Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin elektřiny, což je meziročně o pět terawatthodin méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v Evropské unii.
Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak Česko může stát dovozcem.
Největším vývozcem v Evropské unii byla loni Francie, naopak Německo se po více než dvaceti letech stalo dovozcem elektřiny, uvedla EGÚ Brno. Důvodem poklesu exportu elektřiny z Česka byla podle analýzy především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny méně vyplácela.
„Největším vývozcem v Evropské unii byla Francie se čtyřiceti devíti terawatthodinami, kde na výrobě elektřiny mají zásadní podíl jaderné elektrárny. V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo dvacet devět terawatthodin,“ uvedl řídicí konzultant EGÚ Brno Petr Čambala.
Třetím největším exportérem bylo Španělsko se čtrnácti terawatthodinami, odkud většina elektřiny směřovala do Portugalska.
Poprvé od roku 2007 se do pozice vývozce elektřiny vrátilo Slovensko. V roce 2023 vyvezlo 3,5 terawatthodin, což souvisí především se zprovozněním třetího bloku jaderné elektrárny v Mochovcích.
Naopak Německo se po více než dvaceti letech stalo importérem elektřiny, když dovezlo devět terawatthodin. Podle analýzy šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren. Ještě v roce 2018 přitom Německo vyvezlo do okolních zemí téměř padesát terawatthodin a předloni pak dvacet osm terawatthodin.
Dlouhodobě je dovozcem také Rakousko, kde se však loni díky vyšší výrobě z vodních elektráren a nižší spotřebě snížil export z deseti na přibližně dvě terawatthodiny. Deficitní loni bylo také Polsko (dovezlo čtyři TWh) a Maďarsko, které dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby.
„U žádné z těchto zemí přitom ve střednědobém horizontu neočekáváme výraznější změny a dovozní charakter bilance bude s velkou pravděpodobností přetrvávat,“ podotkl řídicí konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.
Největším dovozcem elektřiny v Evropské unii byla s importovanými padesáti terawatthodinami elektřiny Itálie. Mezi další významné importéry v Evropské unii patřilo Maďarsko (jedenáct TWh) a Portugalsko (deset TWh). Výrazně deficitní v roce 2023 byla také Británie, u níž dovoz elektřiny dosáhl dvaceti sedmi terawatthodin.
„Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně dvě stě padesát terawatthodin spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o deset procent. Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ dodal ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
Výroba elektřiny v České republice loni podle EGÚ Brno klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily sedmdesát dva terawatthodin elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Roční čistá spotřeba elektřiny Česka se už sedmnáct let pohybuje okolo šedesáti terawatthodin.
