Česko je proti návrhu evropských směrnic, které se týkají úpravy zdanění firem. Pokládá to za zásah do daňové suverenity členských zemí Evropské unie. Vládu v negativním postoji nedávno podpořil i Senát, podle něhož je účelnost návrhů sporná, znamenala by zvýšené administrativní náklady pro stát a podnikům by deklarované úspory výdajů nepřinesla.
Evropská komise loni v září navrhla ve snaze usnadnit přeshraniční expanzi malých a středních podniků s maximálně dvě stě padesáti zaměstnanci v rámci Evropské unie, aby tyto firmy mohly podávat daňové přiznání a platit daň pouze ve státě, kde mají své ústředí.
Daňová pravidla země, kde firma sídlí, by se pak použila pro výpočet daní z činností podniku po celé Evropské unii.
Daň by se tak vybrala pouze ve státě zřizovatele a následně by se přerozdělila podobně, jako je tomu daně z přidané hodnoty. Podle vlády návrh zasahuje do daňové suverenity států, neboť stanoví, že daňový základ pro provozovnu v jednom státě by se určoval podle zákonů jiného státu.
Navržený systém by podle kritiků nepřinesl významnější úspory nákladů pro malé a střední podniky, neboť jejich provozovny by nadále musely plnit v souvislosti s daní z příjmu povinnosti podle práva státu, v němž jsou umístěny.
Senát s ohledem na daňovou pravomoc členských států označil za problematické a potenciálně zneužitelné, aby byl základ daně z příjmů u provozovny stanovován podle práva jiného členského státu.
Podobně u vlády a Senátu narazil návrh Evropské komise, která chce zjednodušit daňové procesy pro velké podniky v Evropské unii zavedením jednotných pravidel pro výpočet daní. Povinný by měl být pro podniky s ročním obratem nad sedm set padesát milionů eur (zhruba 18,75 miliardy korun).
Podle vlády je z návrhu vhodné podpořit pouze společný způsob určování ceny odpisovaného majetku nebo použití mezinárodních účetních standardů.
