Česká republika je jednou ze třinácti zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého Národního klimaticko-energetického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy.
Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu ve čtvrtek uvedlo, že o dokumentu se dále jedná a cílem je ho schválit co nejdříve.
Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.
„Evropská komise se rozhodla začít řízení o nesplnění povinnosti zasláním formální výzvy Belgii, Bulharsku, Česku, Estonsku, Řecku, Chorvatsku, Kypru, Maltě, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a Slovensku za to, že nepředložily své konečné aktualizované národní energetické a klimatické plány,“ uvedla komise.
Členské státy měly tyto plány poslat do 30. června letošního roku, komise jich ale zatím obdržela pouze čtrnáct. Třináct zemí včetně Česka má nyní dva měsíce na to, aby Evropské komisi odpověděly.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k Národnímu klimaticko-energetickému plánu (NKEP) ve čtvrtek uvedlo, že o dokumentu se na vládní úrovni dál diskutuje s ohledem na potřebu nalézt rozpočtově odpovědný přístup k financování opatření v oblasti energetiky a klimatu.
„Cílem MPO je NKEP předložit co nejdříve vládě a zaslat Evropské komisi, se kterou je resort v pravidelném kontaktu,“ řekl mluvčí Marek Vošahlík.
Řízení pro porušení práva, tzv. infringement, má několik fází. Evropská komise nejprve členskému státu pošle upozornění na porušení práva a posléze ještě své odůvodněné stanovisko.
Teprve pokud členská země ani poté nedostatky odpovídajícím způsobem nenapraví, může se komise rozhodnout kvůli věci obrátit na unijní soud.
Národní klimaticko-energetický plán stát už loni v první verzi představil Evropské komisi, která ho následně vrátila s vlastními doporučeními.
Stát v plánu například počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě do roku 2030 na zhruba třicet procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Původní plán také potvrdil odklon České republiky od spalování uhlí do roku 2033.
Vláda měla NKEP spolu s dalšími dokumenty, jako jsou aktualizované Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu, projednat už v létě, nakonec je však odložila.
Podle některých kritiků zejména právě kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zavádění emisních povolenek i v dopravě nebo pro domácnosti a zvyšování nákladů na energie.
MPO naopak odmítlo, že by dokumenty zaváděly nová opatření, jež by vedla ke zdražování dopravy či energií. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček po svém říjnovém jmenování do funkce uvedl, že bude nutné klimatické dokumenty ještě doladit.