Pouze ve čtyřech zemích světa má kapitalismus větší podporu než v Česku. A naopak ve více než dvou desítkách jsou silnější protikapitalistické tendence.
„Český postoj dává smysl, protože situace oproti socialismu se tady výrazně zlepšila. Lidé se mají lépe a zároveň si pamatují, jaké to bylo dřív,“ tvrdí německý historik a sociolog Rainer Zitelmann, který nechal Institutem Allensbach v celkem devětadvaceti státech zkoumat postoj obyvatel ke kapitalismu, volnému trhu a roli státu v ekonomice.
Průzkum probíhal od loňského do letošního září a celkem se ho zúčastnilo přes třicet tisíc respondentů. V Česku jej letos v únoru provedla agentura Ipsos MORI na reprezentativním vzorku tisíce osob.
Lidé zde nejvíc souhlasili s tím, že by stát měl určovat pravidla, ale v ideálním případě do nich jinak nezasahovat. Naopak nejméně Češi souhlasí s tvrzením, že sociální spravedlnost je v ekonomickém systému důležitější než ekonomická svoboda.
Celkem v průzkumu lidé reagovali na víc než tři desítky různých výroků, které se týkají jejich postoje ke kapitalismu. Výsledkem je koeficient, který určuje, jak moc s tímto ekonomickým systémem souzní. S velkým odstupem má kapitalismus největší podporu v Polsku, následují Spojené státy, Jižní Korea a Japonsko. Česká republika je na páté příčce.
Největší míru odporu pak sklízí kapitalismus v Turecku, Bosně a Hercegovině, Rusku, Řecku, Francii a Španělsku. Ačkoli v mezinárodním srovnání patří Češi mezi fanoušky kapitalismu, jsou zároveň kritičtí. A podobně jako v dalších zemí platí, že jakmile se tržní ekonomika nahradí slovem kapitalismus, kritičnost stoupí.
S kapitalismem si například 65 procent lidí spojuje negativní jevy jako korupce, bezcitnost nebo chamtivost, proti tomu devětašedesát procent dotázaných si kapitalismus spojuje se svobodou, pokrokem a prosperitou. S tvrzením, že kapitalismus ovládají bohatí, určující politickou agendu, souhlasí v Česku 44 procent lidí – a stejné procento věří, že kapitalismus vede k rostoucí nerovnosti.
V tom, jak moc lidé souzní s kapitalismem a tržní ekonomikou, jsou v Česku rozdíly nejen podle toho, jestli odpovídají muži, nebo ženy (ty jsou více proti), ale také podle dosaženého vzdělání. Zatímco výsledný koeficient postoje vůči kapitalismu je u lidí s vysokoškolským vzděláním na hodnotě 2,89, u lidí se základním vzděláním dosahuje 1,02.
„Ačkoli rozdíly bývají vidět i v dalších zemích a lidé s vyšším vzdělání bývají vůči kapitalismu vstřícnější, nikde není mezi lidmi s vysokoškolským a základním vzděláním tak velká propast jako v Česku,“ dodává Rainer Zitelmann, který si mezinárodní průzkum nechal zpracovat pro svou novou knihu 10 největších omylů odpůrců kapitalismu, která nyní vyšla i u nás.
