Roční průměrná mzda vloni v České republice dosáhla 468 276 korun, což je dvojnásobek oproti roku 2011. V evropském měřítku, porovnávaném v dolarech, ale s jeho výší sotva stačíme na třetí desítku.
Pod vlivem inflace letos navíc průměrná měsíční mzda reálně klesá – a i případné platové zvýšení nestačí zaměstnancům k vyrovnání růstu nákladů. Jak vyplývá z průzkumu americké společnosti Tipalti, z hlediska růstu obsadily první tři pozice pobaltské země.
V Lotyšsku se růst mezd zvýšil o 103,8 procenta, následuje Litva s nárůstem 95,5 procenta a Estonsko s 88,5 procenta. Čtvrté místo v růstu mezd obsadil Island, páté Maďarsko a šesté Polsko. Česko v první desítce předběhlo sousední Slovensko, ale i Mexiko a Spojené Státy, a umístilo se s růstem o 50,9 procenta na sedmém místě.
Na výši příjmů se však nelze dívat jednostranně. „Například větší společnosti mohou často platit zaměstnancům více než menší firmy, protože mohou dosáhnout mnohem větší efektivity,“ uvádí Tipalti a mezi další faktory řadí míru inflace nebo poptávku po kvalifikaci a výkonnosti dané společnosti.
Nejvyšší mzdy se v evropském i světovém měřítku vyplácí ve Švýcarsku. Průměrná mzda činí v zemi pod Alpami 91 852 dolarů, což vychází na něco přes dva miliony korun. „Švýcarsko je pověstně drahým místem pro život s odpovídajícími platy a již dlouho je mezinárodním bankovním centrem, přitahujícím investice z celého světa,“ připomíná výzkum. Další bychom v žebříčku hledali Island na druhém a Spojené státy na třetím místě.
Česko se do první desítky ani zdaleka nedostalo. Podle Českého statistického úřadu činila průměrná měsíční mzda loni 37 839 korun. Ve druhém čtvrtletí letošního roku pak dosáhla celkem 40 086 korun, což je o 4,4 procenta více než ve stejném období roku 2021. „Po započtení vlivu inflace však reálně klesla, a to již potřetí za sebou, tentokrát o 9,8 procenta,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Mzdy se snižují už od loňského čtvrtého čtvrtletí a obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ani nedosáhnou. Medián v třetím čtvrtletí u mužů dosáhl 37 530 korun, u žen byl 32 171 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pak pobíralo mzdu mezi 18 301 a 62 659 korun.
Ekonomická situace firmám většinou nedovoluje vyrovnat lidem růst nákladů způsobený inflací. „Řešení, které se nabízí, je zvýšit lidem příspěvky na benefity, což vychází výhodněji než prosté navýšení mzdy. Firmy u této formy díky daňovému zvýhodnění ušetří 14,8 procenta na odvodech za zaměstnance a ti tak mají reálný nárůst čistého příjmu o šestadvacet procent vyšší, než je tomu u mezd,“ hodnotí Aneta Martišková, ředitelka firemních vztahů ve společnosti Edenred.
Navzdory současné situaci bychom se podle prognóz Tipalti mohli v roce 2031 těšit na mzdy, které by ročně šplhaly až na 662 653 korun, což by Českou republiku posunulo o jedno místo v žebříčku výše. Světový vrchol by pak na základě dat z posledních deseti let mohl obsadit Island.
