práce „flotily“ amatérských astronomů a nadšenců. Ti po každém perijovu stahují nezpracovaná data z dvoumegapixelové palubní kamery JunoCam, které pečlivě skládají a barevně upravují.
Foto NASA / Andrea Luck
Foto NASA / Kevin M. Gill
Foto NASA / Brian Swift
Foto NASA / Björn Jónsson
NASA nedávno prodloužila misi Juno minimálně do září 2025 a samozřejmě se bude nadále věnovat také měsícům Jupitera. Její nová oběžná dráha zavede sondu 29. září 2022 do vzdálenosti 320 kilometrů od Europy a poté 30. prosince 2023 a 3. února 2024 do vzdálenosti 1500 kilometrů od měsíce Io.
Černá skvrna v horní části fotografie je stín měsíce Io | Foto NASA / Andrea Luck
Jupiter je plynový obr, v jehož atmosféře řádí gigantické bouře | Foto NASA / Andrea Luck
Ten je jedním ze čtveřice největších měsíců Jupitera, kterým říkáme galileovské. Název získaly podle svého objevitele: slavný italský astronom Galileo Galilei je poprvé pozoroval v roce 1610.
Od jeho časů bylo u největší planety Sluneční soustavy objeveno celkem 79 měsíců. V tuto chvíli je Juno od Země vzdálena přibližně 628 milionů kilometrů, což z ní dělá nejvzdálenější sondu NASA napájenou sluneční energií.
Je součástí programu středně velkých planetárních sond NASA New Frontiers, kam spadá i sonda New Horizons, která přinesla první snímky Pluta. Tu však pohání radioizotopový termoelektrický generátor.
Vůbec nejdál od Země se nacházejí starší sondy Voyager 1 a 2, které již obě opustily Sluneční soustavu. První se momentálně nachází ve vzdálenosti 23 052 350 843 kilometrů od Země a před čtyřmi lety úspěšně uposlechla pokyn ke korekčnímu zážehu trysek – naposledy byly použity v roce 1980.
