Přestože největší zákazníci elektráren, jako jsou třeba automobilky, museli letos přerušit či omezit výrobu, český energetický gigant nakonec zůstal na svém. Čistý zisk skupiny ČEZ se za tři čtvrtletí letošního roku vyšplhal na stejnou úroveň jako loni za stejné období – na 13,6 miliardy korun. A tržby ČEZ meziročně stouply zhruba o pět procent na 155,5 miliardy. Vyplývá to z údajů, které dnes firma zveřejnila.
Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy navíc čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy korun, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.
Provozní zisk skupiny ČEZ před odpisy, tedy EBITDA, pak za tři čtvrtletí vzrostl proti loňsku o 14 procent na 50,9 miliardy korun. „Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí – EBITDA na úrovni 64 miliard korun a čistý očištěný zisk 23 miliard korun,“ řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Firma uvedla, že její výsledky pozitivně ovlivnila mimo jiné vyšší cena, kterou si společnost zajistila za vyrobenou elektřinu na velkoobchodním trhu a stabilní provoz jaderných elektráren, jejichž výroba meziročně vzrostla o dvě procenta na 4,4 terawatthodiny. Prodeje elektřiny, plynu i tepla nicméně skupině meziročně klesly.
„Daří se nám naplňovat klíčovou prioritu – bezpečný a stabilní provoz jaderných elektráren. A navíc jsme o čtyři megawatty navýšili výkon druhého bloku v Temelíně díky instalaci nových separátorů páry v nejaderné části elektrárny,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„K rychlejšímu naplnění ambice snižovat uhlíkovou stopu skupiny ČEZ přispěje navíc uzavřená dohoda o prodeji elektrárny Počerady o tři roky dříve. Průměrné emise oxidu uhličitého na vyrobenou elektřinu celé skupiny v roce 2021 díky tomu očekáváme téměř o pětinu nižší, než činí měrné emise nových paroplynových zdrojů,“ dodal Beneš.
Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude sice podle Nováka zatížen opravnými položkami kvůli prodeji rumunských aktiv ČEZ, ty ale nejsou peněžním výdajem. Prodejem naopak podle Nováka získá ČEZ významnou částku, která přispěje ke snížení dluhu, rozvoji a vyšší dividendě pro akcionáře. Aktuální odhad negativního dopadu pandemie covid-19 na celoroční hospodaření činí podle firmy přibližně tři miliardy korun.
Výroba elektřiny skupině ČEZ za tři čtvrtletí klesla o šest procent na 42,4 terawatthodiny u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny. Důvodem poklesu byly podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie nemoci covid-19 a načasování odstávek výrobních zdrojů.
K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. Výrazně poklesla také těžba uhlí – meziročně o 28 procent na 10,7 milionu tun.
U takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla na 1,7 terawatthodiny, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ za tři čtvrtletí meziročně klesla o 4,6 procenta, hlavně kvůli nižší spotřebě firem. Důvodem poklesu byla podle ČEZ situace kolem covidu-19. Spotřeba u velkých podniků se snížila o 8,9 procenta, zatímco spotřeba domácností vzrostla o 4,3 procenta.
Prodej elektřiny koncovým zákazníkům se snížil o šest procent na 24,3 terawatthodiny. Prodej plynu koncovým zákazníkům klesl o sedm procent na 6,2 terawatthodiny. Také prodej tepla poklesl, a to o tři procenta na 15.700 terajoulů.
O polskou část byznysu se hlásí zájemci
ČEZ současně oznámil, že zájem o jeho polská aktiva projevilo 14 potenciálních investorů. Termín pro podání nezávazných nabídek je pondělí 7. prosince, celý prodej by měl být dokončen do konce příštího roku.
„Samozřejmě to neznamená, že dostaneme 14 nabídek, to tak nemusí být. Teď se uskutečňuje fáze předběžných nabídek, to znamená, že těch 14 zájemců si dělá analýzu, dívá se na to mnohem detailněji a do 7. prosince bychom měli dostat nezávazné nabídky,“ uvedl Novák.
Pokud vše půjde, jak má, měl by být podle Nováka prodej ukončen do konce roku 2021. Že začal hledat zájemce o svých pět polských firem, oznámil ČEZ v polovině září. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v moderních energetických službách si ČEZ v Polsku naopak ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
