Nenechte se zmást jejich roztomilostí, kočky a psi ročně způsobují lidstvu ekonomické škody za desítky miliard korun. Kuny si zase užívají sabotáže vědeckých zařízení a veverky můžou za více výpadků elektřiny než kyberteroristé. A co teprve ptáci, opice, krysy nebo komáři?
Podívejte se, která zvířata trápí naše peněženky nejvíce.
Kousající kuny
Foto Iskulikov – Own work, CC BY-SA 3.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29744561
O ekonomických škodách způsobených kunami se většinou mluví v souvislosti se zničenými automobily nebo poničenými střechami a izolacemi, mnohem nákladnější problém však zvládla způsobit kuna, která provedla „sebevražedný“ útok na evropský Velký hadronový urychlovač, tedy největší urychlovač částic na světě na francouzsko-švýcarské hranici.
V roce 2016 tak došlo k masivnímu výpadku proudu, jenž okamžitě zastavil provoz urychlovače. Když šli zmatení inženýři zjišťovat, co že se to vlastně stalo, našli akorát ohořelé zbytky zvířete.
Kuna se totiž rozhodla, že překouše kabel pod napětím 66 kilovoltů. Vědci po takové náloži zprvu ani nepoznali, kterému druhu ostatky patří, a tak kunu označili za lasici.
Druhá kuna, označovaná „Lasice 2“, pak v sabotážní misi svého předchůdce pokračovala a v listopadu toho samého roku opět v urychlovači vyhodila proud, tentokrát kousnutím do drátu pod napětím osmnáct kilovoltů.
Zatímco tělo prvního zvířete vědci vyhodili, ostatky druhého zůstaly v lepším stavu a dostaly se až do Přírodovědného muzea v Rotterdamu.
Kamikaze ptáci
Foto NMOS332 – B-6543, CC BY-SA 2.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26624211
Nejsou to ale jen kuny, které se snaží lidstvu v pokroku zamezit. V roce 2009 například pták upustil kousek bagety nad elektrickou rozvodnou urychlovače a ten se začal přehřívat.
Dva vědci tenkrát došli k jedinému logickému zdůvodnění – pták podle nich musel být z budoucnosti a měl za cíl experiment sabotovat.
To sice může někomu připadat vtipné, oni to však zřejmě mysleli vážně, protože už dříve napsali několik článků, v nichž tvrdili, že jsou možná cíle urychlovače pro vesmír tak nepřijatelné, že jsou odsouzeny k neúspěchu.
V běžných dnech ale ptáci poškozují ekonomiku jinak. Mezi jejich nejdražší aktivity patří ničení zemědělských plodin, šíření ptačí chřipky, škození infrastruktuře korozivními výkaly nebo ucpávání okapů a ventilací hnízdy.
Největší škody však hlásí aerolinky. Střetávají se totiž s letadly, kterým pták či skupina ptáků buď narazí do čelního skla, nebo je vtáhne motor, což je sice pro zvíře smrtelné, u letadel to ale takřka nikdy nevede k pádu.
I když tak ze stovek tisíc případů, jež se za rok stanou, spadne letadel pouze několik, v těchto situacích za sebou ptáci nechávají extrémní finanční i lidské škody. Podle dřívější studie vycházely opravy letadel a náklady spojené se zpožděními způsobenými ptáky na 27 miliard korun ročně.
To se nevyhýbá ani nákladné vojenské technice, kdy například v roce 2019 pod letadlem F-35B po střetu uvázl sokol. Opravy tehdy vyšly na 42 milionů korun.
V roce 1995 zase zemřelo všech 24 členů posádky letadla Boeing E-3 Sentry. Stroj za šest miliard korun, kterých společnost postavila pouze 68 kusů, trefil hejno bernešek velkých, jež v blízkosti letiště vyrušilo letadlo startující před ním.
„Teroristické“ veverky
Foto Tony Alter, Wikimedia Commons, CC BY 2.0 https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61220043
Rády si do důležitých drátů zakoušou kromě kun i veverky. A to tak, že podle některých analytiků představují větší nebezpečí pro elektrické sítě než teroristické útoky.
Bezpečnostní výzkumník známý jako Space Rogue například v roce 2017 představil na konferenci pro hackery prezentaci, ve které tvrdil, že po 35 letech obav z kyberválky jsou nakonec největší hrozbou zvířata s huňatými ocasy.
Jak časté a zničující tyto útoky jsou, je vidět i na tom, že si vysloužily vlastní stránku na Wikipedii. Například ve Spojených státech tito roztomilí tvorové stojí ročně až za pětinou všech výpadků elektřiny.
Nejen že rádi žvýkají dráty, protože potřebují ulevit zubům, jež neustále rostou, ale také přecházejí po vedeních či transformátorech, čímž propojí dva různé elektrické potenciály, okamžitě zemřou a způsobí zkrat. Občas se rovněž prohrabou do rozvoden a transformátorů, kde způsobí další problémy.
Kromě toho ničí i stromy, jejichž hodnota po odloupání kůry klesá a navíc jsou náchylnější k různým patogenům. Jen ve Velké Británii tak podle zjištění Royal Forestry Society ročně vyjdou tyto škody i na více než čtvrt miliardy korun.
Opičící se opice
Foto Alexey Komarov, CC BY-SA 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0, via Wikimedia Commons commons.wikimedia.org/wiki/File:Monkeys_on_wires_at_Kathmandu.jpg
Likvidace elektrických sítí za zalíbila i opicím. Jedné z nich se například podařilo způsobit blackout, který vyhodil elektřinu v celé Keni.
Opice totiž spadla na transformátor, jenž se vypnul a na čtyři hodiny způsobil ztrátu 180 megawattů energie. Zvíře incident přežilo.
Elektřinu pro 22 milionů lidí loni vyhodila další opice na Srí Lance, kde se podle oficiálního vysvětlení „dostala do kontaktu se síťovým transformátorem, což způsobilo poruchu systému“.
Lidem se ale opice prodražují i jinak – v Portoriku například makakové a kočkodani způsobují farmářům každý rok škody za více než 30 milionů korun, což je z velké části způsobeno tím, že museli přejít z pěstování ovoce a zeleniny k méně výnosnému využití půdy.
Vražedné kočky a psi
Foto U.S. Air Force Photo by Josh Plueger. Postwork by Dove, Public domain, via Wikimedia Commons commons.wikimedia.org/wiki/File:Mad_dog.jpg
Ať už je to vyvražďování ptáků a malých savců, nebo šíření nemocí, kočky a psi se lidem také pěkně prodraží. Zvláště pak ti, kteří se po světě toulají bez páníčků.
Kočky například způsobují největší ekonomické škody tím, že loví ptáky – na jedné straně to jsou kachny, bažanti a tetřevi, jež by lovili lidé, a na druhé straně zabíjí i ptáky, kteří by jinak rozptylovali semena a hubili hmyz. Ročně by měly jimi způsobené škody vyjít na více než 20 miliard korun.
Mnohdy se o nich proto píše jako o jednom z finančně nejnáročnějších druhů, v porovnání se psy je to ale jako nic. Téměř se totiž neobjevují případy, kdy by kočka zabila člověka přímo – a když už ho zabije, většinou je to způsobeno přenosem toxoplazmózy.
V Austrálii v roce 2020 spočítali, že takto ročně zabijí přibližně 550 obyvatel země. Jen zhruba 50 jedinců přitom zabije přímo nemoc, další dvě stovky zemřou při dopravních nehodách, které mohou souviset s pomalejší reakcí způsobenou infekcí, a na 300 lidí se kvůli nemoci zabije samo.
Oproti tomu psi likvidují lidstvo i jeho peněženku podstatně více. Jen ve Spojených státech mají výdaje spojené s pokousáním psy vyjít téměř na šest miliard korun ročně, přičemž v průměru pokoušou čtyři a půl milionu Američanů za rok.
Hlavně jsou ale největším přenašečem vztekliny na světě. Podle Světové zdravotnické organizace psi zaviní 99 procent nakažení touto nemocí u lidí. Naprostá většina nakažených navíc umírá, což související ekonomické škody způsobené psy ročně staví na více než 180 miliard korun.
Tuto částku hlavně zvyšuje fakt, že lidé, kteří by se jinak nenakazili a mohli nadále pracovat, po nakažení umírají, ať už jsou mladí, či staří. Na desítky miliard korun ročně také vychází postexpoziční profylaxe, což je urgentní lékařský zákrok po rizikovém kontaktu s infekcí.
Hladové krysy
Foto Tranceliner, CC BY-SA 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0, via Wikimedia Commons commons.wikimedia.org/wiki/File:Brown_Rat_feasting_on_Prickly_Pears.jpg
Když si krysa vytipuje farmu, zvládne za rok sežrat či kontaminovat obiloviny zhruba za 500 korun. Na světě je dnes podle odhadů asi sedm miliard krys. Jen ve Spojených státech tak ministerstvo zemědělství odhaduje roční škody ve výši 40 miliard korun.
Studie z roku 2023 uvádí, že podle nejkonzervativnějších analýz, vycházejících pouze z nahlášených případů, způsobí hlodavci roční škody téměř za dvě miliardy korun. Podle vědců by toto číslo ale mohlo ve skutečnosti činit až okolo 150 miliard korun.
A když není farma, nevadí. V roce 2018 například v Indii vlezla krysa do bankomatu, kde rozcupovala bankovky v hodnotě 370 tisíc korun, načež uvnitř stroje uhynula. Podle všeho to však neudělala kvůli chuti na peníze, ale protože si na bankovkách brousila zuby a chtěla si z nich udělat hnízdo.
Krvelační komáři
Foto Department of Foreign Affairs and Trade, CC BY 2.0 https://creativecommons.org/licenses/by/2.0, via Wikimedia Commons commons.wikimedia.org/wiki/File:Mosquitoes_(10703811283).jpg
Za zcela nejdražší škůdce se mnohdy považují komáři. Ti totiž způsobují vražednou kombinaci negativních jevů – nejen že rozšiřují smrtelné nemoci, které podobně jako v případě psů zabíjí i lidi v produktivním věku, ale kvůli méně závažným nemocem také klesá produktivita práce.
Jimi šířená onemocnění navíc mnohdy mají trvalé následky, jež dále omezují schopnost nakažených pracovat naplno. Jen po zdravotní stránce tak vyjdou komáři na více než 40 miliard korun ročně.
Nezanedbatelný vliv ovšem mají i na turismus, který při výskytu jimi šířených nemocí trpí. Třeba v Thajsku v roce 2019 přímé a nepřímé dopady horečky dengue snížily celkový HDP země o 30 miliard korun.
A negativně komáři ovlivňují rovněž ceny nemovitostí, jež zvládnou při svém výskytu snížit v průměru o pět až deset procent.
