Právě tohle číslo z velké míry určuje náš osud pro budoucí týdny a měsíce. Až na zaryté antivaxery totiž panuje shoda v tom, že míra proočkovanosti populace je klíčová pro podzimně-zimní zápolení s koronavirem. A ta česká se zasekla. Podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má za sebou dvě dávky momentálně 56,3 procenta obyvatel.
Při srovnání s členskými zeměmi Evropské unie to není vysloveně bída. Mezi největší flákače se v tomhle ohledu řadí především výrazně zaostávající Bulharsko, kde je očkovaných ani ne dvacet procent lidí, a také Rumunsko. A jen o něco lépe jsou na tom Slovensko a Chorvatsko.
Stejně daleko, jako to máme v očkování k nejhorším státům, to však máme i k těm nejlepším. Premianti kontinentu, především trio Portugalsko, Malta a Španělsko, Česku jednoduše utekli. A s nimi, byť často už ne o tolik, i drtivá většina dalších evropských zemí.
Česko se proto pohybuje pod průměrem Evropské unie, ale třeba v rámci Visegrádu je druhé ze čtyř členů středoevropského bloku. Se statistikou si lze hrát všelijak, podstatné je hlavně to, že hranice kolektivní imunity je daleko. Ta se dle různých metodik a typů nemocí pohybuje mezi 85 a 95 procenty.
„I když si nepřeju, aby ta situace znovu nastala, bohužel nastane,“ uvedl pro Forbes ředitel liberecké krajské nemocnice Richard Lukáš o předpokládané další vlně. Zároveň ji očekává na zhruba čtyřiceti procentech nejhoršího letošního stavu: „Proočkovanost se projeví, i když je stále nižší, než by bylo potřeba.“
To je výstižná charakteristika údaje 56,3 procenta. Je to dost na odvrácení nejkritičtějších scén z přelomu zimy a jara, zároveň málo na klidný spánek.
Možný další vývoj pak nastiňuje web Život během pandemie, sociologický projekt PAQ Research pod vedením sociologa Daniela Prokopa. Podle jeho průzkumů se očkování postupně blíží limitům ochoty populace.
„Koncem října by se 73 procent dospělých nechalo naočkovat proti koronaviru či již alespoň jednu dávku dostalo. Celková ochota k očkování tak překračuje zájem z konce září (56 procent), ale poslední měsíce již roste velmi pomalu a v některých skupinách je ve srovnání s loňským podzimem nižší,“ uvádějí výzkumníci.
Zájem je podle nich relativně nízký zejména mezi mladšími dospělými bez maturity a členy chudších domácností. „Rozdíl současné proočkovanosti vyšších a nižších vzdělanostních skupin v rámci věkových skupin je osmnáct procentních bodů,“ upozorňují Prokop a spol.
„Očkování má ale stále potenciál oslovit další část populace – dvanáct procent nenaočkovaných lidí je ochotných, či nevědí. Počet jednoznačně odmítajících osciluje mezi jedenácti a dvanácti procenty,“ dodává Prokop.
