České předsednictví v Radě Evropské unie stálo 2,03 miliardy korun. Původně se počítalo s 2,4 miliardy, náklady tak byly nižší o patnáct procent. Na středeční tiskové konferenci to oznámil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Česko předsedalo Radě Evropské unie v druhé polovině loňského roku.
V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun. „Kdybychom to srovnali a přepočetli na dnešní ceny, tak tehdejší předsednictví by stálo v dnešních cenách pět miliard korun,“ poznamenal Jurečka.
Předsednictví tak podle vicepremiéra nebylo jen politicky úspěšné, ale také velmi efektivní a úsporné i v kontextu států, které byly v čele Rady Evropské unie před Českou republikou, nebo jsou po ní. Od Česka štafetu v lednu převzalo Švédsko.
Předsednictví výrazně ovlivnily ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.
Země Evropské unie se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu.
Evropská unie také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na letošní rok 18 miliard eur, kterou zprvu blokovalo Maďarsko.
Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky. České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina.
Experti hodnotili předsednictví jako zvládnuté, vláda však podle nich výsledky nedostatečně prezentovala českým občanům. Vyplývá to z průzkumu mezi osmačtyřiceti tuzemskými a zahraničními odborníky, který uskutečnil projekt České zájmy v Evropské unii s institutem Europeum a Asociací pro mezinárodní otázky v Praze.
