Česká republika má devátou nejvyspělejší ekonomiku ze sedmadvaceti států Evropské unie, meziročně si polepšila o pět příček. Do první desítky jí pomohlo snížení inflace, rostoucí podíl národního důchodu na HDP či stabilizace veřejného dluhu.
Česká ekonomika je tak v lepší kondici než například Finsko, Belgie či Itálie a vrátila se na úroveň, na které byla v roce 2022. Naopak překážkou pro růst ekonomiky v Česku je hospodářské oslabení domácností a nízká přidaná hodnota práce. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví, který vydává Česká spořitelna ve spolupráci s platformou Evropa v datech.
Za zlepšením české pozice v žebříčku mezi evropskými státy stálo podle indexu hlavně snížení inflace. Zatímco v roce 2023 přesahovala patnáct procent, loni už průměrně činila 2,7 procenta, tedy sedm desetin nad cílem České národní banky.
Šlo o devátou nejmenší odchylku od této hodnoty v rámci Evropské unie. Další vzpruhu přineslo zvýšení podílu národního důchodu na HDP, který dlouhodobě patří k nejnižším v Evropské unii.
Tento ukazatel vyjadřuje, kolik z vydělaných peněz zůstává občanům. V roce 2022 dosahoval 95 procent, zatímco o rok později vzrostl na 99 procent, což znamenalo výrazný posun z dvaadvacátého na třinácté místo v Evropské unii.
V Česku se rovněž podle indexu loni dařilo zmírnit odliv kapitálu do zahraničí, a část českých firem se tak vrací do tuzemska. Česko se podle dat také řadí mezi třetinu nejméně zadlužených zemí Evropské unie.
V roce 2023 státní dluh v Česku přesáhl tři biliony korun, díky růstu nominálního výkonu ekonomiky však relativní zadluženost Česka poklesla a pohybuje se kolem dvaačtyřiceti procent HDP. Průměr státního dluhu vůči HDP v eurozóně je téměř dvojnásobný. Například v Řecku podíl tvoří skoro 170 procent.
Výše českého veřejného dluhu v mezinárodním srovnání tak není podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy znepokojivá. „Svědčí o tom mimo jiné například trvající zájem investorů o české státní dluhopisy,“ uvedl Skořepa.
Zároveň však podle něj není situace plně stabilizovaná. „V příštích deseti letech se české veřejné zadlužení přece jen může začít povážlivě zhoršovat, a to pokud se nepodaří dotáhnout reformu českého penzijního systému,“ dodal Skořepa.
Naopak má Česko ale podle indexu třetí nejnižší podíl hrubé přidané hodnoty na celkové produkci v Evropské unii. Podobně nízká je i přidaná hodnota vývozu, ve kterém patří Česko mezi sedm nejhorších zemí sedmadvacítky.
To podle České spořitelny a Evropy v datech znamená, že je domácí ekonomika stále závislá především na montážních pracích a postrádá silnější zastoupení vlastních inovací, technologií a know-how. Pro Česko by proto byl zásadním krokem posun od subdodavatelské ekonomiky k produkci finálních výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
„Pokud je výrobek subdodávkou, tedy neputuje ke koncovému zákazníkovi, ale k mateřské firmě, která jej pak sama kompletuje, branduje a prodává, výroba sama o sobě nenese tu největší přidanou hodnotu pro firmy,“ popsal jeden z nejbohatších Čechů Martin Vohánka.
Podle Indexu má nejlepší ekonomiku v Evropě Švédsko, následované Německem, Dánskem a Rakouskem. Naopak na druhé straně žebříčku je Řecko, kterému sekunduje Polsko. Sousední Slovensko se umístilo na 24. pozici.
