Praha je v těchto dnech „pupkem“ biotechnologického světa – hostí BioEquity Europe 2026, velmi významnou konferenci zaměřenou na investice do biotechnologických firem a startupů. Jak je to ale s potenciálem Česka, aby se centrem tohoto světa, v němž se točí ohromné peníze, stalo případně natrvalo?
Z analýzy, kterou provedla asociace Prague.bio, plynou ohledně biotechu v Česku dost možná nadějeplné údaje.
Data o objemu investic z fondů rizikového či soukromého kapitálu ukazují, že regionu si investoři všímají. Zjišťují totiž, že kvalitou vědy, výzkumným zázemím i pracovní silou je Česko schopno konkurovat biotechnologickým centrům v Německu či Skandinávii.
O jaká data jde?
V republice funguje v oboru téměř 430 subjektů, ať již firem, či výzkumných institucí, které ročně generují příjmy 97,5 miliardy korun. Česko rovněž disponuje solidními lidskými zdroji: v oblasti biotechnologií a life sciences loni pracovalo 32 tisíc zaměstnanců, což jsou zpravidla vysoce kvalifikovaní odborníci přinášející vysokou přidanou hodnotu.
Silná je i základna studentů. Biologii, biochemii a chemii jich v akademickém roce 2024/25 studovalo dvanáct tisíc. Právě studenti doktorandských a postdoktorandských programů jsou nejčastěji ti, kdo zakládají spin-off firmy – těch přitom v Česku vzniká ve srovnání se zahraničím stále málo, a to nejen v biotechnologiích.
Pro srovnání, v Bavorsku, což je jedno z německých technologických center a navíc velikostně porovnatelné s Českem, je biotechnologických společností 540 a zaměstnávají 57 tisíc lidí. Další robustní oblastí je takzvané Medicon Valley v perimetru Velké Kodaně (Dánsko/Švédsko), kde působí více než 350 biotechnologických firem a soukromý life science sektor zaměstnává asi 44 tisíc lidí.
Jiří Fusek, výkonný ředitel Prague.bio, odkazuje v této souvislosti právě na konferenci BioEquity Europe, jejíž šestadvacátý ročník hostí od pondělí do středy Praha jako první město ze střední a východní Evropy. Právě do téhle části kontinentu je Praha podle Fuska v očích investorů vstupní branou.
„Zahraniční investoři, kteří jsou hlavními návštěvníky konference, dobře vnímají pozitivní vývoj sektoru biotechnologií v regionu a chtějí být u toho,“ tvrdí Fusek.
V celé oblasti střední a východní Evropy a Pobaltí pracuje v širším oboru biotechnologií a zdravotnických technologií 869 tisíc lidí, čili 2,6 procenta pracovní síly. Obrat sektoru je 56 miliard eur a růst hrubé přidané hodnoty v letech 2008 až 2022 dělal 130 procent. Biotechnologie v regionu tedy více než zdvojnásobily ekonomický přínos a sektor roste rychleji než tradiční průmysl.
„Region je dnes pro investory zajímavý nejen kvůli talentu a kvalitní vědě, ale i díky rostoucímu počtu firem, které jsou schopné pracovat v globálním měřítku. Věřím, že se také díky konferenci podaří propojit významné světové investory s nadějnými projekty vznikajícími v našem regionu,“ říká Radek Špíšek, CEO společnosti Sotio Biotech, nejambicióznějšího tuzemského hráče v biotechu.
Velmi zajímavou kapitolou je startupové prostředí regionu. Podle databáze Dealroom je v něm takřka 1600 mladých biotechnologikých firem a zároveň se na investice do oboru zaměřuje čím dál víc investorů z fondů rizikového či soukromého kapitálu – k roku 2025 jich bylo 220.
Data ukazují rovněž posun v chování investorů. Počet investičních kol v posledních letech klesá, objem peněz v sektoru však zůstává. Po vrcholu kolem roku 2022 (zhruba 160 milionů dolarů) sice následoval pokles, loni ovšem znovu přišel růst s objemem okolo 140 milionů dolarů. Investoři jsou selektivnější a místo řady menších investic cílí na menší množství ambicióznějších projektů.
Díky příznivému poměru kvality a ceny je regionální biotechnologický výzkum zajímavou alternativou.
„Prostředí biotechnologických startupů v Česku zaznamenalo v posledních letech podstatný vývoj, na který k naší velké radosti začali reagovat investoři na regionální i globální úrovni. Vzhledem k příznivému poměru kvality a ceny je regionální biotechnologický výzkum zajímavou alternativou,“ říká Milan Prášil, výkonný ředitel IOCB Tech., dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie.
Význam biotechnologie a investic do ní není zřejmě nutné dvakrát zdůrazňovat. Dobrý příklad tohoto významu předestřel na půdě BioEquity Europe vicepremiér Karel Havlíček.
„Že nás Čína dnes v mnohém poráží, není dáno tím, že má levnou pracovní sílu, to je minulost. Není to dáno ani tím, že kopíruje, co by se zkopírovat dalo, i to je minulostí,“ uvedl vicepremiér.
Proč je tedy Čína podle něj silná? „Mimo jiné proto, že zavčas pochopila, že právě ve výzkumu a inovacích je základ rozvoje. Dala do toho neuvěřitelné prostředky a dnes nás poráží našimi vlastními zbraněmi. Chceme-li tomu čelit, musíme vytasit ty samé zbraně a biotechnologie jsou jednou z oblastí, která je pro toto naprosto typickým příkladem.“
