Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,6 procenta, proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt snížil o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Podle údajů Eurostatu byl mezičtvrtletní pokles HDP v Česku třetí nejhlubší v Evropské unii, větší hospodářské oslabení zaznamenaly pouze Irsko a Rakousko.
Podle analytiků v Česku očekávané hospodářské oživení nepřišlo zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Za celý rok analytici předpokládají pokles ekonomiky, která se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň.
„Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivní vliv měla zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní pokles HDP ovlivnila zejména zahraniční poptávka. Domácí poptávka stagnovala.
„Česká ekonomická mizerie pokračuje. Po krátké recesi, kterou jsme si prošli ve druhé polovině roku 2022, se první dvě letošní čtvrtletí nesla v duchu balancování na hraně poblíž nulového růstu a nyní opět míříme do záporu. Zatímco průmyslové ochlazení bylo vesměs očekávatelné vzhledem ke slabé zahraniční poptávce, naděje na oživení domácí spotřeby se nenaplnily a české HDP tak neměl kdo posouvat vpřed,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
V evropském srovnání česká ekonomika zaostává. HDP celé Evropské unie ve třetím čtvrtletí meziročně i mezikvartálně vzrostl o 0,1 procenta. Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenaly Lotyšsko, kde HDP vzrostl 0,6 procenta, a Belgie, kde růst činil 0,5 procenta.
„Tuzemská ekonomika zůstává na hraně recese a jako jediná v Evropské unii ještě nedosáhla předpandemické úrovně HDP z konce roku 2019,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Důvodů je podle něj několik. „Tím nejvýznamnějším je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie překvapivě silný. Za tím je zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší,“ uvedl. Česko podle něj zaostává za průměrem Evropské unie také v míře investic či exportech.
Analytici se shodují, že Česko za celý letošní rok už hospodářského růstu nedosáhne. „Celoroční výkon české ekonomiky tak prakticky jistě míří do záporu, realisticky se jeví pokles o zhruba 0,4 procenta,“ uvedl Hradil.
Podle Seidlera aktuální výsledky ekonomiky snižují i výhled pro hospodářský růst v příštím roce. „Protirůstově pak bude působit i konsolidační baliček, a celkově tak růst tuzemské ekonomiky může zůstat v příštím roce poměrně slabý,“ uvedl.
