Češi si mohou vzájemně pogratulovat. Společně totiž prošli zimou s takovým výsledkem, který nikdo z nich nepamatuje. Řeč je o zásobnících plynu, které se s koncem března opět začínají pomalu plnit a z kterých jsme za celou zimu nevyčerpali ani polovinu.
Plynaři starající se o české zásobníky tak letos nebudou mít tolik práce. Česko totiž vstupuje do další sezony, během které by velkoobchodníci měli naplnit našich osm zásobníků plynu na sto procent a přichystat se tím na příští zimu, s rekordním výsledkem.
Naplněnost zásobníků plynu určených pro Česko totiž během zimních měsíců neklesla pod padesát procent a dnes se pohybuje na hodnotě 51,6 procenta z jejich celkové kapacity 3,6 miliardy metrů krychlových.
„Pro srovnání, v loňském roce ve stejnou dobu byla naplněnost patnáct procent, takže je máme třikrát více naplněné než loni,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Horní modrá vlnovka znázorňuje naplněnost zásobníků v ČR za posledních deset let (v TWh) | Zdroj: Gas Infrastructure Europe
Důvody jsou nasnadě. Jednak jsme do zimy vstupovali s rekordně plnými zásobníky, dále se projevila klasická ekonomická poučka, že se vzrůstající cenou klesá poptávka, své způsobila i mírnější zima a také se na rekordním výsledku odrazila zodpovědnost Čechů. Ti alespoň částečně vzali za své doporučené úspory a drželi termostaty pod 20 stupni Celsia, navíc se bezpochyby projevil boom tepelných čerpadel a fotovoltaiky nejen v rodinných domech, ale i v průmyslu.
Spotřeba tepla, které se v Česku více než z jedné čtvrtiny vyrábí právě ze zemního plynu, podle aktuální Zprávy o provozu teplárenských soustav ČR od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) meziročně klesla o dvanáct procent na nejnižší hodnoty za šest let, odkdy úřad data eviduje.
„V průmyslu se spotřeba oproti v roce 2021 snížila o 7,7 procenta, u domácností dokonce o 12,9 procenta. Vypíchl bych ještě sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví, kde došlo k meziročnímu poklesu o 15,7 procenta,“ říká předseda ERÚ Stanislav Trávníček a dodává, že v rámci výroby tepla je patrný odklon jednak od uhlí, tak právě i od plynu.
„U zemního plynu, loni velmi drahého, došlo k meziročnímu snížení o 15,7 procenta,“ dodal. To vše se projevilo na celkovém poklesu spotřeby plynu v Česku v loňském roce o pětinu na 7,5 miliardy metrů krychlových, což je vůbec nejnižší hodnota za posledních osm let.
Vývoj spotových cen plynu na evropském trhu | Zdroj: TTF
K aktuálnímu plnění zásobníků pak přispívá i fakt, že spotová cena v posledních týdnech klesla ke 40 eurům za megawatthodinu na úrovně z léta 2021, což motivuje obchodníky nakupovat „levný“ plyn do zásoby. To je pozitivní zpráva i pro domácnosti a firmy, protože dříve nebo později se jim tento levnější plyn začne odrážet i na poklesu částek na fakturách za energie.
Česko dnes plyn ze zásobníků stále odebírá a stále občas převažují dny, kdy z nich odčerpáváme více, než do nich obchodníci vtláčejí. Ale ty s teplejším počasím postupně ubývají a kvapem se blíží den, kdy z nich přestaneme odebírat plyn úplně.
Pokud se podíváme na loňské statistiky Gas Infrastructure Europe, zjistíme, že jsme ze zásobníků přestali zcela soustavně odebírat plyn 15. dubna. Tak jako tak, letošní naplněnost už pod padesát procent neklesne.
To vše ale neznamená, že máme vyhráno. K nižší spotřebě plynu nám totiž pomohla teplotně příznivá zima a existují oprávněné obavy, že příští zimu se Evropa z pohledu nedostatku plynu opět trochu zapotí. Musí totiž nahradit výpadek ruského plynu, kterého ročně do Evropy v předválečných letech přitékalo zhruba 200 miliard metrů krychlových.
Už nyní proto probíhá přetahování Evropy o plyn LNG zejména s Asií, která je jeho tradičně největším odběratelem s roční spotřebou kolem 450 miliard metrů krychlových. Evropě tak mohou před zimou chybět miliardy kubických metrů plynu, což opět může spustit cenové šoky na energetických burzách.
V každém případě jsme si z pohledu naplněnosti zásobníků vydobyli velmi slušnou pozici k tomu, abychom příští zimu opět zvládli. A ukázali jsme, že když chceme, umíme být úsporní.
