skip to main content
Byznys

Chceme být evropským vodíkovým lídrem, říká miliardář Křetínský

Do roku 2030 přestane EPH Daniela Křetínského a Patrika Tkáče používat uhlí jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla, a to ve všech zemích, kde působí. Jedinou výjimku bude tvořit Německo, kde skupina ukončí výrobu dle německých právních předpisů nejpozději do roku 2038.

Zásadní a neoddělitelnou součástí tohoto procesu bude transformace energetických zdrojů EPH na nízkoemisní či zcela bezemisní, která umožní zachovat stabilitu dodávek sítě a dlouhodobě dostupné ceny energie pro odběratele.

„Naše strategie nespočívá v pouhých divesticích zdrojů s vysokou uhlíkovou stopou, které pak pokračují v provozu pod novým vlastníkem, ale ve skutečné realizaci energetické transformace,“ vysvětluje třetí nejbohatší Čech.

Daniel Křetínský

  • Majetek v hodnotě 78,0 mld. Kč
  • 3. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

„Rozvojem nových kapacit řízených výrobních zdrojů s nulovými nebo nízkými emisemi jednak pokrýváme energetické potřeby dotčených zemí a regionů a současně vytváříme jak ve fázi výstavby, tak následným provozováním nové pracovní příležitosti,“ konstatuje.

To podle Křetínského hraje významnou roli především v regionech negativně postižených uzavíráním vysokoemisních zdrojů. „Při volbě řešení se soustředíme na nákladově konkurenceschopné technologie ve velkém měřítku, především na velké biomasové a plynové elektrárny a zdroje energeticky využívající odpady,“ zní v oficiálním prohlášení.

Vedle zmíněného budování energetických zdrojů s řízeným výkonem se EPH prostřednictvím společnosti EP New Energies soustředí na rozvoj rozsáhlých projektů „klasických“ obnovitelných zdrojů, které jsou a budou realizovány také v bývalých těžebních lokalitách a na dalších pozemcích v držení subjektů skupiny, především v Německu.

„V současné době pracujeme na projektech větrných a fotovoltaických elektráren výrazně přesahujících tisíc megawattů, které budou realizovány v nejbližších letech,“ uvádí Křetínský, jehož skupina je zároveň přesvědčena, že důležitým pilířem k dosažení cíle bezemisní energetiky bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu výroba a využívání vodíku. 

„Připravujeme několik projektů na budování vodíkových technologií v malém a středním měřítku napojených na naši plynárenskou infrastrukturu. Současně jsme zahájili práce na potenciálních robustních řešeních, jak akcelerovat přechod na vodík ve velkém měřítku,“ nastiňuje Křetínský.

Reklama
Předplatné Forbesu

Jeho cílem je být jedním z evropských lídrů ve výrobě, přepravě a skladování vodíku. Podotýká přitom, že jednotlivé způsoby výroby vodíku se významně liší jak nákladově, tak z hlediska dostupnosti technologií.

„Platí, že z ekologického hlediska nejvíce podporovaný takzvaný zelený vodík, vyrobený z elektřiny dodané větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, představuje zatím nákladově nejdražší a časově ve větším měřítku nejpozději dostupnou variantu,“ upřesňuje miliardář. Na opačné straně nákladů a časové dostupnosti se nachází takzvaný modrý vodík.

„Modrý vodík sice i proti zemnímu plynu dramaticky snižuje emise oxidu uhličitého, ale jeho produkce zcela bezemisní není. Alternativou může být i takzvaný růžový vodík, vznikající využíváním jaderné technologie. Paralelně probíhají výzkumné práce na dalších alternativách výroby vodíku,“ připomíná Křetínský.

„Vodíková transformace je v každém ze zvažovaných scénářů dlouhodobým procesem. V mezidobí bude hrát zásadní roli zemní plyn, který je klíčovým překlenovacím palivem, umožňujícím flexibilní pokrývání výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů s neřiditelným výkonem,“ upřesňuje spolumajitel holdingu v tiskové zprávě.

EPH v minulých letech v Německu odstavila nebo přesunula do rezervy uhelnou elektrárnu Mumsdorf, Buschhaus a zhruba 1000 megawattů instalovaného výkonu v elektrárně Jänschwalde. Ve Velké Británii EPH ukončila provoz 2000megawattové uhelné elektrárny Eggborough a dokončila přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na čistou biomasu.

Letos pak skupina ukončí provoz německé elektrárny Deuben, do roku 2022 dvou francouzských černouhelných elektráren Emile Huchet 6 a Provence 5 a rovněž plánuje zavřít německou elektrárnu Mehrum, kde učiněné rozhodnutí podléhá schválení ze strany provozovatele přenosové soustavy a síťového regulátora.

Hnědouhelné teplárny, které má EPH v České republice, pak budou do let 2028/2029 postupně přestavěny na nízkoemisní zdroje tepla a elektřiny.