V Česku v posledních letech vznikají silné nadace. Aby se mohly chovat investičně smysluplně, je potřeba upravit legislativu.
Druhá světová válka a čtyřicet let komunismu zadusily filantropické nadace, které na našem území působily. Ty za první republiky z velké části plnily roli sociální sítě. Jen několika se podařilo ve stínu totality alespoň v určitém rozsahu působit, jako například nadaci Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.
Ještě v listopadu 1989 byla ale soukromá charita téměř zapomenuta. Až po změně režimu vznikla celá řada nadací díky drobnějším příspěvkům velkého počtu občanů a firem nebo díky státní pomoci. Se vznikem úspěšných firem pak začaly vznikat nové nadace mecenášů, kteří se chtěli o plody svého úspěchu podělit.
