Tuzemský provozovatel přenosové soustavy ČEPS v úterý vydal klíčovou analýzu o dopadech vypnutí uhelných elektráren miliardáře Pavla Tykače, která uvádí, že Česku nebude po vyhasnutí kotlů hrozit nedostatek elektřiny, ale i přesto se bez některých z uhelných provozů skupiny Sev.en neobejde. Situace by pak měla zajímat i obyvatele Kladna.
ČEPS hodnotil dopady odstavení elektráren na bezpečný provoz české elektrizační sítě pro rok 2027 a ve třech oblastech.
Konkrétně se jednalo o analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti.
Z prvních dvou vyplynulo, že i po odstavení zdrojů Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou.
„Analýza zdrojové přiměřenosti potvrdila, že i po odstavení Chvaletic, Počerad a Kladna bude mít česká energetika dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny, aniž by se porušila norma spolehlivosti dodávek,“ píše ČEPS.
Česko si tedy i bez Tykačových kotlů dokáže zajistit dostatek elektřiny, jiná analýza takzvané systémové přiměřenosti nicméně poukázala na to, že elektrárna Chvaletice má v současnosti nezastupitelnou úlohu v oblasti regulace napětí a jalového výkonu.
„Regulace napětí a jalového výkonu v severní části České republiky, řízení elektrických toků a obnova soustavy po blackoutu. Kvůli těmto třem systémovým oblastem je podle analýzy společnosti ČEPS nezbytné nadále dočasně provozovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice na Pardubicku,“ uvádí ČEPS ve zprávě, kterou vydal v úterý dopoledne.
„Pro udržení systémové přiměřenosti je nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření,“ potvrdil šéf představenstva ČEPS Martin Durčák.
„Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na takzvaný synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ dodal Durčák.
Foto Michael Tomeš
ČEPS tak potvrdil, že elektrárna Chvaletice se čtyřmi uhelnými bloky o souhrnném výkonu 820 megawattů (MW) má dnes nezastupitelnou roli v české energetice a je důležitým prvkem pro stabilizaci přenosové soustavy na východě Čech.
Zároveň je kritickým bodem při blackoutu – je jednou ze dvou elektráren, která je propojena s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně, která Chvaletice dokáže v případě rozsáhlého výpadku znovu nahodit a ty pak dominovým efektem nahodí další zdroje.
„Elektrárna Chvaletice je zároveň jako takzvaný blok obnovy soustavy schopna obnovit svůj provoz podáním napětí z blackstartového zdroje (přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně), vytvořit ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které samy start ze tmy neumějí,“ upřesňuje ČEPS ve zprávě.
Otázkou pak zůstává, co bude s teplárnou Kladno. Ta je totiž jediným zásobovatelem tepla v této oblasti, a pokud by došlo k vypnutí tamních kotlů, obyvatelé by se ocitli bez centrálního vytápění.
„V případě teplárny Kladno jde o lokální monopol, kde nelze úplně zastavit provoz, aniž by se myslelo na náhradu,“ uvedl už v listopadu pro Forbes energetický expert a poradce Jiří Gavor.
Na zprávu ERÚ později v úterý reagoval i Energetický regulační úřad (ERÚ). A právě otázku kladenské teplárny je podle něj důležité řešit.
„Budeme muset řešit situaci v Kladně z pohledu zajištění dodávek tepla,“ uvedl předseda ERÚ Jan Šefránek.
„V této věci probíhají v Kladně dlouhodobá jednání na úrovni zástupců samosprávy, výrobce tepla, ERÚ
a Ministerstva průmyslu a obchodu,“ píše dále ERÚ v tiskové zprávě.
„Pokud nedojde k dohodě smluvních stran, také zde může dojít k rozhodnutí o opatření nad rámec licence, byť v odlišném režimu, než který platí v Elektrárně Chvaletice.“
Skupina Sev.en jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače rozhodla o vypnutí elektráren nejpozději k březnu 2027 na konci loňského roku, kdy i oficiálně informovala ČEPS, kterému od té doby běžela třicetidenní lhůta na vyhodnocení dopadů takového kroku na tuzemskou energetickou soustavu.
Sev.en Česká energie v Česku kromě uhelných dolů provozuje uhelné elektrárny Chvaletice, Počerady a také teplárnu s elektrárnou na Kladně. Země by tím na přelomu roku měla přijít o více než dva gigawatty výkonu, tedy asi čtvrtinu svého celkového uhelného výkonu, který dnes dosahuje na 8,4 GW.
Ekonomika uhelných bloků se ale kvůli vysokým cenám emisních povolenek a nárůstu výkonu z obnovitelných zdrojů, které zejména v letních měsících posílají cenu elektřiny čím dál častěji do minusu, přestává vyplácet.
Analýza ČEPS dala vodítko vládě, zda a které Tykačovy uhelky dotovat po jejich vypnutí, aby byl zajištěn jejich provoz v rámci udržení energetické bezpečnosti Česka. Finální rozhodnutí teď bude na ní.
Nejdříve si ale počká na analýzu finančních dopadů, kterou nyní zpracuje ERÚ.
„ERÚ nyní podle zákona stanoví předběžné náklady a kompenzace ztrát související se zachováním částečného provozu určené elektrárny,“ uvedl šéf ERÚ Šefránek
