Dotace? Kurzarbeit? Nikoli. Kdyby si měli ředitelé českých firem vybrat jednu konkrétní pomoc, kterou by v současné krizi od vlády chtěli, vyhrálo by vytvoření předvídatelného podnikatelského prostředí.
Alespoň to vyplynulo z průzkumu PwC CEO Survey. Zajímavější výsledek ale šetření přineslo na druhém místě – na něm se totiž umístilo přijetí eura, které si jako svou vytouženou pomoc v krizi zvolila čtvrtina respondentů. Dotazovaní vybírali jednu ze sedmi možností. Výsledky zachycuje níže přiložený graf.
Do průzkumu společnosti PwC, který probíhal na přelomu loňského listopadu a prosince, se zapojily přes dvě stovky generálních ředitelů tuzemských firem. Anketa ukázala, že podniky spíš než hmatatelnou pomoc žádají od státu hlavně stabilitu.
Jedno konkrétní přání by ale firmy v době krize přece jen měly – přechod na euro. „Řada z nich hledá možnost financování v eurech, zavedení této měny by jim přístup k financím a dalšímu rozvoji výrazně usnadnil,“ uvedl Jan Brázda z PwC.
Zdroj: PwC CEO Survey 2023
V Česku úvahy o vstupu do eurozóny v posledních měsících znovu zesílily právě v souvislosti s krizí a zejména růstem úrokových sazeb.
V programovém prohlášení vlády se sice nedočtete, že by chtěla do konce svého funkčního období v roce 2025 stanovit termín pro přijetí eura, v dokumentu se ale zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však tvrdí, že je debata o zavedení eura předčasná.
Pro přijetí této měny podle něj mluví velká obchodní i vlastnická provázanost Česka s eurozónou, odolný bankovní sektor nebo relativně stabilní kurz koruny. Za překážku ale považuje „zaostalost“ české ekonomiky za jinými evropskými státy, kdy zejména v cenách a mzdách zůstává velký odstup od průměru eurozóny. Tuzemsko také nedořešilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Čtvrtina českých firem se na to ale zejména v krizi dívá jinak. Za vysokých úrokových sazeb, které Česká národní banka loni opakovaně zvedala ve snaze bojovat s inflací, je pro ně levnější čerpat úvěry v eurech. Evropská centrální banka sice sazby též zvedá, ne však tak dramaticky.
Také Česká bankovní asociace v lednu potvrdila, že přibývá firem, které si berou úvěry v cizí měně. Jejich počet roste právě od poloviny minulého roku, kdy Česká národní banka začala zpřísňovat svou měnovou politiku. V drtivé většině jde o úvěry v eurech, z menší části v dolarech a dalších měnách.
„Nově bude eurové financování vstupovat například i do infrastrukturních projektů, neboť není v silách českých bank ufinancovat v korunách třeba nové jaderné zdroje, vysokorychlostní tratě nebo skokově očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů. Celkem by mělo jít v následujících letech řádově v přepočtu o biliony korun navíc,“ domnívá se Brázda.
Část firem se podle něj už ke korunovým úvěrům ani nevrátí a skutečný podíl firem využívajících euro přesáhne čtvrtinu. „Euro se stává jejich standardní měnou bez ohledu na to, jestli na něj přejde celá česká ekonomika, nebo ne,“ říká Brázda.
Průzkum PwC také ukázal, že jednačtyřicet procent šéfů firem považuje za nejdůležitější vytvoření předvídatelného prostředí. V tomto směru podle nich vláda zklamala třeba při zavedení windfall tax, kdy stát uvalil mimořádnou daň na největší banky a energetické firmy, protože se podle něj v době krize těší z nadměrných zisků. Výnosy z daně mají pomoci zalepit díru ve státním rozpočtu.
„Stability se firmám v posledních letech akutně nedostává. Nejnovějším příkladem nepředvídatelnosti je windfall tax. Její konkrétní česká podoba jde v mnohém, zejména v samotné výši zdanění nebo v okruhu subjektů, na které dopadá, nad dohodnutý evropský rámec,“ upozornil Martin Diviš z PwC.
Nekvalitní legislativu a její nepředvídatelné změny označily v další části průzkumu za nejvýraznější hrozby pro jejich práci dvě třetiny dotazovaných. Více než polovina pak vnímá jako nebezpečí kurzová rizika. Nejvíce se ale firmy obávají pokračující vysoké inflace, růstu mzdových nákladů a cen energií.
V souvislosti s energetickou krizí také ředitelé firem zkritizovali vládní pomoc, se kterou podle nich vláda premiéra Petra Fialy (ODS) otálela. Průzkum nicméně proběhl ještě předtím, než kabinet představil detaily pomoci pro velké podniky.
Respondenti ale našli pro Fialův kabinet i slova chvály. Ocenili zejména postoj k válce, za ten stávající kabinet pochválilo osmasedmdesát procent respondentů.
