„Rodičům říkám, ať se podívají na Harryho Pottera. Především britské kampusy fungují jako v Bradavicích,“ říká s nadsázkou Dominika Cimrová, ředitelka společnosti IQ Consultancy, jejíž česká pobočka studentům z Česka i Slovenska zprostředkovává studium na exkluzivních středních školách v zahraničí.

IQ Consultancy17. 1. 202211 min

Ostatně představitelka Hermiony, herečka Emma Watson, vystudovala dívčí Headington School v Oxfordu, kam IQ Consultancy české studentky běžně posílá. České děti mají šanci dostat se i na další elitní britské školy s víc než staletou tradicí, jako jsou Brighton College či Eton College, kam pravděpodobně zamíří syn Kate a Williama princ George a kterou vystudovala dvacítka britských premiérů.

Kdy začít s přípravou

„Hlásit se na tyto školy ale lze jen s velkým předstihem a přípravou. Už nyní se věnujeme práci s dětmi okolo sedmi a osmi let, aby za pár let mohly této možnosti využít,“ podotýká Dominika Cimrová. Začít dítě připravovat kolem 11 let podle ní rozhodně není brzo, spíš jde o ideální start.

Dominika Cimrová, ředitelka společnosti IQ Consultancy

Samotný proces žádosti o přijetí na konkrétní školu je nutné řešit minimálně rok předem, některé školy ale přihlášky uzavírají dokonce tři i čtyři roky dopředu. „Vybrat kvalitní školu s přidanou hodnotou pro dítě, které je něčím specifické, má oblíbené předměty, zájmy, koníčky, to potřebuje čas. Proto čím dříve se rodiče začnou zajímat, tím lépe,“ doplňuje Cimrová.

Nároky škol

O přijetí rozhoduje pochopitelně prospěch – školám se předkládají kompletní vysvědčení za tři roky, doporučující dopisy od učitelů a motivační dopis od studenta. Nejzásadnější jsou ale přijímací testy. Probíhají online, zaberou 3 až 4 hodiny a jejich součástí je pohovor, testy z matematiky, angličtiny i kognitivních dovedností. Některé školy vyžadují také esej. Rozdíly v přijímacím řízení v jednotlivých zemích jsou minimální a nároky na studenty podobné.

Anglické školy asi nejvíc bazírují na precizní angličtině a nejlepší akademické výsledky považují za samozřejmost. Ve Spojených státech jsou k úrovni angličtiny benevolentnější, navíc mají dokonale zmáknutý systém doučování jazyka.

„I na mezinárodních školách v Evropě probíhá výuka vždy v angličtině. Z Německa, Rakouska či Švýcarska se studenti obvykle nevrací jen s výbornou angličtinou, ale i s dalším jazykem. Platí to i pro Kanadu, kde je francouzština jako druhý, ,volitelný‘ jazyk samozřejmostí,“ vysvětluje Cimrová.

Podle ní je o Čechy v zahraničí zájem. „Znalosti máme nadprůměrné. Speciálně v matematice jsme obvykle napřed. A vynikáme i ve sportech. Jediné, co musíme dohánět, je například historie, což v případě Ameriky není zase nic složitého,“ usmívá se.

Pomáhají sport, jazyky i umění

Zaměření školy by mělo každopádně co nejvíc sedět vědomostem, úrovni angličtiny a zájmům dítěte. U všech škol pomáhá i „něco navíc“, ať už jde o sport, širší jazykovou vybavenost, nebo specifický koníček. V případě Ameriky či Kanady převažuje jednoznačně hokej, v Evropě je favoritem golf, ale zabodovat se dá i tenisem, volejbalem nebo uměleckým nadáním – divadlem, klidně i sborovým zpěvem.

Zakladatelkami St. George’s School ve Švýcarsku byly absolventky Oxfordské univerzity Osis Potts a Lorna Southwell.

Všechny zahraniční školy mají tři základní okruhy, umělecký, akademický, sportovní. A studenti se věnují všem třem. Na americkém kontinentu mají výsadní postavení sporty.

„Přijde-li student s dobrým prospěchem a v Česku hraje skvěle hokej nebo dělá vrcholově jiný sport, je Amerika nasnadě. Univerzity vědí, na kterých středních školách mají dobré sporty. Talenty draftují třeba už ve 14 nebo 15 letech. A samy přicházejí s nabídkou stipendií,“ popisuje ředitelka společnosti IQ Consultancy, v jejímž portfoliu nejsou jen britské, ale i americké či kanadské školy a zprostředkovat umí také vzdělání v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku.

Zajišťuje při tom kompletní služby, od příprav přes přijímací řízení až po následný dohled nad studenty na školách. Za uplynulých 20 let připravila na zahraniční studia víc než 800 talentovaných českých dětí.

Za kolik

Ceny za vzdělání se v jednotlivých destinacích pohybují mezi milionem a dvěma miliony korun za rok, i když top výjimky mohou být i dražší. „V Americe a v Kanadě rodiče zaplatí za ubytování, stravu a školné na jeden rok nejčastěji kolem milionu a půl, byť se najdou i znatelně výhodnější možnosti,“ říká Dominika Cimrová.

Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku rok střední školy stojí přibližně dva miliony korun. Školy ve Velké Británii ukrojí kolem jednoho milionu.

V USA i v Kanadě ale dobře funguje program Financial Aid, který může srazit náklady na studium až o třetinu. Rodiče předkládají daňová přiznání, dokládají příjmy, majetek, investice a škola vypočítává, kolik si můžou dovolit platit.

Zajímavou volbou můžou být právě kanadské školy – kvalitativně jsou srovnatelné s americkými i britskými, s cenami se ale dá docela kouzlit. V některých provinciích se v kombinaci s Financial Aid dostanete i na ceny blížící se odshora k půl milionu korun za rok.

Na jak dlouho

Studium může trvat i jen jeden semestr, Češi však volí nejčastěji roční pobyt. Případné obavy rodičů z opakování ročníků na českých školách, kvůli „ztracenému času“ ve světě nejsou namístě. České základky pobyty na zahraničních školách automaticky uznávají jako plnohodnotnou náhradu.

Kdo ale okusí zahraniční školu, už prý nechce jinak. Návrat zpět do českých lavic je pro 90 % studentů natolik tristní, že dříve či později skončí opět za hranicemi.

Ridley College je jednou z nejlepších soukromých škol Kanady.

„Vzdělání ve světě funguje na principu našeho gymnázia, ale děti jsou na škole od 6 do 18 let. U nás hledají studenti zaměření až ve 14 letech, v zahraničí je to jinak. V nabídce mají i desítky předmětů, ale vybírají si, co je zajímá. Nestudují 12 nebo 15 předmětů, ale studují jich šest, v Anglii dokonce jen tři nebo čtyři, které si vybrali.

Nikdo po studentovi nechce, aby chodil na biologii, když ví, že chce pracovat s čísly. Nenutí žáky do matematiky, když vědí, že z vás bude doktor,“ popisuje rozdíly v systému šéfka IQ Consultancy.

V kolika letech

Jako optimální věk, kdy vyrazit hledat lepší budoucnost na mezinárodní školu, považuje 13 až 14 let. „Ve 14 letech mají děti čtyři roky na to, aby se ukázaly a připravily na studium univerzity. Od 15 let věku studenta už střední školy úzce spolupracují s univerzitami,“ popisuje Dominika Cimrová.

Středoškoláci mají svého psychologa – konzultanta, se kterým pravidelně řeší, co by chtěl dál dělat a kam směřuje. Společně pak vybírají univerzitu a rozhlížejí se při tom po celém světě. „Studenti univerzity obešlou, setkají se s absolventy, tvoří si kontakty. Díky tomu mají daleko větší šanci získat stipendia a pokračovat na dobré univerzitě,“ doplňuje Cimrová.

Jen na zkušenou?

Pokud rodiče pro potomky hledají spíš krátkodobější „výlet“, volí nejčastěji Severní Ameriku. A to proto, že tam mohou studenti získat maturitní vysvědčení (v Evropě běžně uznatelné) i po roce studia.  „V USA a částečně i v Kanadě je možné nastoupit do posledního ročníku, tedy v 17 letech, a po jeho absolvování složit maturitní zkoušku. Odmaturovat v Anglii a v Evropě je daleko komplikovanější. Studenti musí absolvovat minimálně dva ročníky a ty jsou pořádně náročné,“ vysvětluje Cimrová.

Zároveň však musí rodiče předem počítat s tím, že kratší pobyt „na zkušenou“ znamená omezené možnosti pro případné pokračování na univerzitě. „Když pošlete sedmnáctiletého studenta za velkou louži na poslední rok studia střední školy, získá maturitu, ale jeho šance na získání stipendia klesnou na 5 procent,“ upozorňuje ředitelka IQ Consultancy.

Příprava v kempech

Ujasnit si priority, poznat, na co vaše dítě má, a kterou z variant studia vybrat, pomáhají letní kempy.  Zahraniční střední školy je pořádají obvykle v červenci. A to třeba i pro rodiče. Ideální čas na výběr kempu je ale už v prosinci a v lednu, kapacity se rychle plní.

„Letní kempy jsou obdobou našich táborů. Jsou zaměřené na angličtinu i sporty a stojí kolem tisíce eur, dolarů či liber na týden. Minimum jsou dva týdny, u škol v Kanadě nebo USA rodiče volí častěji třítýdenní variantu kvůli časovému posunu a delší adaptací dětí,“ doporučuje Cimrová.

Výhodou je, že kempy probíhají přímo v kampusech a jsou tam stejní učitelé jako na škole. „Když vím, že chceme studenta za dva roky poslat na střední školu, má dvě léta na vyzkoušení. A pak už nastupuje do známého prostředí,“ dodává Dominika Cimrová.

Kampusy jako vesnice

Areály zahraničních středních škol většinou připomínají univerzitní kampusy, menší vesnice se obvykle rozléhají mimo město, což pro některé starší studenty může být „vopruz“. 

Na druhou stranu, dokonalá vybavenost, hřiště, laboratoře, fitness centra, kavárny i obchody dávají dost možností pro využití volného času a při tom školy udržují fokus na studium, o které tady jde v první řadě.

Britská Handcross Park School potvrzuje, že školní areály a kampusy často připomínají menší vesnice.

Fungování kampusů se liší školu od školy. Někde jsou striktní pravidla – bez mobilů během dne, bez wifi v noci. Jinde je život svobodnější. „Pro zodpovědné a dospělejší studenty najdeme školu s liberálnějším přístupem, kde není problém zajet do kavárny poblíž kampusu nebo využívat mobilní telefon v komfortní míře,“ říká Dominika Cimrová.

Británie pro slušňáky, USA pro frajery

„Kromě znalostí a dovedností je důležitou součástí přípravy také míra samostatnosti a jakási mentální vyspělost i odhodlanost studenta. S tím jde ruku v ruce vzdálenost školy od rodičů. V péči se totiž Amerika, Kanada i Anglie dost liší,“ podotýká Cimrová.

Na anglických školách jsou i díky tradici dlouhé stovky let mnohem lépe připraveni na nejmladší děti, které ještě potřebují „maminkovskou péči“, rodinnou atmosféru a zázemí. Jistá konzervativnost školního prostředí v kombinaci s britskou noblesou a viktoriánskými zvyky však není pro každého.

V Americe funguje spíš systém „Přijeď a starej se sám“, který zvládnou jen vyzrálejší, samostatnější náctiletí s ostrými lokty, odměnou jim bude jistá dávka svobody.

Mezinárodní školy v Německu, Rakousku i Švýcarsku si špičkovou úrovní výuky nezadají s top školami v USA nebo Británii, pro české děti může být bonusem jistá „mentální příbuznost“, která se projevuje i v Čechům bližším pojetí života na internátech.

U všech škol pomáhá i „něco navíc“, ať už jde o sport, širší jazykovou vybavenost, nebo specifický koníček.

Sympatickou kombinaci evropských tradic a amerického pragmatismu pak může nabídnout možná trochu opomíjená Kanada – bezpečná dvojjazyčná země s jednou z nejvyšších gramotností obyvatelstva.

„Občas se setkáváme s obavami rodičů o bezpečnost dětí na amerických školách. Naopak Kanada je i díky vstřícné migrační politice a celkově benevolentnějšímu přístupu k cizincům stále oblíbenější destinací. Navíc s jedním z nejlepších vzdělávacích systémů na světě,“ dodává Cimrová.