Do roku 2030 přestane EPH Daniela Křetínského a Patrika Tkáče používat uhlí jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla, a to ve všech zemích, kde působí. Jedinou výjimku bude tvořit Německo, kde skupina ukončí výrobu dle německých právních předpisů nejpozději do roku 2038.
Zásadní a neoddělitelnou součástí tohoto procesu bude transformace energetických zdrojů EPH na nízkoemisní či zcela bezemisní, která umožní zachovat stabilitu dodávek sítě a dlouhodobě dostupné ceny energie pro odběratele.
„Naše strategie nespočívá v pouhých divesticích zdrojů s vysokou uhlíkovou stopou, které pak pokračují v provozu pod novým vlastníkem, ale ve skutečné realizaci energetické transformace,“ vysvětluje třetí nejbohatší Čech.
„Rozvojem nových kapacit řízených výrobních zdrojů s nulovými nebo nízkými emisemi jednak pokrýváme energetické potřeby dotčených zemí a regionů a současně vytváříme jak ve fázi výstavby, tak následným provozováním nové pracovní příležitosti,“ konstatuje.
To podle Křetínského hraje významnou roli především v regionech negativně postižených uzavíráním vysokoemisních zdrojů. „Při volbě řešení se soustředíme na nákladově konkurenceschopné technologie ve velkém měřítku, především na velké biomasové a plynové elektrárny a zdroje energeticky využívající odpady,“ zní v oficiálním prohlášení.
Vedle zmíněného budování energetických zdrojů s řízeným výkonem se EPH prostřednictvím společnosti EP New Energies soustředí na rozvoj rozsáhlých projektů „klasických“ obnovitelných zdrojů, které jsou a budou realizovány také v bývalých těžebních lokalitách a na dalších pozemcích v držení subjektů skupiny, především v Německu.
„V současné době pracujeme na projektech větrných a fotovoltaických elektráren výrazně přesahujících tisíc megawattů, které budou realizovány v nejbližších letech,“ uvádí Křetínský, jehož skupina je zároveň přesvědčena, že důležitým pilířem k dosažení cíle bezemisní energetiky bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu výroba a využívání vodíku.
„Připravujeme několik projektů na budování vodíkových technologií v malém a středním měřítku napojených na naši plynárenskou infrastrukturu. Současně jsme zahájili práce na potenciálních robustních řešeních, jak akcelerovat přechod na vodík ve velkém měřítku,“ nastiňuje Křetínský.
Jeho cílem je být jedním z evropských lídrů ve výrobě, přepravě a skladování vodíku. Podotýká přitom, že jednotlivé způsoby výroby vodíku se významně liší jak nákladově, tak z hlediska dostupnosti technologií.
„Platí, že z ekologického hlediska nejvíce podporovaný takzvaný zelený vodík, vyrobený z elektřiny dodané větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, představuje zatím nákladově nejdražší a časově ve větším měřítku nejpozději dostupnou variantu,“ upřesňuje miliardář. Na opačné straně nákladů a časové dostupnosti se nachází takzvaný modrý vodík.
„Modrý vodík sice i proti zemnímu plynu dramaticky snižuje emise oxidu uhličitého, ale jeho produkce zcela bezemisní není. Alternativou může být i takzvaný růžový vodík, vznikající využíváním jaderné technologie. Paralelně probíhají výzkumné práce na dalších alternativách výroby vodíku,“ připomíná Křetínský.
„Vodíková transformace je v každém ze zvažovaných scénářů dlouhodobým procesem. V mezidobí bude hrát zásadní roli zemní plyn, který je klíčovým překlenovacím palivem, umožňujícím flexibilní pokrývání výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů s neřiditelným výkonem,“ upřesňuje spolumajitel holdingu v tiskové zprávě.
EPH v minulých letech v Německu odstavila nebo přesunula do rezervy uhelnou elektrárnu Mumsdorf, Buschhaus a zhruba 1000 megawattů instalovaného výkonu v elektrárně Jänschwalde. Ve Velké Británii EPH ukončila provoz 2000megawattové uhelné elektrárny Eggborough a dokončila přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na čistou biomasu.
Letos pak skupina ukončí provoz německé elektrárny Deuben, do roku 2022 dvou francouzských černouhelných elektráren Emile Huchet 6 a Provence 5 a rovněž plánuje zavřít německou elektrárnu Mehrum, kde učiněné rozhodnutí podléhá schválení ze strany provozovatele přenosové soustavy a síťového regulátora.
Hnědouhelné teplárny, které má EPH v České republice, pak budou do let 2028/2029 postupně přestavěny na nízkoemisní zdroje tepla a elektřiny.
