Na Česko se valí další vlna zdražování energií a politici hledají způsoby, jak před ní obyvatele a firmy dlouhodobě ochránit. Spásu vidí ve zkrocení ČEZ, který zažívá nejbouřlivější období i nejvyšší zisky v novodobé historii.
Na konci srpna se ve Strakově akademii uskutečnilo setkání důležité pro budoucnost Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) za zavřenými dveřmi jednal s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem, který i v dnešní turbulentní době drží otěže největší energetické skupiny v regionu střední a východní Evropy.
Schůzka se uskutečnila jen necelý měsíc poté, co ČEZ oznámil raketový růst čistého zisku o dva tisíce procent, a zrovna ve chvíli, kdy lidé i firmy otevírali obálky s násobnými účty za energie a kdy konec růstu faktur byl stále v nedohlednu, protože cena elektřiny na spotu v tu dobu zrovna krátkodobě vystřelila do likvidačních výšin nad tisíc eur za megawatthodinu.
Vláda dnes čelí největší energetické krizi v historii České republiky, a aby zabránila možným sociálním nepokojům, začala jednat o extra zdanění podobných zisků a také o možném znárodnění ČEZ. „Bavili jsme se rovněž o chystané transformaci společnosti s cílem získat větší státní kontrolu nad energetickými zdroji,“ uvedl premiér po jednání.
Celý starý kontinent včetně Česka totiž stojí na prahu druhé, daleko masivnější vlny energetického třesku. Ceny energií se oproti minulému roku více než zdesetinásobily a situace se ještě může zhoršit, pokud Rusko zcela vypne dodávky plynu do Evropy.
Země tak stojí jednak na prahu energetické chudoby, která se v Česku dle odhadů může dotknout až čtvrtiny domácností, jednak před hrozbou vlny krachů velkých i malých firem, které už dnes platí násobné účty za energie a po jejich dalším zvýšení by už provoz svých podniků ekonomicky neutáhly.
