„Musím tam vysázet kytky,“ vysvětlovala nám zkraje června Lenka Třešňáková důvod cesty, když spolu s námi a svým manželem, teplickým developerem Jaroslavem Třešňákem, nasedala do pronajatého soukromého letadla, které mělo za chvíli odstartovat směr chorvatská Rijeka.

Člověka v tu chvíli napadlo, že ji čeká odpočinkové sázení skalniček vedle prázdninové vily na pobřeží, ale realita byla jiná. Za dvě hodiny jsme totiž stáli před obrovskou bílou stavbou, kde už na ni čekaly dvě nákladní auta plná palet, na nichž byly stovky květin a palem pro celý hotel.

A ne jen tak ledajaký. Pětihvězdičkový hotel za víc než 2,5 miliardy korun, který na pobřeží mezi Rijekou a Opatijí zabírá plochu osmnácti tisíc metrů čtverečních. Hotel, který Třešňákovým patří.

Na resort s dlouhým názvem Hilton Rijeka Costabella Beach Resort and Spa měli Třešňákovi stavební povolení od roku 2015. Stavět začali o čtyři roky později a první hosty v dovolenkovém kolosu se 132 pokoji a 62 vilami a apartmány přivítali poslední červnový den.

Tady jsem poprvé viděl moře, ale neměl jsem peníze na hotel a krysy mně sežraly snídani.

Celá tahle story, která vyvrcholila včerejším otevřením hotelu veřejnosti, ale začala už v roce 2010. „První parcelu hned u moře jsem tehdy kupoval za deset tisíc korun za metr,“ popisuje Třešňák úplný začátek svého největšího projektu, na který mu banka J&T půjčila necelou polovinu potřebných peněz, konkrétně 43 milionů eur, tedy zhruba 1,1 miliardy korun. Zbytek zainvestoval ze svého. 

Od té doby se ale na investice do pozemků a nemovitostí v Chorvatsku vrhli i Rakušané, Němci a Italové a výsledek je ten, že další pozemky pro rozšíření hotelu už Třešňák nedávno pořizoval za 18 tisíc korun za metr. A lepší to prý rozhodně nebude.

Do minulosti se při procházení labyrintem obrovského areálu hotelu, který téměř stejnými díly vlastní společně se svojí ženou a dvěma dospělými dětmi, Třešňák vrací ještě několikrát. Dostane se i k tomu, proč vlastně začal stavět mezi mezi Opatijí, kam turisté od nás mířili už v první polovině minulého století, a pulzující sousední Rijekou.

„Tohle je místo, kde jsem jako student v roce 1983 poprvé uviděl moře. Jenže jsem tenkrát neměl peníze na hotel, takže jsem kus odtud spal na pláži, kde mi krysy první noc sežraly chleba na snídani,“ směje se Třešňák.

Vždycky, když se mi někde něco líbilo, vyfotil jsem si to a v nějaké podobě přenesl sem.

V tu dobu na místě dnešního hotelu stál přímořský areál ministerstva vnitra s pěti vilami a policejní stanicí. Jenže o státní majetek se pořádně nikdo nestaral a zpustl do té míry, že ho radnice Rijeky raději nabídla k prodeji. A Třešňák toho využil. Není to ale zdaleka jediný pozemek, který v okolí Rijeky vlastní. Navíc aktuálně ještě pokukuje po další, tentokrát sedmihektarové, parcele u Dubrovníku.

Článek je rozdělený na dvě části, pokud si chcete přečíst jeho zbytek, klikněte na následující tlačítko.