Během červencového otevření stavby Little Island o ní její investor, americký miliardář a mediální magnát Barry Diller, hovořil jako o rozmarné oáze pro každého. Můžete se zde toulat, odpočívat, ale také se vzdělávat a bavit. Netradiční amfiteátr na řece Hudson se navzdory řadě komplikací, které nastaly během jeho stavby, zařadil mezi vyhledávaná místa samotného centra New Yorku.
Projekt londýnského ateliéru Thomase Heatherwicka přitom nese významnou českou stopu, ztělesněnou českým architektem Ondřejem Tichým. Ten v ateliéru působí od roku 2012 a na přípravě projektu se podílel prakticky od začátku, kdy zastával pozici vedoucího konstrukčního týmu.
Na starosti měl především stavbu 132 betonových pilotů, na nichž studio zahradního architekta Mathewa Nielsena (MNLA) následně vytvořilo veřejný park.
Výjimečnost Little Island je právě v tom, že snoubí funkci amfiteátru – což byl hlavní záměr stavby – s funkcí parku, který je otevřený čtyřiadvacet hodin denně. Tvoří tak nový veřejný prostor, který je protažením newyorské highline a zároveň oživuje tamní nábřeží.
Podle Tichého je zásadním bodem celé stavby unikátní zvlněná topografie, které je na vodě poměrně náročné dosáhnout. Nákladnou stavbu tak samozřejmě dále prodražila: oproti plánovaným 130 milionům dolarů zvedla náklady na dvojnásobek.
Barry Diller stavbu kvůli odporu části veřejnosti a souvisejícím soudním sporům dokonce na chvíli zastavil – a to ve chvíli, kdy stavaři do vody zaráželi první kůly.
Mezi další výrazné stavby studia Thomase Heatherwicka, čítajícího necelých 150 architektů a designérů, patří i dvě budovy společnosti Google v kalifornském Mountain View, sídlo jeho evropské pobočky u londýnského nádraží King’s Cross nebo známé muzeum Zeitz MOCAA v Kapském městě, které vzniklo na torzu starého sila.
Zeitz MOCAA
Rovněž na této realizaci se Ondřej Tichý podílel. K projektu z roku 2011 se však dostal až v pokročilé fázi příprav. Absolvent Technické univerzity v Liberci předtím sbíral zkušenosti v dánském studiu BIG či britském studiu Acme.
Heatherwickův tým doplnil až o rok později, kdy ateliér začal výrazně růst. Tomu podle Tichého pomohly i nové modely londýnských doubledeckerů, za nimiž stojí právě Heatherwick, a které se do provozu dostaly se začátkem toho času probíhající olympiády.
Ondřej Tichý
Ani po téměř deseti letech však Tichý neplánuje ateliér opustit. Podle jeho slov mu pozice umožňuje sáhnout si na zajímavé projekty se světovým přesahem, a to bez toho, aby musel řešit veškerou nutnou agendu okolo. Tým architektů se navíc v práci těší poměrně velké míře důvěry i svobody.
Thomas Heatherwick do příprav projektů zpravidla vstupuje už od začátku, kdy tým architektů vymýšlí základní koncept. Vše přitom probíhá formou diskuse a Heatherwick zastává především roli jejího moderátora, který má však poslední slovo.
„Má přehled o všech našich projektech a ví, co funguje, a co ne. Není to ale tak, že by nám strčil skicu a řekl, ať to podle ní navrhneme. Spíš do toho vnáší pohled zvenčí. Když je nápad opravdu dobrý, může ho mít i naše uklízečka,“ vysvětluje Ondřej Tichý.
Nyní se navíc dostal k projektu přímo v domovské Praze, kde se podílí na návrhu přestavby pražského vnitrobloku Savarin, připravovaném developerskou společností Crestyl. V rámci něj vede český architekt designový tým a zajišťuje komunikaci studia s investorem.
