Vědí, že co si neudělají, to nemají. Když ale vidí pomocnou ruku, otevřou se, získají drive a chtějí na sobě pracovat. Byznysmenka a mentorka Olga Girstlová letos o prázdninách pořádá devátý Letní podnikatelský kemp, kde děti z dětských domovů, azylových domů a pěstounských rodin vyslovují své pracovní sny a hledají cestu k jejich dosažení.
Janu Oulehlovi bylo šestnáct, když ho opilá matka vyhodila z domu. První týden strávil u kamaráda, pak se dostal do azylového domu pro mladistvé v Brně. Nepřízní osudu se ale nenechal zlomit. Využil nabídky zúčastnit se Letního podnikatelského kempu, kde v něm během rozhovorů s mentory z řad byznysmenů a manažerů uzrál podnikatelský nápad: založit si malou cateringovou službu Honzovy řízky.
Projekt se postupně rozrostl do fungující firmy Honzovy dobroty a za čtyři roky připravil catering už pro stovku banketů či firemních teambuildingů. „Věřím, že tyto kempy dokážou nakopnout do života každého, kdo příležitost uchopí správně a nenechá si ji proklouznout mezi prsty,“ říká dnes mladý podnikatel, který plánuje, že do roku 2030 rozjede síť prodejen v českých velkoměstech, foodtruck nebo stánky na akcích.
Jeho sny přitom sahají ještě výš. „Naučíme Francouze říkat Ř! Uděláme celosvětově úspěšný franšízový řízkový koncept,“ usmívá se ambiciózně.
Olga Girstlová s účastníky kempu
Organizátorka kempů Olga Girstlová, sama úspěšná podnikatelka, dnes působí jako prezidentka České manažerské asociace. Kempy založila v roce 2015 společně s čechoamerickým ekonomem Milanem Zeleným, který loni o Vánocích zemřel.
„Pro současnou generaci bude běžné, že v průběhu života několikrát změní povolání. Je potřeba, aby mladí lidé byli flexibilní, dokázali pochopit, co se kolem nich děje, rozeznali příležitost a uměli pozitivně a podnikavě myslet,“ zdůrazňuje zakladatelka. Za devět let přinesly kempy nový start života skoro dvěma stovkám mladých lidí ze sociálně znevýhodněných rodin.
„Učíme děti přijmout hodnoty, které nemohly získat v rodině. Měníme jim myšlení, připravujeme je na zodpovědný samostatný život,“ věří Girstlová.
Cílem nemusí být vždy rozjezd vlastního podnikání, ale třeba i to, aby se děti v budoucnu staly spolehlivými zaměstnanci, které jejich povolání baví. Mezi absolventy jsou řidič tramvaje, dentální hygienistka, kadeřnice nebo masérka. Řadu dětí ale kempy inspirovaly a dodaly jim sebevědomí třeba ke studiu na vysoké škole.
Příkladem je vítěz loňského ročníku, mladý programátor Yehor Derehus, který v sedmnácti utekl do Česka před ruskou válkou na Ukrajině. První rok studoval češtinu na Masarykově univerzitě, poté ho přijali na Technickou univerzitu v Košicích.
„Nepřikládejte důraz tomu, co se vám stalo. Soustřeďte se na svůj rozvoj, budování nových kontaktů a přemýšlení o své budoucnosti,“ říká mladý muž, jehož cílem je stát se špičkovým odborníkem v oblasti virtuální reality a umělé inteligence a založit firmu.
Organizátoři oslovují všechny dětské a azylové domovy v Česku – zájemci musí napsat motivační dopis, vyplnit přihlášku a natočit video, ve kterém představí svůj sen. Patnáct z nich se dostane na celostátní kemp, kde je čeká týdenní program plný přednášek, praktických workshopů a setkání s podnikateli a manažery.
Ti působí zároveň jako mentoři a pomáhají z dětských projektů vytvořit prezentace. Na konci pobytu pak hodnotí a oceňují ty nejzdařilejší.
Letos kemp proběhne ve třetím prázdninovém týdnu v Nemojanském mlýně nedaleko Vyškova a za účastníky se vypraví třeba Tomáš Vaněk z Aramarku, Monika Nebeská z ZD Všestary nebo vyjednavač Radim Pařík. V minulosti s dětmi dobrovolnicky pracoval například Jannis Samaras z Kofoly, Václav Muchna z Y Softu nebo Michal Šmída z Twista.
„Snažíme se přibližovat nejnovější trendy, letos nás čekají témata jako nové technologie, kybernetická bezpečnost, digitální podnikání, ale také ekologie a udržitelnost, farmářství či zemědělská výroba. Pro účastníky je program velmi nabitý a náročný, ale takový život – obzvlášť ten podnikatelský – prostě je,“ přibližuje Girstlová.
Náplň kempů vychází z principů byznys modelu Canvas a také z hodnot legendárního Tomáše Bati, jako jsou spolupráce, spoluodpovědnost, spoluúčast a spolupodnikání. Projekt s rozpočtem vyšších stovek tisíc korun financuje Girstlová z příspěvků sponzorů. Díky nim mohla rozjet i regionální podnikatelské kempy, které se konají ve vybraných krajích v průběhu roku.
Na nich vždy spolupracuje s vedením města nebo kraje, místní univerzitou a tamním byznysem. Právě firmy z okolí pak absolventům kempu často nabídnou i pracovní místa.
Koncept by Girstlová ráda nabídla okolním státům. „Nemáme ambici sami je pořádat, přece jen každá kultura má svoji potřebu, ale jsme otevřeni sdílet naše know-how s lokálními týmy,“ přibližuje plány k desátému výročí, které projekt oslaví v příštím roce.
