Načasování nemohlo být lepší. K přednímu českému ekonomovi Filipu Matějkovi dolétlo právě dnes prestižní ocenění udělované Evropskou unií a rovněž dnes dostávají předplatitelé nové číslo magazínu Forbes, kde je s Matějkou obsáhlý rozhovor.
Velmi aktuální je navíc i téma, kolem kterého se prakticky celý točí: nejistoty plynoucí z protipandemických vládních opatření. Ty podle Matějky poškozují byznys v podstatě stejně jako samotný vir.
Čtyřicetiletého Matějku vybrala Unie jako jednoho z držitelů takzvaného ERC grantu, díky němuž může pro další vědecký výzkum čerpat částku přesahující milion eur. Grant Evropské výzkumné rady je určen coby finanční podpora „špičkovému bádání směřující za hranice poznání v daném oboru“ a Matějka ho obdržel už podruhé – zopakoval úspěch z roku 2015.
„Beru to jako velké ocenění a radost z něj mám i ve smyslu jakéhosi potvrzení, že v Česku jsou na vzestupu společenské vědy. Těm se v minulosti moc nedařilo granty ERC získávat, na rozdíl od výjimečných vědců v chemii a biologii,“ vyjádřil se oceněný.
Vědec z institutu CERGE-EI byl
během první koronavirové vlny členem
ekonomického poradního týmu při ústředním krizovém štábu
vlády. Ten byl v létě rozpuštěn
jako zbytečný,
což Matějka diplomaticky komentuje
jako „nemoudré
rozhodnutí“. Navzdory tomu
se však boji proti dopadům
krize
nadále intenzivně
věnuje.
V tomto směru si vláda podle něj v současnosti vůbec nepočíná dobře a místo žádoucího snižování nejistoty dělá pravý opak a nejistotu ještě zvyšuje. Interview pro prosincový Forbes vznikalo logicky před nynějšími „šachy“ s otevřením restaurací, změnou zavíracích dob a hrozbou opětovného uzavření, ale přesně tento chaos ukázkově vystihuje, co ekonomovi vadí.
„Při jarní vlně pandemie jsme víceméně všichni chápali, že je naprosto nová situace, a tudíž je pro vládu nesmírně těžké stanovit jakákoliv opatření. Stejnou omluvu ovšem nelze v žádném případě aplikovat dnes, kdy jde vývoj díky poměrně přesným datům velmi slušně předvídat,“ říká Matějka.
Důsledek nepředvídatelného chování vlády je podle něj drtivý. Ekonom odhaduje, že zhruba za polovinu ekonomických ztrát mohou samotná protipandemická omezení, avšak za druhou polovinu právě nejistota plynoucí z chaosu a zmatečných rozhodnutí. „A polovina je docela dost, ne?“ nadhodí otázku, na niž je zbytečné odpovídat.
Vláda se podle Matějky zcela absurdně rozptyluje řešením dalších věcí, místo aby se plně soustředila na krizi.
„Jestliže se bude kromě koronaviru řešit ještě dostavba jaderné elektrárny, daň z nabytí nemovitosti, změny zaměstnaneckých daní, ale i detailní finanční pomoci různým byznysovým sektorům, je to kontraproduktivní a místo snižování nejistoty ji to enormně zvyšuje. Potřebujeme, aby stát věci neměnil, aby je necucal zčistajasna z prstu.“
Výše uvedenou výtku shrnuli Matějka a jeho kolegové v doporučení, které vládě adresovali – a na které vláda nehleděla. A může být ještě hůř: kroky politiků budou ovlivněny mimo jiné i touhou uspět v parlamentních volbách, které v příštím roce přerozdají mocenské karty. Lze si tak snadno představit billboardy typu „dali jsme vám víc peněz“, ačkoliv veřejné rozpočty mohou být daňovými změnami fatálně poškozeny.
„Peníze jsou v současnosti cennější než před pandemií, přesto jsou ze státní kasičky sypány ven. A souhlasím, že politické hry jsou pro toto počínání jednou z motivací,“ říká Filip Matějka a připomíná, že je důležité na to upozorňovat a pokusit se politiky brzdit.
Alespoň v těch krocích, které dosud nestihli…
