skip to main content

Český hotel na Jadranu slaví. Dva měsíce a už má první michelinskou hvězdu

Chorvatsky Nebo. Česky Nebe. Tenhle název pro čerstvě michelinskou restauraci v luxusním hotelu českého podnikatele Jaroslava Třešňáka nevznikl náhodou.

V posledním patře obrovského pětihvězdičkového komplexu ležícího na pobřeží Jadranu mezi Rijekou a Opatijí máte k nebi blíž. A jako v nebi byste se také měli cítit, když ochutnáte některé z menu místního šéfkuchaře Deniho Srdoče.

Potvrdili by to i inspektoři, kteří restauracím přidělují, a někdy i odebírají, slavné michelinské hvězdy, kolem nichž se točí celý gastronomický svět.

Reklama

Třešňákovi se Srdočem se v tomhle byznysu povedlo něco neobvyklého. Michelinská hvězda na dveřích hotelu za víc než 2,5 miliardy totiž přistála jen dva měsíce po jeho otevření. Srdoč tím navíc potvrdil svoji dominanci v oboru. Současná michelinská hvězda je totiž už jeho druhá.

Tu první teprve devětadvacetiletý chef získal před třemi roky, kdy šéfoval kuchyni ve fine-diningové restauraci Draga di Lovrana na východním pobřeží Istrie. Díky tomu se stal vůbec nejmladším chorvatským šéfkuchařem, který na tohle ocenění dosáhl.

Loni se ale rozhodl změnit působiště a z Lovranu se přesunul na druhou stranu Kvarnerského zálivu, kde loni v létě v tehdy ještě rozestavěném Třešňákově hotelu Costabella Beach Resort and Spa podepisoval smlouvu na plastovém kbelíku. Plán znovu získat michelinskou hvězdu už ale měli se svým novým šéfem v hlavách.

„Od samého začátku jsme pracovali na tom, abychom michelinskou hvězdu získali. Že se nám to povedlo, zase takové překvapení není. Překvapení je jen to, že se nám to povedlo tak neuvěřitelně brzy,“ okomentoval Forbesu Srdoč nečekaně rychlý úspěch. 

Chtěli jsme, aby hosté měli z restaurace ve všech směrech ten nejlepší dojem.

Stejný přístup potvrzuje i Třešňák, který se při navrhování restaurace v posledním patře svého hotelu nechal inspirovat výhledy velkými okny restaurace Zlatá Praha v hotelu Intercontinental. Pražské věže v Chorvatsku nahrazují jen neuvěřitelné odstíny mořské hladiny.

Reklama

„Miliony korun stálo i vybavení. Vedle například onyxového baru jsme nakoupili velmi kvalitní a luxusní talíře a sklo. Chtěli jsme, aby hosté měli z restaurace ve všech směrech ten nejlepší dojem,“ dodává Třešňák.

To nejdůležitější ale pořád zůstává na šéfkuchaři, který se vaření původně věnovat ani nechtěl. Názor změnil až během vysokoškolských studií elektrotechniky, kdy ve třetím ročníku dospěl k tomu, že vášeň k jídlu a vaření je silnější.

„Když jsem to řekl doma, rodiče nebyli moc šťastní. No, vlastně byli pěkně naštvaní,“ vzpomíná Srdoč, který teď řídí tým dvaceti lidí a v Chorvatsku platí za superstar tamější gastronomie.

Za jeho úspěchem stojí sázka na odvahu kombinovat lokální produkty s kuchařskými technikami celého světa. „Některá moje jídla tak mají blíž k Asii, jiná ke Španělsku, Francii nebo Itálii. Co se ale nemění, jsou chorvatské suroviny,“ vysvětluje rodák z města Krk ležícího na stejnojmenném ostrově.

V hotelovém Nebi se tak na menu může objevit ryba z nedalekého moře, ale stejně tak i z některé z chorvatských řek. „Rád vařím i z vepřového, hovězího i jeleního masa,“ dodává Srdoč s tím, že kvůli důrazu na sezonnost poměrně často mění nabídku jídel.

Jednou týdně jeden pokrm nahradí nový a jednou za měsíc se změní celá nabízená menu. Ta jsou v nabídce tři. Volit lze ze čtyř-, osmi- nebo čtrnáctichodového menu v ceně od dvou až po víc než čtyři tisíce korun za menu.

Jak Jaroslava Třešňáka, tak i Deniho Srdoče úspěch se ziskem michelinské hvězdy nedostává do radostné letargie. Je to úplně naopak. Oba dva svorně říkají, že jednou hvězdou jejich spolupráce teprve začíná.

„Cíl pro příští rok je jasný. Chceme jednu hvězdu nejen obhájit, ale ještě jednu přidat. To se v Chorvatsku zatím nikomu nepodařilo,“ věří si Třešňák.

Reklama
Reklama