Prominentní venture kapitálový investor Marc Andreessen letos prohlásil, že virtuální realita bude tisíckrát větší než rozšířená realita. Už teď se uvádí, že hodnota trhu s virtuální realitou má do roku 2022 nabobtnat na více než 26 miliard dolarů. A co je nejlepší – české projekty budou u toho.
V tuzemském prostředí totiž vznikla za poslední léta celá řada velmi úspěšných VR počimů, jejichž ambice míří daleko za hranice regionu.
„Skromně si myslíme, že nahradíme kino. Zábava budoucnosti nebude o tom, že budete sedět a sledovat obraz před vámi, ale budete to prožívat,“ říká investor českého projektu DIVR Labs Adam Paclt. Připomeňme, že DIVR Labs stojí za mimořádně úspěšnou hrou Golem VR, kterou si můžete zahrát v pražském hračkářství Hamleys.
DIVR Labs nejenže vyvíjí další hry (jako třeba strašidelného Arachnoida), ale také míří do světa. Brzy by se česká firma se svou hernou ráda usadila v Dubaji nebo například v Moskvě. „V naší virtuální realitě máte cítit teplo, vítr, pohyby a máte mít možnost si na všechno sáhnout. U pavouků už nabízíme i čtyři rozdílné konce, takže to není jednorázová záležitost,“ podotýká Paclt. Že se projektu daří, dokazuje i to, že se milionové náklady na rozjezd vrátily už zhruba po roce a půl.
Odlišným, leč co do technologie stále podobným směrem se vydal tým kolem Karla Hulece. Ten pracuje na projektu Solirax, kde tvoří celý virtuální svět Neos se vší komplexitou, kterou známe ze světa reálného. „V Neosu se dá vzdělávat, bavit i pracovat,“ tvrdí CEO Soliraxu Hulec.
Podle něj má virtuální svět i psychologický přesah a nabízí možnost vynahradit si interakce, které dnes mohou mnohým chybět. „Lidé chtějí být součástí kmene, avšak nyní se často cítí sami a trpí depresemi. V naší VR se znovu tvoří tlupy a cítí jistou pospolitost, přičemž mozek to vnímá jako realitu,“ vypočítává Hulec.
Ambiciózní misi si stanovil i Bob Tetiva, jehož projekt Sense Arena má změnit způsob, jakým profesionální hokejisté (a následně i další sportovci) trénují. Samozřejmě pomocí virtuální reality. Sense Arena simuluje různé modelové situace, na něž při klasickém tréninku není prostor. Cílem je u hráčů rozvíjet hokejové myšlení, které se nikde cíleně nepiluje.
„Když se podíváte na prospekty draftovaných NHL hráčů, najdete tam spoustu neměřitelných údajů. Hokejové myšlení ale podle nás představuje reálnou metriku, k níž se díky naší technologii dokážeme dostat,“ říká Tetiva a odkazuje na mládežnickou reprezentaci, s níž Sense Arena spolupracovala. „S hráči, které Sense Arena co do myšlení ohodnotila velmi kladně, bylo skutečně v draftech nakládáno lépe,“ upozorňuje.
Ve vyjmenovávání tuzemských VR zářezů bychom mohli pokračovat. V Praze například sídlí i startup LIV, který vytváří platformu, díky níž mohou tvůrci virtuálních her rožšířit své publikum. LIV, do něhož investoval i zakladatel Oculusu Palmer Luckey, umožňuje například v reálném čase sledovat, co vidí právě hrající hráč na svém VR headsetu.
Kapitola sama pro sebe je tým bystrých hlav z Holešovic, který vytváří VR headset s tím možná vůbec nejlepším rozlišením na světě. Marek Polčák a jeho VRgineers míří do segmentu B2B (do automobilek, k architektům, ale i třeba do vesmíru) s jednoduchou propozicí: než budovat drahý prototyp, je dobré se na záměr tisíckrát podívat ve VR.
Už jen tento krátký výčet dokazuje, že jsme v Česku po oblasti internetové bezpečnosti konečně našli niku, se kterou můžeme udělat díru do světa. Spoluautor Beat Saberu, nejúspěšnější VR hry planety, Jaroslav Beck na účet českého virtuálního prostředí říká: „Praha je Silicon Valley pro virtuální realitu. Nechápu, proč se o tom víc nemluví, je to ohromný úspěch… A naše budoucnost.“
Virtuální realita byla jedním z nosných témat letošní konference Forbes NEXT Big Thing.
