Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá osmdesáti procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba devatenáct miliard korun. Valná hromada podniku tak schválila návrh představenstva ČEZ. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
Jde o třetí nejvyšší dividendu společnosti, je ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ akcionářům na návrh státu vyplatil loni, šlo o 145 korun za akcii, celkově 78 miliard korun. Stát z toho dostal 54 miliard korun. Vyšší ještě byla dividenda v roce 2009, kdy činila 53 korun za akcii.
Letos tak valná hromada schválila návrh představenstva ČEZ, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí šedesát až osmdesát procent z očištěného zisku. Stejný podíl vedení ČEZ navrhovalo i loni, valná hromada však tehdy schválila protinávrh státu na vyplacení celého očištěného zisku z roku 2022.
Valná hromada dosud v rámci svého dnešního programu dokončila tři body z celkových desíti. První bod věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval téměř jedenáct hodin, byl tak dosud nejdelší. Největší část dotazů prvního bodu se týkala přístupu firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku nebo financování připravovaných jaderných bloků.
Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2023. ČEZ v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard korun.
I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy korun.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.
