Známý lékař v exkluzivním rozhovoru mluví o tom, jak probíhala transakce za vyšší stovky milionů korun i jaké má plány do budoucna. Kam bude mířit další expanze projektu uLékaře.cz a proč si Tomáš Šebek myslí, že on sám jednou skončí jako doktor z hor?
„Já jsem jenom chirurg,“ zopakuje Šebek několikrát během rozhovoru. Nemá samozřejmě pravdu, protože jinak bychom spolu u stolu neseděli. Jakkoli skromně se populární doktor, autor několika knih a pravidelný účastník misí s Lékaři bez hranic může tvářit a tvrdit, že se za nic víc než „pouhého chirurga“ nepovažuje, čísla hovoří jasně.
Loni na úplném sklonku roku, pár dní před Vánocemi, Šebek podepsal jeden ze životních dealů – se společníky prodal většinový podíl v projektu uLékaře.cz za několik set milionů korun. On sám tvrdí, že rozhodně ještě nejde o ten životní deal, protože takový ho ještě čeká.
Společnost uLékaře.cz se tím každopádně zařadila na soupisku největších loňských startupových exitů v Česku. Kdyby nic jiného, už jenom to dokazuje, že chirurg Šebek je taky trochu podnikatel. „Tak padesát na padesát,“ krčí rameny, když se ho přímo zeptáte, nakolik se cítí jako byznysmen a nakolik jako lékař.
„Zdravotnictví dělím na digitál a beton. Jako lékař pracuju v tom betonu, fyzické ordinaci, ale jako byznysmen buduju digitální řešení, o které bych rád ten beton rozšiřoval,“ vysvětluje. Tu digitálně byznysovou cestu, respektive její nejvýznamnější odbočku, před několika týdny definitivně spojil s rakouskou medicínskou skupinou Mavie, napojenou na Uniqa Insurance Group.
Jaké jsou konkrétní parametry toho dealu?
Byl to částečný earn-out. To znamená strategické partnerství, při kterém došlo k pročištění stávající vlastnické struktury. Pak jsme vzali naše podíly a vložili je do spolupráce s novým majoritním vlastníkem Mavie. My doplňujeme jejich ekosystém, oni doplňují náš a teď nás čeká ještě několik let na společné trajektorii. Stavět ji můžeme na páteři rakouské matky, která nám umožní rozšířit portfolio digitálně i o zdravotní péči v privátních klinikách patřících Mavie.
A do budoucna?
Parametry dealu jsou takové, že do několika let vyexitujeme definitivně z firmy i my. Teď nás ale společně čeká kus práce, chceme vybudovat miliardovou společnost. A výrazněji expandovat do Evropy.
Dál se budeme orientovat hlavně na healthtech, digitální stopu pro správu zdraví, protože tam vidíme obrovský potenciál. Ale zároveň má naše klinika stovky lékařů, včetně mě jako zakladatele, a nikdy jsme se neodtrhli od reality a nepropadli jsme představě, že se celý systém jednou přepne čistě na virtuálního doktora. Aktuálně se to nestane. Proto je dobře, že spojením s Mavie získáváme i tu část ekosystému, kterou budovat nechceme, ale můžeme ji využívat.
uLékaře.cz
Platforma uLékaře.cz propojuje lékaře s pacienty v digitálním i reálném světě a firmám pomáhá udržet zaměstnance zdravé. Praktičtí lékaři nebo pediatři online odpovídají na zdravotní dotazy týkající se zaměstnanců klientských firem či jejich blízkých.
V případě, že je třeba názor specialisty, odpoví odborník z daného oboru. Pokud je nezbytná fyzická návštěva odborníka, zajistí uLékaře.cz pacientovi termín v ordinaci kdekoli v Česku či na Slovensku. Dlouhodobě je přitom digitální platforma i průvodcem v preventivní péči a zdraví.
Za rok 2025 online lékařská poradna zodpověděla 30 tisíc dotazů a platforma pomohla objednat 35 tisíc pacientů k lékaři. Stovky tisíc uživatelů využily loni digitální nástroje pro podporu prevence.
Je to satisfakce, tak úspěšně vyexitovat projekt, kterému dost lidí nevěřilo?
Pamatuju si, jak jsem před deseti lety u předních českých investorů škemral o částky okolo milionu korun. Někteří mi s upřímností sobě vlastní řekli, že můj projekt je úplná kravina a že se nedovedu pořádně soustředit na jednu věc. Že tomu moc nevěří a nezdá se jim, že by to mohl být škálovatelný byznys. Ale nakonec mi to dali „na ksicht“. Ne všichni tomu věřili, každý z nich ale nakonec pomohl vytvořit uLékaře.cz.
To se asi neposlouchalo dobře…
Byla to hořká pilulka, kterou musíte spolknout. Ale to nevadí, mě stejně obecně víc popohání to, když mi lidé nevěří, než když mě plácají po zádech. A jestli je to satisfakce, že nám to nakonec vyšlo? Je to dobrý pocit, ale určitě jsem neměl potřebu rezervované investory zpětně poučovat ve stylu: Hele, měl jsem pravdu. Dneska jsou to moji kamarádi a jsem pořád hlavně vděčný za tu odvahu, kterou prokázali, když do toho s námi šli.
Pamatuju si, jak jsem před deseti lety u předních českých investorů škemral o částky okolo milionu korun. Někteří mi s upřímností sobě vlastní řekli, že můj projekt je úplná kravina.
Jak se teď po podpisu transakce změní vaše role v uLékaře.cz?
Pořád bude sahat od vize a strategie až po sales. Ale výhradně s týmem, nikdy jsem nebyl a nebudu solitér, nejraději jsem běžný člen týmu, který je obklopený skvělými lidmi. Podívám se teď víc po Evropě, náš obzor se díky transakci s Mavie hodně rozšířil. Ale pořád budu ve firmě dál vším, co je zrovna potřeba, protože i dělat obchoďáka mě baví.
Jak to vypadá, když se chirurg Šebek přepne na obchoďáka Šebka?
Zrovna dnes jsem třeba byl na jednom z prvních jednání s firmou, která má 2600 zaměstnanců. My se nesnažíme společnosti primárně prodat náš produkt, ale jdeme tam konzultovat problémy, které ji trápí. Takže jsme s jejími topmanažery řešili, co vlastně konkrétně potřebují jako firma, která funguje napříč republikou a má lidi v kanceláři i v terénu.
Byli skvěle připravení, dokonce měli kategorie prevence, do kterých chtěli nejvíce investovat – diabetes, vysoký tlak, rakovina a další. Naše role byla, abychom je nasměrovali, doporučili jim obecnější úvahu než škatulkování předem. Jsme dobří v tom, že v každé firmě ty kategorie postupně na datech dobře rozeznáme a doporučujeme, jak se zaměstnanci dále pracovat.
Pomůžeme jí kmen jejích zaměstnanců detailně popsat a do roka doručíme anonymizovaná strukturovaná data, včetně popsaných problémů. Teprve pak dává smysl zaměřit se na konkrétní programy.
Jak dnes vypadá byznys uLékaře.cz? Co si vlastně Mavie koupila?
Pořád je to platforma kombinující online lékařské poradenství, na to navazující systém objednávání a organizace zdravotní péče a třetím pilířem je digitálně řízená prevence. Tak to budujeme od začátku, integrujeme i řešení třetích stran a postupně v každé vertikále jdeme hlouběji.
Jakým směrem?
Zapojujeme třeba AI technologie k triáži (třídění dle priority, pozn. red.) pacientů, v digitální prevenci ukazujeme plné možnosti využití standardního zdravotnického systému hrazeného pojišťovnami, ale propojujeme ho i s laboratořemi a dalšími datovými vstupy. Doplňujeme to dalšími službami, třeba spoluprací s Kardi Ai a startupy na poli inovativní medicíny. Nevadí nám integrovat řešení třetích stran, dokud naplňujeme naši ambici být lidem celoživotním průvodcem na cestě k lepšímu, udržitelnému zdraví.
Jak tu službu monetizujete, kdo je platící klient?
Je to B2B model, poskytujeme konzultace a řešení pro osvícené firmy, které se starají o zdraví svých lidí – a to se jim přímo propisuje do profitu.
Takže vašimi zákazníky jsou firmy a vaše služby pak využívají jejich zaměstnanci…
V momentě, kdy firma službu zaplatí, uložíme si do systému její zaměstnance a nabízíme jim služby právě v těch třech vertikálách. Když máte akutní problém, který potřebujete konzultovat, je tu akutní online lékařské poradenství. Pokud to není jen chřipka, nachlazení nebo nějaká banalita, nastupuje druhý pilíř, to je ten průvodce systémem, concierge organizace zdravotní péče.
Spolupracujeme s více než deseti tisíci zdravotnickými zařízeními po celé republice, kam jsme schopni pacienta objednat a zajistit mu vyšetření nebo ošetření. No a potom přijde ke slovu ten třetí pilíř, prevence, kterou každému zaměstnanci děláme na míru. Aby příště pan Novák nemusel využít naši službu zase se záchvatem žlučníku, pojďme se zamyslet nad jeho komplexním zdravotním stavem a životním stylem a nad tím, co můžeme dlouhodobě změnit.
Proto nás také firmy využívají, protože aby podnik mohl produkovat a být profitabilní, musí mít zdravé zaměstnance schopné chodit do práce.
Vyplatí se tohle každé firmě?
Nechceme nikomu nabízet něco, co nepotřebuje nebo by na tom tratil. U nás firmy platí formou paušálu, ale vždycky až po pilotním programu. Když se osvědčí, naškálujeme to řešení na celou firmu. Takže firma si nás během pilotního testu osahá a my zjistíme, jestli u ní dokážeme být tak efektivní, aby se jí spolupráce s námi a platba paušálu dlouhodobě vyplácely. Na tisíci zaměstnancích je zatím úspora okolo jednoho milionu korun ročně. A věříme, že to bude ještě víc.
A vaše výsledky za uplynulý rok?
Rostli jsme o víc než třicet procent v obratu, ten byl za loňský rok přes sto milionů korun. Zisk EBITDA (tedy hrubý provozní zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red.) byl loni asi sedmnáct milionů korun. Pro nás důležité číslo, které sledujeme a vyhodnocujeme, jsou měsíční opakující se tržby MRR a tam vidíme meziroční růst o pětapadesát procent, což je velký úspěch.
Říkal jste, že si od transakce s Mavie slibujete hlavně expanzi. Jak bude vypadat?
Teď mě a kolegy čekají první výjezdy do Maďarska, jedeme se podívat i na ekosystém Mavie do Vídně. Mezinárodně budeme expandovat pod křídly Mavie, ale pořád s naším brandem, který budujeme dál. Celá naše expanze je řízená pragmaticky oportunitami. Naše příležitost pro růst je daná zejména tím, že většina našich velkých klientů jsou dnes korporace, které fungují v mnoha regionech.
Naše výhoda je, že hodně těch korporací má středoevropské HQ v Česku. A když se jim naše řešení osvědčí na tuzemském trhu, mají pak zájem implementovat ho i v okolních zemích. Začaly se nás ptát, jestli bychom to uměli i rumunsky, maďarsky… a tím nás přiměly postupně začít mluvit šesti jazyky.
Expandovali jsme zatím do tří zemí. Celkem v tuhle chvíli máme mezi zákazníky na všech trzích 270 firem a staráme se o jejich celkem 150 tisíc zaměstnanců. A to, co nám přináší Mavie, je rozšiřování toho ekosystému dál. Řešíme další regiony a teď postupně objevujeme konkrétní synergie a všechny jejich nástroje, které budeme moci využít.
Takže se teď zaměříte primárně na zahraničí?
Nejenom. Určitě vidíme ještě velké příležitosti v Česku, máme tu velký prostor pro růst, pořád to vidím tak, že je tu v našem oboru spíš pole neorané. Stejně tak Slovensko. K tomu nás možná čeká Rumunsko nebo Polsko, vstup na tyhle trhy bude prubířský kámen. I Maďarsko, kde jsme už udělali první krůčky, je složitý trh. A než dojde k našemu finálnímu exitu, kdy sto procent společnosti přejde do rukou Mavie, máme ještě pár let a myslím, že ještě můžeme pár zemí přidat.
Když říkáte, že teď s Mavie budujete miliardovou firmu, myslíte tím valuaci?
Ano, miliardovou hodnotu firmy. V korunách, ne v dolarech. Ačkoli bych rád jednou viděl uLékaře.cz jako jednorožce, ještě zdaleka tam nejsme. Miliardu korun ale máme na dosah. Dolarového unicorna si budu muset splnit pak v nějakém jiném byznysu.
Jak jste se vlastně dostali k jednání s Mavie?
My dlouhodobě sledujeme evropské hráče na trhu. Věděli jsme, že přijde moment, kdy budeme chtít dál růst a budeme potřebovat injekci kapitálu. Dva roky zpátky jsme si udělali takové kolečko, hledali jsme strategického partnera nebo silného finančního investora.
Chystali jsme na rok 2025 masivní investice, spotřebováváme teď až čtvrtinu příjmů na další růst, budování firmy. A nemysleli jsme si, že to utáhneme sami, že si na to dokážeme vydělat, proto jsme se poohlíželi po větším investorovi.
Jenže byznys se nám v roce 2023 urval, dařilo se nám skvěle růst organicky a plánovaný růst na loňský rok si nakonec zafinancovat sami – a už jsme se nechtěli dělit o podíl jen čistě za peníze. Přehled o trhu a kontakty jsme si ale udržovali kontinuálně a myšlenka strategického investora, který by nám otevřel dveře k výrazné expanzi, se nám líbila stále. A s Mavie jsme se začali bavit na základě naší expanze do Maďarska.
Foto David Turecký
Kdo oslovil koho? A jak dlouho trvala jednání?
Znali jsme se a v kontaktu jsme byli déle, ale konkrétní jednání o spojení a prodeji trvala rok. Upřímně už nevím, kdo ve finále přišel s myšlenkou strategického partnerství, ale je to přesně to, v co jsme doufali a co jsme si vysnili.
Jak velký podíl jste si ponechal?
Sedmdesát procent uLékaře.cz nově vlastní Mavie a třicet procent drží společnost Med21 společně s našimi investory, kteří se přidali hned na začátku budování firmy. Mezi nimi jsou i Ondra Bartoš a Jirka Hlavenka, ale jsou to malé podíly. Ve společnosti Med21 jsem majoritní vlastník, ale jednotky procent ve firmě mají i manažeři, mezi nimi CEO uLékaře.cz Martin Pospíšil, který má obrovskou zásluhu na rozjezdu i dokončení celé transakce s Mavie.
A nebyla to malá transakce, podle našich zdrojů šlo o vyšší stovky milionů korun. Jak s těmi penězi naložíte?
Stovky milionů to byly. Když to řeknu jednoduše, všechno, co jsme teď dostali, jsme zase poslali dál. Použili jsme je primárně na určitý… úklid doma tomu říkám. Potřebovali jsme vyplatit ty nejtrpělivější a nejodvážnější investory, kteří tam s námi byli řadu let. To byl slušný balík peněz. A druhý slušný balík peněz bylo rozloučit se s kolegy, kteří s námi společně tu kárku už táhnout nechtěli.
Není vám líto, že vám nezbyla žádná hezká dividenda? Že jste uzavřeli deal za stovky milionů a vy si nekoupíte ani jachtu, ani sporťák?
Líto mi to rozhodně není, my moc dobře víme, že když se to všechno povede, v horizontu několika let, kdy dojde k našemu kompletnímu exitu, to bude hodně dobré. Takže teď jsme se rozhodli otužovat, té výplaty z transakce se vzdát, abychom si mohli doma uklidit stůl. Pěkná odměna nám snad přijde za pár let, až Mavie převezme i zbývající podíly a bude mít sto procent uLékaře.cz.
Pěkná odměna nám snad přijde za pár let, až Mavie převezme i zbývající podíly a bude mít sto procent uLékaře.cz.
V čem spočíval ten „úklid doma“, který popisujete?
Základy budoucí skupiny Med21 jsem kdysi pokládal sám, ale celkem záhy jsem si k sobě pozval dva kolegy. No a teď jsme se v rámci toho částečného exitu rozloučili a vyplatil jsem je. Jsem jim vděčný za všechno, co jsme spolu vybudovali, ale ke konci už jsme se zásadně rozcházeli v pohledu na riziko a růstový potenciál firmy i životní hodnoty. Já chtěl zůstat v tom pelotonu rváčů, nebát se jít do risku a být připravený řešit i fuckupy, kdyby přišly.
Skupinu Med21 teď dál rozvíjím s odhodlanými manažery, se kterými v budoucnu třeba vybudujeme ještě něco většího než skupinu uLékaře.cz. Tu strukturu bych koneckonců chtěl do budoucna ještě trochu otevřít.
Komu?
Společníkům, kteří budou uvažovat podobně jako já a firmu budou posouvat. Mohou to být nové talenty, pár šikovných lidí z firmy získá malý podíl. Kdo bude aktivní, bude mít možnost růstu. Kdo bude pasivní, bude z toho růstu profitovat, ale neporoste podílem. Takže je to struktura postavená na tom, co přinesete – v myšlenkách, v produktu, v salesu a KPI. Ale o konkrétních konturách ještě debatujeme.
Lékař a byznysmen
Je teď Tomáš Šebek víc podnikatel, nebo doktor medicíny? Už hodinu spolu mluvíme čistě o byznysu, věnujete mu spoustu úsilí a času, máte velké plány do budoucna…
Když se ohlédnu hodně hluboko do minulosti, myslím, že jsem byl dřív založením byznysmen, než jsem byl lékař. Bavilo mě vymýšlet pionýrské projekty a byznys plány, ale už tehdy jsem zároveň věděl, že na doktora dostuduji a že medicínu si nenechám nikdy vzít. Baví mě obojí.
Byznys mi dává ten skvělý inspirativní kolektiv lidí, od kterých se pořád máte co učit, můžete si zkoušet věci, které ještě nikdo nezkoušel. A jestli to mám vyčíslit, jsem teď podnikatel a doktor tak padesát na padesát. Pragmaticky bych stejně nemohl dělat byznys v medicíně a nebýt s tím oborem pořád v kontaktu. Ale hlavně – já medicínu miluju. Kdybych se někdy musel rozhodnout jen pro jednu věc, budu doktor.
Je náročné ty role sladit?
Před několik roky jsem začal v ordinaci brzdit. Dlouhá léta jsem dělal medicínu na plný úvazek se šesti službami měsíčně a přitom budoval paralelně několik firem. Vedle toho jsem ale taky otec čtyř dětí a k tomu jsem občas vyjel na nějakou misi s Lékaři bez hranic. Aby se to dalo uřídit, musel jsem polevit. Hlavně jsem se chtěl věnovat svým malým dětem a nechtěl si nechat život protéct mezi prsty. Tehdy jsem si úvazek v medicíně snížil a dneska dělám jednodenní chirurgii.
Děti ale rostou a do medicíny se vracím víc a víc. A až budou dospělé, asi zase skončím jako doktor na sto procent. Ale to už možná budu praktický lékař někde v horách, v kopcích a s bohatou byznysovou historií. Minimálně z pohledu zážitků.
Jaké máte plány na rok 2026?
Po tom ročním vyjednávání a dokončení transakce s Mavie se mi trochu uvolnily ruce a chci rozjet nové projekty, mezi nimi třeba medtechové studio. Doteď jsme si natáhli montérky a stavěli jsme startup, já bych teď chtěl začít budovat vrstvu nad tím. Protože tu vidím celou řadu potentních startupistů, kteří v tom sektoru potřebují trochu zorientovat a pomoct s investicemi.
Takže chcete budovat něco jako venture kapitálové studio?
Čistě venture kapitál ne, chci nabídnout zhruba deseti až patnácti firmám v horizontu dvou až tří let inkubaci a k tomu nějaké smart money. V první řadě jim vedle intervalu pre-seedového investičního kola nabídnout naše bohaté zkušenosti s oborem i s našimi průšvihy. A když se to některým z té desítky firem podaří a uspějí, měli bychom pro ně zároveň zajištěné peníze na další kolo financování. Dvě kola financování v jednom běhu, za mě zásadní pro středoevropský prostor.
Spojíte se s nějakým fondem?
Ano, ten fond nebude náš, to bude třetí partnerská strana, pro kterou vyinkubujeme jeden dva startupy, u nichž budeme věřit, že mají potenciál to třeba někdy dotáhnout i na jednorožce. Spolupráce s fondem nám zajistí financování druhého kola.
Myslím, že celá řada medtechových startupů v Česku pojde na tom, že mají skvělého zakladatele a bezvadnou myšlenku, dostanou nějaké peníze do začátku, se kterými to dotáhnou zhruba na úroveň seedu, a pak lítají po trhu a shánějí další financování, místo aby se věnovaly dál naplno byznysu a vývoji produktu. A pak se jim to nepodaří.
Takže vy pro ně chcete hlavně zajistit dvoukolové financování…
Ale také být tím Cimrmanovým mistrem slepých uliček. Pomoct jim sdílenými zkušenostmi, upravit jejich trajektorii, nastavit mantinely, dělat průvodce, ukázat, kudy už se šlo a co nefungovalo.
Na palubu zvážíte každý medicínský startup?
Chci, aby každý ten jeden budoucí projekt, který nám v té síti uvázne, byl zaměřený na prodlužování doby života stráveného ve zdraví. To je pro mě klíčové téma.
Už máte takového partnera? Fond, který vám první dvě kola zafinancuje?
Máme minimálně dva, se kterými se bavíme a předběžně jsme si plácli. Ale loni nebyl kvůli transakci s Mavie čas to finalizovat, a proto je to jedna z věcí, jež chci dotáhnout v tomto roce. Medtechové příležitosti dnes patří k jedněm z nejzajímavějších. Globálně v tom oboru vidíme velké investice, ale mám pocit, že český trh tenhle trend úplně nekopíruje. Tady pořád ještě existuje určitá skepse.
Proč?
Jednak proto, že zdraví a zdravotnictví jsou komplikované obory a ne každý se v nich orientuje. A zároveň je to práce na hodně dlouhé trajektorii. Vytvořit dobrý medtechový produkt není otázka dvou nebo tří let, je to klidně dvakrát víc a musíte mít násobně víc trpělivosti. Ne každý investor ji má. O to víc ale věřím, že se potom investice zhodnotí.
Ale investoři se zájmem tu navzdory tomu jsou?
Chodí za mnou a říkají: My si chceme postavit medtechovou nohu, ale vůbec nemáme potřebné know-how. A ty se svojí skupinou vypadáš jako někdo, kdo by tomu mohl rozumět.
Od investorů často slyším, že v medicínských technologiích jsou rezervovaní, zejména co se týče investic do hardwaru…
Mně osobně hardware taky tolik nekonvenuje, protože každá fyzická věc, kterou vyrobíte, je stará už v okamžiku, kdy jste ji dostali na trh. Stejně to je ale vždy kombinace hardwaru a softwaru. Abyste měla krabičku, která sbírá data z periferie, je důležité mít software, který ta data zpracuje a vyhodnotí. A jsem přesvědčený, že dokud nebudeme mít jinou přelomovou technologii, jako třeba diagnostické nanoboty v krevním oběhu, stejně něco na člověka pověsit musíme, pokud chceme sbírat surová data.
Každá fyzická věc, kterou vyrobíte, je stará už v okamžiku, kdy jste ji dostali na trh.
A proto nosíte dvoje hodinky? Vidím na pravé ruce Apple Watch a na levé…
Mám dvoje hodinky, mám prsten, mám hrudní pás od Kardi Ai, na rameni mám Whoop. A když mám dobrý den, mám na sobě přes deset věcí najednou. Každé to zařízení samo za sebe mi dává trend, tam se nedívám na absolutní hodnoty. Ale mezi sebou je můžu srovnávat, to mě baví, vidět data v kontextu. Dívám se na spotřebu kyslíku VO2 max, na svůj biologický věk, sleduju variabilitu srdeční frekvence HRV, spánek, váhu, fyzickou aktivitu a pohyb.
Co vám o vás všechna ta zařízení říkají?
Že bych měl víc spát. Dřív jsem říkal, že čtyři hodiny spánku denně stačí, že život je strašně zajímavý. Dnes už vím, že to byla hrozná kravina a že musím víc spát. Osm hodin denně.
