Česko si v květnu v evropském žebříčku inflace mírně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo třiadvacátou nejvyšší, zatímco v dubnu byla jednadvacátá nejvyšší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle v úterý zveřejněných dat Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v květnu v Česku meziročně vzrostly o 2,6 procenta, v dubnu byla meziroční inflace 2,9 procenta.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo v květnu Rusko, kde dosáhla 7,9 procenta. S vysokou inflací se potýkaly i Island, kde byla 6,2 procenta, Bělorusko, kde dosáhla 5,7 procenta, a Černá Hora, kde byla 5,5 procenta. Nejpomalejší meziroční růst spotřebitelských cen zaznamenali v květnu v Lotyšsku, kde činil 0,1 procenta, následovala Litva s inflací 0,5 procenta a Itálie s 0,8 procenta.
Ze sousedních zemí byla inflace vyšší než v Česku pouze v Rakousku, kde dosáhla 3,3 procenta. V Polsku se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,5 procenta, v Německu o 2,4 procenta a na Slovensku o 2,3 procenta. Eurozóna jako celek zaznamenala stejně jako Česko meziroční inflaci 2,6 procenta, proti dubnu tam tempo růstu spotřebitelských cen vzrostlo o 0,2 procentního bodu.
Inflace ve Spojených státech byla v květnu 3,4 procenta, proti dubnu se nezměnila. „Data o vývoji spotřebitelských cen v USA tak ukazují, že ještě není vyhráno. Fedu se inflaci nedaří snížit k dvouprocentnímu cíli, přestože základní úroková sazba ve Spojených státech je v pásmu 5,25 až 5,5 procenta už od července 2023 a na nejvyšší hodnotě za posledních dvaadvacet let,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška. V Číně byla v květnu inflace 0,4 procenta, podle Rašky se tak země zřejmě už vymanila z deflační epizody.
