Čtyři domy o třech až čtyřech patrech a v nich více než šest desítek bytů. Co do velikosti se projekt Timber Praha, který momentálně dokončují na okraji pražských Řeporyjí, nijak zvlášť neodlišuje. Zcela se však vymyká provedením. Kvartet budov, které jsou součástí rostoucího komplexu Arcus City rakouského developera UBM, se buduje převážně ze dřeva.
Jedná se tak o vůbec první vícepodlažní dřevostavby v hlavním městě. V době, kdy se ve všech sférách byznysu hledají co nejvíce udržitelná řešení, dost možná překvapivá skutečnost. Rozvoji tohoto druhu udržitelných staveb nicméně doposud bránila tuzemská legislativa.
Výstavba budov s dřevěnou nosnou konstrukcí byla předpisy limitována na nejvýše dvanáct metrů požární výšky, což odpovídá právě čtyřem podlažím.
Vizualizace UBM
Vizualizace projektu Timber Praha od UBM
To je ovšem méně, něž na co jsou developeři v Česku zvyklí a kvůli čemuž jsou ochotni kopnout do země. Přece jen více pater znamená větší množství bytů, a tím pádem i větší příjmy, z nichž se mohou hradit – oproti běžným projektům – vyšší stavební náklady.
V blízké budoucnosti by se ovšem situace mohla změnit. Nově bude možné stavět budovy s konstrukcí ze dřeva do výšky 22,5 metru, tedy přibližně sedmi pater. K systematické změně předpisů by mělo dojít v prvním pololetí příštího roku, plánování těchto staveb je však na základě výjimky možné už nyní.
Jde o zásadní rozhodnutí, které by mělo podpořit zájem developerů o budování ekologických budov tohoto typu. Byť to stále nebude možné do výšin, na něž jsou zvyklí v jiných evropských státech.
Například ve Švédsku je možné z takzvaných CLT panelů, skládajících se z několika křížem na sebe lepených vrstev masivního dřeva, postavit až patnáct pater vysoký objekt.
„Tento krok znamená významný posun směrem k udržitelnému stavebnictví v Česku a dostává nás na úroveň vyspělých evropských států, kde se takto staví už několik let,“ pochvaluje si Josef Wiedermann, jednatel české odnože společnosti UBM Development řadící se mezi průkopníky tohoto druhu staveb ve střední Evropě.
Právě UBM sehrála ve změně zmíněné legislativy významnou roli, když spolu s architektonickou společnosti Prodesi/Domesi, specializující se na dřevostavby, iniciovala vznik Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva.
Momentálně jsou jejími členy také přední developeři jako Trigema miliardáře Marcela Sourala, YIT, Crestyl, JRD, Skanska, ale také největší finanční domy Česká spořitelna a Komerční banka.
„Dřevo dokáže výborně pohlcovat emise oxidu uhličitého a jeho použití jako stavebního materiálu je oproti betonu či oceli mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí,“ vyjmenovává Josef Wiedermann výhody domů budovaných z CLT panelů.
Například v projektu Timber Praha, stavaři použili 1800 metrů krychlových smrkového a modřínového dřeva z Česka, Rakouska a Německa, které na sebe váže 1800 tun uhlíku. To při porovnání s tradiční stavbou znamená snížení emisí skleníkových plynů přibližně o šedesát procent. Kromě toho dřevo umí stabilizovat klima a vlhkost v místnosti a lépe tepelně izoluje.
Stavba projektu Timber Praha
Stavba projektu Timber Praha
Stavba projektu Timber Praha
Stavba projektu Timber Praha
Zároveň neplatí, že by v případě požáru bylo rizikovější než běžné konstrukce. Naopak se chová předvídatelně, nehroutí se a má jasný fyzikální systém odhořívání. Jako přírodní materiál rovněž dle několika studií pozitivně ovlivňuje zdraví a lidskou psychiku.
Aby nicméně nedošlo k mýlce, úplně bez betonu se dřevostavby neobejdou. Nejčastěji se z něj staví podzemní základy, podezdívka do dvaceti centimetrů nad úrovní terénů nebo schodišťová ramena.
Důvod je prostý: beton je odolnější vůči působení podzemní vlhkosti a vody. Ze zmiňovaných masivních CLT panelů tak bývají vnitřní nosné stěny a stropy nadzemních podlaží.
Firma UBM, která se v následujících letech plánuje stát největším evropským developerem ekologických budov s dřevěnou konstrukcí, staví nebo již dokončila několik rezidenčních a administrativních projektů ze dřeva v Rakousku a Německu.
Patrně tím nejznámějším je Timber Pioneer ve Frankfurtu nad Mohanem, první kancelářská budova v dřevohybridní konstrukci ve městě, která na osmi podlažích nabízí 17 600 čtverečních metrů plochy a jejíž dokončení UBM plánuje již na polovinu letošního roku.
Ve Vídni pro změnu staví projekt LeopoldQuartier, první čtvrť dřevostaveb na starém kontinentu, sestávající z bytů, servisovaných apartmánů a kanceláří. Některé budovy by měly mít až přes deset podlaží.
Projekt Timber Marina Tower
Projekt Timber LeopoldQuartier
Projekt Timber LeopoldQuartier
A pod taktovkou UBM má v rakouské metropoli vzniknout i projekt nejvyššího mrakodrapu ze dřeva na světě – 113 metrů vysoká kancelářská budova Timber Marina Tower.
Další stavby vznikají v německých městech Mnichov (Timber Factory) nebo Mohuč (Timber View, Timber Peak). Ačkoli v UBM začali s dřevěnými projekty teprve před pěti lety, dnes už má společnost v přípravě přes 250 000 metrů čtverečních v několika evropských zemích.
„U každého nového developmentu prověřujeme, zda je možné postavit projekt ze dřeva. Jsme si jisti, že podíl dřevostaveb v našem celkovém portfoliu projektů v následujících letech dále poroste,“ tvrdí pro Forbes Bernhard Egert, ředitel divize dřevostaveb UBM Development AG.
„Vedle ochrany životního prostředí a ukládání oxidu uhličitého stavíme tyto budovy také z přesvědčení, že pouze udržitelné budovy si dlouhodobě zachovají svou hodnotu,“ dodává Egert.
Pozadu nicméně nechce zůstat ani konkurence, která výstavbu dřevostaveb rovněž už plánuje, nebo ji minimálně prověřuje. Například společnost Skanska Residential hodlá v Praze postavit ze dřeva bytový dům.
V projektu Radlický Dřevák, který navrhlo architektonické studio Jakub Cigler Architekti, chce švédský developer, usilující o uhlíkovou neutralitu do roku 2025, nabídnout v atraktivní čtvrti podél Radlické ulice téměř osm desítek bytových jednotek. Do předprodeje by měly jít ještě tento rok.
Radlický Dřevák, Skanska
Projekt Radlický Dřevák od Skansky
„Radlické údolí, kde projekt chystáme, je zajímavé, protože je to bývalé průmyslové území, kde dochází k dynamickým změnám a vzniká tam zajímavá a především zelená architektura, kterou nastartovalo sídlo ČSOB se zelenými střechami,“ popisoval v minulosti projektový manažer Radlického Dřeváku Pavel Tomek.
Bohaté zkušenosti s výstavbou multifunkčních projektů ze dřeva, konkrétně školními kampusy či domy pro seniory, má v mateřském Finsku i developer YIT. Ten v Česku plánuje jako svou první dřevostavbu mateřskou školu v chystaném novém projektu na Kladně.
„Už v našem areálu Suomi Hloubětín v Praze 9 jsme postavili školku, která má fasádu obloženou kanadským cedrem a dřevo je ve velké míře použito také v interiérech. V případě mateřské školy na Kladně se posuneme ke kompletně celé dřevostavbě,“ přibližuje Marek Lokaj, ředitel YIT.
