Česko je dvanáctá nejvyspělejší ekonomika v Evropské unii. Ve srovnání s loňskem si pohoršila o tři příčky, zejména kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě produkce. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a ve čtvrtek zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Nejsilnější evropskou ekonomikou je podle indexu Švédsko.
Rozvoj české ekonomiky podle autorů indexu brzdila inflace, která byla pátá nejvyšší v EU. Podle ekonomky Jany Matesové způsobily rychlý růst inflace tři faktory: Na vině je prý extrémně uvolněná rozpočtová kázeň, zadruhé špatná regulace energetického trhu a do třetice vysoká koncentrace a dominantní postavení některých prodejců na českém trhu, kteří zneužívají své významné tržní síly.
Za dlouhodobý problém české ekonomiky autoři indexu označují její nízkou přidanou hodnotu. „Zvyšování úrovně vzdělání, vědy a výzkumu na jedné straně a posilování vztahu s koncovým zákazníkem či snižování podílu subdodávek pro výrobu zahraničních firem na straně druhé, jsou cestou, jak se z pasti ekonomiky středních příjmů vymanit a zároveň zvyšovat prosperitu a životní úroveň,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Index dobře hodnotí Česko v objemu hodnoty investic, podle autorů je ale třeba se víc zaměřit na to, do jakých oblastí investice míří. „V Česku investujeme velkou část HDP, ale není to tolik vidět na kvalitě. Investice do vědy a výzkumu, ale i míra robotizace průmyslu, se pohybuje na průměru EU. Dostupnost bydlení je nejhorší ze všech zemí EU,“ uvedl Navrátil.
Autoři indexu také pozitivně hodnotí postupný nárůst robotizace i stále relativně nízký veřejný dluh, který se ovšem v posledních letech zvyšuje. Oceňují také odolnost ekonomiky proti šokům, zároveň ale upozorňují, že tato odolnost je založena na levné pracovní síle a energetické náročnosti.
Index prosperity měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu nejen jako souhrn ekonomických ukazatelů, ale měří ji také z hlediska kvality života a ukazatelů, jako jsou sociální soudržnost, zdraví populace, kvalita vzdělání, bezpečnost, dostupnost bydlení nebo podmínky pro podnikání.
