Tuzemské podniky začaly v minulých týdnech bít na poplach kvůli chystaným dotovaným cenám energií v Německu. Dnes si ale mohou oddechnout, úlevy nakonec nebudou tak vysoké, a němečtí konkurenti by měli ve finále za energie platit dokonce víc.
Sleva na energie v Německu nakonec nebude tak vysoká, jak se původně očekávalo. Od ledna sice budou dvě tisícovky největších německých firem platit zhruba polovinu tržní ceny elektřiny, sleva se ale bude dotýkat jen poloviny jejich spotřeby.
A po započtení regulované složky, která s takzvanou obchodní složkou v podobě ceny silové elektřiny (nebo plynu) tvoří konečné faktury za energie, na tom budou dokonce hůře než české společnosti.
„Německý byznys prudce padá, ale spolková vláda na to nereaguje dostatečně rozhodně,“ uvedl v úterý šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger.
Německá vláda schválila, že od ledna příštího roku budou dva tisíce vybraných německých podniků s vysokou spotřebou elektřiny platit po následující tři roky za kilowatthodinu elektřiny pět centů. V současnosti přitom za silovou elektřinu platí zhruba devět centů.
Schválená dotovaná cena je dokonce nižší, než s jakou počítal původní návrh úlev, firmy podle něho měly platit šest centů za kilowatthodinu. Finální opatření má ale několik háčků, které na první pohled citelnou výhodu fakticky celou smazávají.
Prvním z nich je, že dotovaná cena se bude týkat jen poloviny jejich spotřeby. Za druhou polovinu odebrané elektřiny budou platit tržní ceny jako doposud. Dotovanou cenu dostanou v dalším roce zpětně ve formě náhrad, z tohoto příspěvku ale budou muset polovinu investovat do zelených technologií.
Německá vláda je totiž limitována evropským rámcem Clean Industrial Deal State Aid Framework, který vymezuje pravidla pro výši státní podpory. Pokud by Němci limity podpor překročili, s největší pravděpodobností by s nedovolenou podporou trhu narazili u Evropské komise.
Navíc po započtení poplatků směřujících do rozvoje přenosové soustavy, které jsou součástí regulované složky ceny energií, by měly německé podniky mít ve finále vyšší ceny než jejich čeští konkurenti.
Pro tuzemské firmy je to dobrá zpráva, obávaly se toho, že oproti německým podnikům ztratí konkurenceschopnost. V Česku nyní platí jedny z nejvyšších cen energií v celé Evropské unii.
„Ceny energií jsou v České republice jedny z nejvyšších v Evropě, zároveň platí, že ceny energií v Evropské unii jsou oproti zbytku světa významně vyšší, což sráží její konkurenceschopnost,“ uvedl pro Forbes mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský s tím, že takové podmínky jsou pro evropský průmysl likvidační.
I proto kroky Německa, které se snaží podpořit svůj domácí průmysl, chápe. „Jestliže se Evropská unie rozhodla řešit dekarbonizaci cestou deindustrializace, je pochopitelné, že se průmyslové země, jako je Německo, snaží touto cestou zachránit svá energeticky náročná odvětví,“ dodal Heřmanský.
„Pro celou Evropu je drahá energie těžkým břemenem. Změna přístupu je nutná,“ souhlasí i šéf českého výrobce leteckých motorů PBS Group Petr Kádner. „Nastupující vláda si je věci, myslím, vědoma,“ míní podnikatel. Ne každá firma by ale z případných podpor byla nadšená, některým totiž přepisují finanční plány.
„Vedle aktuální cenové hladiny je pro nás zásadní i stabilita a předvídatelnost,“ říká jednatelka rodinné firmy CS Beton Petra Čopová. „Letos jsme investovali desítky milionů korun do fotovoltaiky, abychom snížili budoucí náklady, pokud ale nastane plošný pokles cen elektřiny, výrazně to mění návratnost i výši úspory. Tím přijdeme o konkurenční výhodu, kterou jsme si od toho slibovali,“ vysvětluje.
Vládou v Berlíně schválená nižší podpora pro německé podniky ale mezi nimi způsobila rozčarování. Podnikat v zemi je pro ně i kvůli vysokým cenám energií čím dál nákladnější, a své provozy proto často stěhují do nákladově příznivějších zemí. Mnohdy míří na východ do Rumunska, Bulharska nebo Turecka, spoustu z nich ale zachytává i Česko.
„Stěhují se sem nejen výrobní provozy, ale stále častěji i výzkum a vývoj. Firmy jako Bosch, Valeo, Honeywell nebo Siemens tu budují R&D centra zaměřená na elektromobilitu, autonomní řízení nebo průmyslovou automatizaci,“ řekl už v létě v rozhovoru pro Forbes zakladatel a majitel české realitněporadenské firmy 108 Real Estate Jakub Holec.
Posledním příkladem je stěhování výroby Stock Spirits z německého Hamburku do Božkova u Plzně, kde se právě nyní rozšiřuje výrobní linka. „Stock bude výrobu převádět z Hamburku do Plzně,“ uvedla v minulém týdnu pro Forbes šéfka Stock Plzeň-Božkov Romana Jourdren.
Podle nejčerstvější zprávy německého svazu BDI o stavu průmyslu zažívá ten německý ekonomickou recesi, když soustavně klesá už čtvrté čtvrtletí v řadě. Letos by výkony průmyslových podniků měly u našich západních sousedů meziročně klesnout o dvě procenta.
„Nejde jen o dočasný ekonomický pokles, ale o pokles strukturální,“ píše ve zprávě šéf BDI Peter Leibinger. Podle něj jsou jedním z hlavních důvodů zoufalé situace v Německu právě závratně vysoké ceny energií.
Těžkosti německé ekonomiky v souvislosti s drahými energiemi pak dobře ilustruje i vývoj na tamním trhu práce. Míra nezaměstnanosti v Německu aktuálně vystoupala na 6,3 procenta, což je rekordní hodnota od pandemického roku 2020.
Její stabilní růst přitom započal na konci roku 2022, tedy v době, kdy Evropu postihla energetická krize, která zvýšila ceny elektřiny na dvojnásobek.
