Česká republika stojí na prahu demografické proměny, která otiskne svůj obraz do každé stránky jejího budoucího příběhu. Do roku 2035 se podíl seniorů zvýší na téměř čtvrtinu populace, přičemž nejstarší generace, věková skupina nad osmdesát let, vzroste o 345 tisíc lidí. Tato proměna není jen číslem ve statistikách, ale výzvou, která zasáhne zdravotnictví, sociální služby i státní pokladnu.
V roce 2035 může podle zprávy reportu poradenské společnosti BCG a ministerstva práce schodek ve financování dosáhnout až sedmdesáti miliard korun, bude chybět patnáct tisíc lůžek a přes šestnáct tisíc pracovníků v sociálních službách. Při stávajícím tempu vývoje se tento scénář zdá být téměř nevyhnutelný.
Stárnutí populace se stává tichou, ale velmi přítomnou revolucí, která proměňuje tvář společnosti i její priority. S přibývajícími léty přicházejí nové potřeby. Od bezbariérových prostorů přes volnočasové aktivity šité na míru až po promyšlenější urbanistické plánování. Tyto změny podněcují k vytvoření prostředí, které bude podporovat důstojnost a kvalitu života ve všech fázích lidského života.
Zároveň však přibývá tlak na veřejné rozpočty, zejména kvůli rostoucím nákladům na důchody a zdravotní péči, zatímco ekonomická aktivita populace klesá. Péče o seniory – formální i neformální – se stává klíčovou otázkou budoucnosti.
A přece se rýsují cesty, které slibují změnu. Inovativní technologie mohou podle analýzy BCG a ministerstva práce odlehčit systému a zvýšit kvalitu péče i života samotného. Například tím, že umožní lepší péči o seniora v jeho vlastním domově namísto drahé institucionalizované péče. Český senior, který dnes v 65 letech očekává průměrně 7,6 let zdravého života, by pak mohl díky technologickým pokrokům prožít ve zdraví o celý rok déle, vyplývá z jejich propočtů.
Mezi takové technologie patří například senzory pro monitorování seniorů, nositelná zařízení či komunikační technologie a telemedicína, které posilují samostatnost seniorů a snižují potřebu institucionální péče. Jejich implementace ale podle zprávy vyžaduje investice 24 miliard korun a podporu státu. Přizpůsobení zdravotnictví moderní době by pak trvalo několik let, což je ale z kontextu lidského života v podstatě krátká doba.
A investice do technologií se podle zprávy také vrátí. V roce 2035 mohou údajně ušetřit až 31 miliard korun z potřebných finančních nákladů, až deset tisíc potřebné lůžkové kapacity a až jedenáct tisíc z personálních kapacit. V oblasti prevence mohou přinést celkovou úsporu až 22 miliard korun, uvolnit až tři tisíce lůžek a snížit nedostatek pracovníků o dva tisíce.
V soukromé sféře už se moderní technologie v péči o seniory testují. Mezi technologické průkopníky patří třeba český startup Carebot, který vyvíjí AI řešení pro zdravotnická zařízení, včetně monitoringu pacientů a předpovědi zdravotních komplikací. Spolupracují na pilotních projektech telemedicínských služeb, tedy vyšetření za pomoci vzdáleného kontaktu s lékařem bez nutnosti návštěvy nemocnice.
Společnost Gospace Tech zase vyvíjí nositelné senzory a lokalizační zařízení pro seniory, například chytré hodinky a GPS lokátory s integrovaným monitoringem zdraví.
Investorka a jedna z nejbohatších žen Česka Simona Kijonková na říjnové konferenci Forbes Lepší Česko rovněž zmínila, že svou pozornost zaměřuje na iniciativy, které dokážou spojit technologie s lidskostí. Jedním z nich je i aplikace využívající umělou inteligenci inTouch pro péči o seniory, kteří se potýkají se samotou – problémem, jenž ovlivňuje nejen jejich duševní, ale i fyzické zdraví.
Tyto projekty ukazují, že budoucnost, byť poznamenaná demografickými změnami, nemusí být díky technologiím tak těžká, pokud se na ni informovaně připravíme.
Zejména telemedicína by mohla nahradit velkou část rutinních prohlídek u lékaře. Některá zdravotnická a sociální zařízení už ji zkoušejí, většina domovů pro seniory k tomu však zatím nemá potřebnou infrastrukturu ani proškolený personál. Technologie navíc vyžaduje i určitou míru technologické gramotnosti samotných seniorů.
Inspirace zahraničím
Příklady inspirace přicházejí ze zemí, jako jsou Finsko nebo Nizozemsko. Tyto státy stavějí právě na technologiích, které umožňují seniorům déle zůstat doma, v bezpečí a pohodlí vlastního prostředí.
Ve Finsku domácí asistence využívá senzorové systémy, které monitorují pohyb seniorů, detekují pády a upozorňují na změny aktivit. Telemedicína zde nabízí zdravotní péči na dálku – od monitoringu vitálních funkcí po konzultace s lékaři prostřednictvím videohovorů.
Nizozemsko se zaměřuje na deinstitucionalizaci péče o seniory a podporuje komunitní bydlení, kde senioři žijí v integrovaných komunitách s přístupem k technologicky pokročilé péči. Mezi využívané technologie patří mimo nositelných zařízení také mobilní aplikace, která pomáhá s plánováním léků. Pro prevenci osamělosti Nizozemsko experimentuje s robotickými společníky a digitálními platformami, které umožňují snadné propojení s rodinou a přáteli.
Čísla jsou neúprosná
Pokud se zaměříme pouze na ekonomicky aktivní část populace, na každého seniora v Česku připadá zhruba 2,3 pracujícího. I přes tento poměr však důchodový systém uzavřel rok 2023 s deficitem ve výši 72,79 miliardy korun, což podtrhuje rostoucí nároky na udržitelnost a stabilitu celého systému.
Český statistický úřad udává, že během prvního desetiletí po roce 2000 vzrostlo zastoupení seniorů v populaci z bezmála čtrnácti procent na necelých šestnáct procent. Během druhého desetiletí pak až na úroveň dvaceti procent, tedy na jednu pětinu populace. V roce 2022 tvořilo českou populaci 6,7 milionu obyvatel v produktivním věku (15–64 let) a přibližně 2,2 milionu seniorů nad 65 let.
Datové projekce Eurostatu z roku 2023 však odhadují, že v roce 2050 by na jednu osobu v důchodovém věku (65+) mělo v Česku při stejné úrovni ekonomické aktivity dospělé populace připadat na jednoho důchodce už pouze 1,56 pracujícího.
Podle demografických předpovědí také do roku 2035 budou senioři tvořit 23 procent populace v ČR a v roce 2050 dokonce 29 procent, oproti současným 21 procentům.
Naproti číslům o stárnutí obyvatel nejdou čísla o spokojenosti s českým zdravotnictvím – s dostupností lékařských prohlídek, úrovní zdravotnických služeb, dostatku personálu a obecné důvěře v politiky v oblasti zdravotnictví. Ze zprávy společnosti Stada vyplývá, že spokojenost se zdravotními systémy totiž klesla na historické minimum. V České republice je na 68 procentech.
„Spokojenost s národními systémy zdravotní péče klesla napříč Evropou již počtvrté v řadě. Je to alarmující trend, který musíme spolu s politiky, regulačními orgány, lékaři a lékárníky pochopit a přijít s kroky, které ho zvrátí. Zároveň je však povzbudivé, že lidé všech věkových i etnických skupin napříč Evropou začínají více pečovat o své zdraví – duševní i fyzické,“ říká o výsledcích studie STADA Health Report 2024 Peter Goldschmidt, CEO Stada.
Veřejnost volá po změnách, které by zdravotnický systém posílily. Navíc 46 procent Čechů věří, že by zdravotnictví prospěl nový pohled – ten, který přinesou zákonodárci s lékařským vzděláním. Dále zdůrazňují potřebu vyšších platů ve zdravotnictví, jež by mohly přitáhnout nové talenty a zmírnit současný tlak, který sektor napříč kontinentem svírá.
Český zdravotnický systém se ocitá v náročné zkoušce času. Podle Healthcare Readiness Indexu (HRI) z roku 2023 zveřejněná na Globsec fóru v září 2024, který porovnává připravenost 27 evropských zemí na výzvy jako stárnutí populace, epidemie či nárůst chronických onemocnění, se Česká republika umístila na desátém místě od konce.
O proti předchozím letů si navíc jen pohoršujeme. Mezi důvody, proč Česko zůstává za průměrem EU, patří vysoká spotřeba alkoholu, kouření a nízká konzumace ovoce a zeleniny.
Přesto je zde náznak zlepšení. Češi už nejsou největšími konzumenty alkoholu v Evropě, tuto nelichotivou pozici přenechali Lotyšům a Španělům. I v oblasti obezity se naše země posunula o příčku výše a nyní je „pouze“ 11. nejvíce obézní v Evropě.
Kontrast mezi premianty žebříčku, jako jsou Norsko, Nizozemsko či Švédsko, a státy na opačném konci, například Bulharskem, ukazuje, že klíčem k úspěchu je inovace, investice do prevence a stabilní politické vedení. A právě zde má Česko co dohánět. Průměrná délka působení českého ministra zdravotnictví je pouhých 1,4 roku, což nás řadí na 4. nejhorší místo v Evropě.
Má to přitom být právě posílená prevence, která by měla být odpovědí na stav zdravotnictví a mít vliv na ekonomiku státu. „Pokud vezmeme v potaz dosažitelné zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva se současnou úrovní zdravotnických oborů, dvě třetiny tohoto zlepšení můžeme realizovat právě prostřednictvím prevence,“ uvedl přímo v diskusi k HRI ekonom Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a pracovní skupiny NERV Zdravotnictví.
Prevencí totiž podle něj dokážeme zabránit vzniku onemocnění, a tím přímo šetříme kapacity a zdroje ve zdravotnictví. „Důležité jsou i nepřímé pozitivní dopady. Ty pozorujeme na trhu práce ve vyšší produktivitě, zlepšování práceschopnosti lidí ve věku nad padesát let, v posilování duševního zdraví, omezování absentismu či presentismu, snižování pravděpodobnosti zranění a tak podobně,“ říká Aleš Rod.
Podle loňského průzkumu společnosti Amazon má přitom v tuto chvíli většina Čechů a Slováků chuť zůstat aktivní i po dosažení důchodového věku. Vnímají to jako příležitost propojit stabilitu zaslouženého důchodu s flexibilitou částečného úvazku. Z průzkumu většina dotázaných hodnotí možnost uplatnit se na trhu práce po dosažení 65 let jako složitou. Ti, kteří v tomto věku stále pracují, jsou ale ve své práci převážně spokojeni.
„Prevence výrazně prodlužuje podíl života strávený ve zdraví, což zvyšuje užitek jednotlivcům a jejich blízkým, a tím i bohatství celé společnosti. Návratnost zdravotní prevence sice přesahuje jedno volební období, ale každá jedna investovaná koruna se nepochybně vrátí,“ doplňuje člen Národní ekonomické rady vlády.
Zdravotnický systém je oním pomyslným zrcadlem společnosti. Aby Česko obstálo v budoucích výzvách, bude nutné nejen posílit politickou kontinuitu, ale také změnit přístup k prevenci a zdravému životnímu stylu. Index HRI tak není jen varovným signálem, ale i příležitostí k odvážným krokům, které mohou proměnit zdravotnictví v pevný pilíř budoucnosti.
