Česká republika vstupuje do nadcházející zimní sezony z energetického hlediska nadprůměrně vybavena a občané se tak při prvním oškrabování ledu ze skel svých aut nemusí v následujících měsících obávat zásadního nárůstu cen energií. Ty by na burzách mohly dokonce ještě klesat.
„Plynové zásobníky jsou prakticky plné, dopravní cesty plynu i ropy prozatím dostačující. Máme prozatím dostatek zdrojů elektřiny pro zimní nárůst zatížení,“ vypichuje pro Forbes důvody současného vývoje na energetickém trhu hlavní analytik nezávislé poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer.
Česko si od energetické krize před třemi lety vytvořilo alternativy k ruskému plynu. Má k dispozici třetinu LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a začalo znovu odebírat i norský plyn. I tak ale zhruba čtyřicet procent importovaného plynu do Česka přichází východní cestou přes Slovensko.
České zásobníky jsou ale i díky tomu dnes plné z více než 93 procent, což je nadprůměrná hodnota. A podobně je na tom celá Evropská unie, jejíž průměr je také nad devadesáti procenty.
Situaci pomáhá i trend snižování spotřeby plynu. Ta konkrétně v Česku za celý loňský rok klesla meziročně o víc než desetinu na 6,8 miliardy metrů krychlových, což byla nejnižší hodnota od roku 1992.
To vše se odráží na cenách komodit. Podle údajů z energetické burzy v Lipsku jedna megawatthodina (MWh) elektřiny s dodáním v roce 2025 v průběhu minulého měsíce klesla o téměř desetinu 91,06. V meziročním porovnání jde o pád ceny o celou čtvrtinu.
Vývoj cen elektřiny s dodáním v roce 2025 za poslední rok | Zdroj Kurzy.cz
V poklesech ji kopírovala i cena plynu, která se usadila kolem čtyřiceti eur za megawatthodinu.
„Ceny na následující půlrok jsou už víceméně dané a jsou meziročně mírně nižší. Bude velmi záležet na počasí, délce a síle zimy, a to nejen v ČR nebo v EU,“ dodává k tomu Macenauer.
Na zákazníky se dnes proto jen hrnou vylepšené nabídky od dodavatelů energií. Například MND zlevnil už v srpnu, v září jej následovala PRE, od října pak své tarify snižuje E.ON.
Největší tuzemský dodavatel energií ČEZ zase chystá pro 1,7 milionu svých zákazníků výrazné snížení cen nefixovaných produktů od nového roku.
V nejběžnější sazbě D02 klesne pro věrné zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou cena elektřiny o šest procent, u plynu o devět procent.
Na trhu se dnes začínají opět ve velkém objevovat i nabídky na dvou- či tříleté fixace a zákazníky tak čím dál častěji zajímá, zda je pro takovou fixaci vhodná doba. Jednoznačná odpověď ale od odborníků nepřišla.
„Osobně využívám v odběru elektřiny produktu s měsíční cenou. Obecně platí, že v delším časovém horizontu se výhody různých taktik stírají a případná výhoda je dána spíše náhodou nebo nečekaným vývojem,“ prozrazuje svou praxi Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ.
Cena plynu a elektřiny je ale jen jednou částí (tzv. obchodní) výsledných faktur za energie. Tou druhou částí je regulovaná složka, která už dnes při menších odběrech elektřiny tvoří zhruba polovinu výsledné ceny.
„Zatímco u vlastní komodity, silové elektřiny a plynu, se určitě dočkáme opětovného zlevnění, druhá složka našich faktur, regulovaná část, bude nejspíše dlouhodobě narůstat,“ upozorňuje pro Forbes energetický expert Jiří Gavor.
Z regulované složky se totiž mimo jiné platí i rozvoj distribuční soustavy, na kterou jsou kladeny nové nároky kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických a větrných elektráren.
„Rostoucí nároky na nové investice do elektrických sítí budou muset zákazníci v cenách elektřiny zaplatit,“ říká k tomu na rovinu Gavor.
O které investice půjde? „Například sdílení, chytré měření, připojování obrovského množství malých zdrojů, ale i nových odběrů a středně velkých zdrojů,“ dává příklady budoucího rozvoje přenosové soustavy Michal Macenaeur z EGÚ.
O výši regulované složky pro příští rok rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ), který je zveřejňuje právě během podzimu. Loni ji u elektřiny zvýšil o 65,7 procenta, což v přepočtu znamenalo asi tisíc korun na MWh, u plynu pak o necelých čtyřicet procent.
