Česko má dlouhodobě nejnižší podíl žen ve vědě z celé Evropy. Změnit to má právě spuštěná finanční podpora, pro niž se vžilo označení návratové granty. Ty mají pomoci překlenout elitním vědkyním i vědcům návrat do práce po rodičovské pauze.
Jak skloubit mateřství s vědou? Klíčové téma, které řeší talentované ženy napříč Českem. Když jsme ve Forbesu loni zveřejnili výběr top vědkyň, mnoho z nich si tehdy postesklo, jak těžké je pro ženy vrátit se k vědě na nejvyšší úrovni.
„Vědecké granty vůbec nepočítají s pauzou na péči o dítě, takže kvůli mateřské musíte z grantu odejít, ale v praxi stále řešíte pracovní záležitosti, analýzy dat a rozdělané projekty. Od porodu nebyl den, kdy bych nemusela něco pracovního vyřizovat,“ svěřila se tehdy Zuzana Ozaniak Střížová, lékařka a vědkyně, která se zabývá imunologií.
„Pro ženy, které se rozhodnou vytrvat, je důležitá pomoc od kolegů a týmu, protože představa, že po třech nebo šesti letech strávených doma jste schopni získat velký mezinárodní projekt, je nereálná. Tato neschopnost ale neznamená, že nejste pro tým velkým přínosem, že v budoucnosti nepřijdete se zásadními objevy,“ je přesvědčena rovněž Jitka Klimešová, rostlinná ekoložka z Botanického ústavu Akademie věd.
To by se teď mělo změnit. Grantová agentura ČR totiž ve druhém únorovém týdnu otevírá zcela nový druh podpory, cílící na ty nejlepší, kteří mají jedno společné. Chtějí naskočit zpět do práce. Stejně jako ženy, které se po mateřské pauze vracejí k výzkumu, se můžou hlásit i muži po rodičovské.
„Tento grant je unikátní v tom, že si vědkyně a vědci budou moci nastavit úvazek a délku řešení projektu, jak jim vyhovuje. To jim umožní kombinovat vědu a péči o potomka nebo jinou osobu,“ vysvětluje základní pravidla předseda Grantové agentury Milan Jirsa.
„Náklady na péči jsou také uznatelnými výdaji projektu, mohou tak vykázat třeba náklady na hlídání dítěte,“ doplňuje Jirsa.
Právě tato podmínka může být vzhledem k nedostatku míst v předškolních institucích klíčová. „Pokud se rozhodnete pro chůvu, její hodinová mzda často převyšuje hodinovou mzdu vědkyně,“ připomněla členka našeho výběru Zuzana Ozaniak Střížová.
„Vědeckou kariéru ovlivňují děti přirozeně a pozitivně. Mít děti je součástí našich životů,“ zdůrazňuje Alena Panicucci Zíková. Věnuje se parazitologii a působí v Biologickém centru Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a i ona byla součástí loňského výběru top vědkyň Česka.
„Když nyní podpoříte schopné, nadané a ambiciózní třicetileté rodiče, za dvacet let z nich budou extrémně výkonní profesoři a profesorky, kteří budou příkladem pro další generace,“ soudí Panicucci Zíková.
V rámci Grantové agentury působí 38 panelů špičkových vědců z různých oborů – právě oni budou přihlášené projekty hodnotit, a to mimo jiné za přísných pravidel vylučujících střet zájmů. Na finálním výběru se budou podílet i experti ze zahraničí a potrvá zhruba do letošního listopadu.
Předběžný rozpočet agentury počítá se dvěma desítkami finalistů, na řešení jednoho projektu pak připadnou přibližně dva miliony korun.
„Věříme, že díky těmto grantům by česká věda mohla přestat alespoň o část talentů přicházet. A možná bude dopad ještě větší: třeba si i další instituce uvědomí, že má smysl o nadějné mozky pečovat a neztrácet je jen kvůli tomu, že se na pár let nemohou výzkumu plně věnovat,“ říká profesor Milan Jirsa, mimochodem sám autor řady zásadních objevů v hepatologii.
