Stát zasahuje do prodeje paliv, financování médií i fungování skupiny ČEZ. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech dubna a poznat je i z jiných perspektiv.
Kroky k zestátnění ČEZ
Nikoli prosté vykoupení akcií od menšinových vlastníků, ale plán na rozsáhlou restrukturalizaci a rozdělení podniku, o kterém má letos v červnu definitivně rozhodnout valná hromada skupiny ČEZ.
Tak aktuálně vypadá proces směřující k plnému zestátnění společnosti, která se má nově rozdělit na dvě části – dceřinou, do níž se vyčlení distribuce, prodej koncovým zákazníkům a další nevýrobní služby, a mateřskou, ve které má zůstat produkce elektřiny.
Stát se tímto vypořádáním chce vyhnout žalobám od minoritních akcionářů. Ti dostanou nabídku na podíl v nově vzniklé firmě, jejíž akcie by měly vstoupit na pražskou burzu.
Trillion Dollar Baby: How Norway Beat the Oil Giants and Won a Lasting Fortune – Paul Cleary
Forto Biteback Publishing
Když v šedesátých letech minulého století objevili Norové ropu v Severním moři, také se rozhodli pro národní cestu. Místo aby podlehl tlaku nadnárodních korporací, založil stát radši dnešní společnost Equinor a vytvořil masivní státní investiční fond pro budoucí generace.
Zpočátku sice Norsko přišlo o rychlé finance, nakonec se to však v mnohém ukázalo jako krok, který ze země udělal bohatý a významný stát.
A přestože Česko ropou neoplývá, specifika představená v knize spojená s držením kritické energetické infrastruktury se vztahují i na naši situaci – i proto, že tak jako v případě Norska je na jedné straně stát usilující o dlouhodobou prosperitu a na druhé ti, kterým jde hlavně o maximalizaci zisku.
Volby v Maďarsku
Dlouholetý premiér Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar se potkali u maďarských parlamentních voleb, které dopadly jinak než posledních šestnáct let – opoziční strana Tisza získala ústavní většinu.
Politologové a analytici mezi důvody, proč se situace v zemi změnila, uvádějí například nespokojenost společnosti se zhoršující se ekonomickou situací, obavy z mezinárodní izolace či Magyarovu schopnost sjednotit dříve roztříštěnou opozici.
Nový premiér oznámil, že hodlá Orbánův „systém“ zničit, osvobodit média i justici a znovu z Maďarska udělat respektovaného partnera evropských zemí. Zvolení jeho strany tak podle něj není jen změnou vlády, ale změnou režimu.
Politický řád a politický úpadek – Francis Fukuyama
Foto Dokořán / Argo
Jeho názory jsou mnohdy kontroverzní, čas však ukazuje, že některé fenomény politolog Francis Fukuyama trefil. Příkladem toho je i kniha o vývoji politických institucí v moderních dějinách a cesty zemí k liberalismu nebo korupci.
Přestože totiž Maďarsko podle mnohých politologů – a ostatně i samotného Fukuyamy – nebylo v době vládnutí Orbána liberálním státem, dlouholetý premiér místo přímého zákazu voleb raději omezoval politické protivníky jinými způsoby, aby se mohl demokraticky alespoň tvářit.
Takto omezený systém ale po překročení únosné meze dokázal občanům posloužit ke změně režimu a eventuálnímu návratu k tomu, co Fukuyama vidí jako konečnou formu lidské vlády.
Ceny paliv
Z důvodu problémů spojených s válkou Spojených států a Izraele proti Íránu přistoupilo ministerstvo financí vůbec poprvé k plošné regulaci cen pohonných hmot. Bez tohoto by se podle ministryně financí Aleny Schillerové benzin prodával za padesát korun a nafta za 57 korun za litr.
Od osmého dubna proto vláda omezila maximální výše marží čerpacích stanic na dvě a půl koruny za litr neprémiového paliva a snížila spotřební daň na naftu o necelé dvě koruny. A přestože zůstává proplouvání tankerů Hormuzským průlivem výrazně omezené, ceny ropy se ke konci měsíce stabilizovaly.
I tak je některé zprávy zvedly – například ve čtvrtek 30. dubna za to mohla informace o tom, že se mají Spojené státy připravovat na prodloužení blokády Íránu.
The End of Ambition: America’s Past, Present, and Future in the Middle East – Steven A. Cook
Foto Oxford University Press
Katastrofální neúspěchy posledních let a nepovedené snahy o demokratizaci Blízkého východu vedly mnohé americké politiky k pochybování o nutnosti zůstávat v oblasti, která podle nich pouze vysává státní zdroje.
Dnes je situace jiná, ne ale tak, jak by si ji představoval respektovaný americký politolog Steven A. Cook. Přestože ve své knize z roku 2024 autor varuje před dalšími „ambicemi“ na změny režimů, Spojené státy se letos opět dostaly do takového konfliktu.
Hlavní myšlenkou knihy přitom je, že přesně toto by dělat neměly. Naopak by podle politologa mělo být jejich hlavním cílem udržet bezpečnostní rovnováhu, zajistit ochranu kritické ekonomické infrastruktury a volný tok energetických surovin – tedy přesný opak toho, co dnes americká vláda činí.
Cook v díle zdůrazňuje, že prevence narušení světových trhů s ropou byla vždy tím nejdůležitějším jádrem tamní americké politiky a konflikty jako válka s Íránem jsou přesně těmi situacemi, které oslabují americkou vojenskou a diplomatickou kontrolu nad regionem.
Peníze pro televizi a rozhlas
Způsob financování veřejnoprávních médií v Česku se má definitivně proměnit: vládní koalice představila návrh nového zákona, podle kterého má od roku 2027 přejít financování místo dosavadních poplatků vybíraných od domácností na státní rozpočet.
Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř, zároveň ubírá České televizi a Českému rozhlasu pro příští rok 1,4 miliardy korun. Vláda tím plní své sliby o ochraně „nejzranitelnější skupiny“ seniorů a nezaopatřených, podle generálního ředitele televize Hynka Chudárka by však nový model vedl k výraznému poklesu příjmů a muselo by dojít k propouštění a omezení rozsahu vysílání.
Ředitel rozhlasu René Zavoral pak upozornil, že zrušení poplatků neznamená, že lidé za média přestanou platit, ale v novém systému budou naopak muset přispívat i ti, kdo dnes nemusejí.
Proti je i Syndikát novinářů, který označil vládní plán za „propracovanou likvidační strategii, která má za cíl svázat ruce a zavřít ústa dvěma zásadním nezávislým médiím ještě před blížícími se podzimními volbami“.
Žurnalistika a společnost – Denis McQuail
Foto Karolinum Press
O tom, jak by nejen veřejnoprávní média měla fungovat, pojednává jedna ze základních příruček žurnalistiky od britského sociologa Denise McQuaila. Ta do hloubky zkoumá roli médií v demokratické společnosti i hrozby, kterým neustále čelí.
Rozebírá zároveň, jak by demokratická média ideálně měla vypadat, jak by se měli chovat novináři či právě to, jaký vliv mají na zpravodajství ekonomické tlaky a různé druhy financování.
Nový most v Praze
Sedmnáctého dubna, tedy na první světový den hromadné dopravy, Praha otevřela nový Dvorecký most přes Vltavu. Ten propojuje zlíchovské nábřeží s podolským, měří přes 300 metrů a vyšel na téměř dvě miliardy korun.
S hromadnou dopravou ho spojuje fakt, že je pro ni určen – neužijí si ho auta, ale pouze tramvaje, autobusy, vozidla Integrovaného záchranného systému, pěší a cyklisté.
Praha mosty spojená – Vladislav Dudák a Vít Rýpar
Foto Cattacan
Komplexní pohled na pražské mosty dala dohromady dvojice odborníků – filozof a historik Vladislav Dudák a architekt Vít Rýpar. Spolu vytvořili obsáhlou a bohatě ilustrovanou publikaci, která mapuje historii této infrastruktury v hlavním městě, zajímavosti s ní spojené, specifika její výzdoby i původní nákresy.
Do knihy se dostaly i informace o tom, jak si Praha mosty prosazuje, jak ji po vybudování mění nebo jak probíhají architektonické soutěže, přípravy nových mostních konstrukcí nebo konkrétní realizace.
Mise k Měsíci
Lidstvo v dubnu poprvé od roku 1972 znovu vyslalo své zástupce k Měsíci. Tentokrát se kolem něj proletěla posádka mise Artemis II, která odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska NASA na Floridě.
Mise přinesla řadu prvenství a nej – astronaut Victor Glover se stal prvním Afroameričanem a Christina Koch první ženou, kteří se k Měsíci dostali. Let navíc překonal rekord v největší vzdálenosti lidí od Země – od dubna 1970 jej s hodnotou 400 171 kilometrů držela mise Apollo 13, Artemis II se však dostala na 406 771 kilometrů.
Carrying the Fire – Michael Collins
Foto Pan Macmillan
Jak se asi po cestě dnešní astronauti cítí, může nastínit kniha od Michaela Collinse, který během mise Apollo 11 zůstal zcela sám na oběžné dráze Měsíce, zatímco jeho kolegové přistáli na povrchu.
V díle popisuje, jak se dostal od létání se stíhačkou až mezi astronauty, jak obří a přitom neviditelná práce je na pozadí každé z vesmírných misí i jak vnímal, že se na rozdíl od kolegů Neila Armstronga a Buzze Aldrina nikdy na Měsíc nepodívá, i když k němu byl tak blízko.
Otrávená dětská výživa
Do skleniček dětské výživy německo-švýcarské značky HiPP mířících do Česka, Slovenska a Rakouska vložil vyděrač jed určený k hubení hlodavců, protože mu firma údajně nedala dva miliony eur, tedy zhruba padesát milionů korun.
Problém navíc neměl být ani v tom, že by firma nechtěla zaplatit, ale že si e-mail pouze přečetla příliš pozdě. Vyděrač však přesně napsal, ve kterých obchodech otrávené produkty případně nechá, a tak se podařilo některé ze sklenic zajistit ještě před jejich prodejem.
Na otrávených výživách navíc vyděrač nechal bílou nálepku s červeným kruhem, což umožnilo rychlejší identifikaci postižených produktů. Dotčené obchody však preventivně odstranily všechny sklenice dětské výživy HiPP z prodeje.
The Tylenol Murders: An Over The Counter American Crisis – Nicholas Mennuti a Chai Hecht
Foto NeoText
Podobných případů se v minulosti stalo již několik, jeden z nich v roce 1982 v Chicagu. Tehdy neznámý vrah úmyslně otrávil kapsle volně prodejného paracetamolového léku Tylenol kyanidem draselným, které poté vracel zpět do regálů různých lékáren a supermarketů.
Důsledky to tehdy mělo mnohem závažnější – nejmladší oběti bylo dvanáct let. Po sedmi úmrtích se podařilo chytit alespoň podvodníka Jamese Lewise, který poslal společnosti Johnson & Johnson vyděračský dopis. Zda ale za otravy opravdu mohl on, se nikdy nepotvrdilo.
