I když to u nás není s ekoaktivismem ještě tak žhavé jako v západních zemích, podle výzkumů by neměly tuzemské korporáty ani menší firmy téma udržitelnosti ignorovat. A to nejen kvůli záchraně planety, ale také kvůli zeleně smýšlejícím zákazníkům a faktu, že zelený byznys může být zajímavou motivací pro investory.
Podle společnosti Boston Consulting Group (BCG) bude už v roce 2050 v oceánech více plastů než ryb, na druhou stranu ale její výzkum ukazuje, že se v roce 2018 do inovací týkajících se udržitelnosti investovalo 30 bilionů dolarů.
To je v porovnání s rokem 2014 dvojnásobek. Stejný trend dokládá také Světové ekonomické fórum, z jehož výzkumu vyplývá, že tento druh investic nejenže nevykazuje menší návratnost, ale zároveň je mnohem méně rizikový.
A stranou nestojí ani spotřebitel. BCG zjistila, že až 73 procent spotřebitelů je ochotno měnit své nákupní návyky s ohledem na životní prostředí a 70 procent nemá problém si za zmírnění negativních dopadů na planetu připlatit. Co se týče konkrétně České republiky, dvěma pětinám Čechů je nějaká ekologie pořád úplně jedno. Naopak takzvaných ekoaktivistů je mezi českými spotřebiteli zhruba 15 procent.
Podle společnosti GfK, která nedávno udělala globální výzkum na téma udržitelnosti, to sice odpovídá stupni rozvinutosti naší ekonomiky, celkově jsme ale pod světovým průměrem. Zajímáme se nejvíc o problematiku plastového odpadu, případně znečištění vody. Klimatické změny nás moc neberou.
Plasty a celkově obaly a s nimi spojený odpad jsou proto velké téma i pro tuzemské firmy. „Do konce tohoto roku se hodláme definitivně vypořádat s nerecyklovatelnými nebo těžko recyklovatelnými obaly na svých privátních značkách a do pěti let snížit celkovou hmotnost obalového materiálu v prodejnách na polovinu,“ říká generální ředitel české divize řetězce Tesco Patrik Dojčinovič.
Drogerie DM zase zmenšuje obaly při zachování dávek u vlastních deodorantů Balea a odstranila mikroplasty z dalších privátních značek. Konkrétně na českém trhu od loňska rozšiřuje pobočky se stáčírnami pracích gelů od české značky Tierra Verde. Ta aktuálně rozjíždí spolupráci také s hypermarketem Globus. I ten do pár týdnů rozjede bezobalovou drogerii.
Sortimentní manažer Globusu Petr Chmelař potvrzuje, že zavedení stáčírny a prodej znovupoužitelných nádob na prací gely a čisticí prostředky byly pro firmu velkou výzvou, čísla podle něj ale hovoří jasně. „Prodej ekologické drogerie, byť v jednorázových obalech, u nás roste dvouciferně.“
Nataša Foltánová, zakladatelka značky ekodrogerie Tierra Verde, velkým korporacím přechod směrem k ekologii a udržitelnosti nezávidí a ví, že je to těžké a že to bolí. „My jsme tohle nikdy řešit nemuseli, protože jsem s touto myšlenkou začínala. Dnes už máme využití pro jakýkoli kousek zbytkového obalu, který se v našich továrnách objeví, třeba od primárních surovin. Našli jsme odběratele i na recyklaci stretch fólie,“ popisuje Foltánová.
Její 12 let stará firma generuje v posledních třech letech kontinuální šedesátiprocentní růst obratu, který loni činil 73 milionů korun. „Toto nákupní chování se týká čím dál víc i životního stylu mainstreamových spotřebitelů a jsem přesvědčená, že udržitelnost není trend, ale nové paradigma.“
Co když jste ale velký nadnárodní kolos, který se svými šampony a čisticími prostředky v plastových lahvích na první pohled zeleně vůbec nepůsobí? A navíc jste to jako výrobce vy, od koho podle zmiňované studie GfK spotřebitelé změnu chování očekávají?
V první řadě můžete třeba jako Unilever skupovat malé „trendy“ značky – ten si v posledních letech přibral brandy, jako jsou bylinné čaje Pukka nebo nizozemská značka masových náhražek Vegetarian Butcher. Slovy Michaely Frenekové, ředitelky českého a slovenského Unileveru, se firma těmito novými přírůstky ve své organizaci snaží inspirovat.
Co však s tradičními značkami, které jsou u spotřebitelů oblíbené, ale nijak nepasují do zeleného módu? Přibalíte k nim nějakou chvályhodnou myšlenku. Proto majonézy Hellmann’s brojí proti plýtvání jídlem, Domestos šíří osvětu o hygieně na školách a Cif nebo zmrzliny Míša uklízejí Česko.
Do udržitelných značek, tedy značek, které mají kromě pozitivního dopadu na prostředí také dopad společenský, si Unilever řadí třeba i kosmetiku Dove s její „body positive“ misí. Jak by si v otázkách udržitelnosti rozuměl spotřebitel Dovu se zákazníkem Tierry Verde, se můžeme dohadovat. Nicméně Unilever v roce 2018 připsal 75 procent růstu právě těmto svým udržitelným brandům. Ještě váháte, jestli se vám zelený byznys vyplatí?
