Itálie jako vyšitá. Střih má švih. Na Tamaru i psíka Maxe by mohli uomi di Napoli pískat a výskat: „Ciao, bella!“ A přitom je všechno tohle zrobene v Ostravě.
Člověk by si mohl myslet, že covid zazvonil klasickému pánskému obleku umíráček. Cink, cink, cink, teď už pofrčí jenom ležérní kalhoty na šňůrku, žádný vyžehlený vlněný oblek, žádné puky, místo toho sako jako mikina a k tomu tepláčky…
No, ale prý to není žádná pravda a Tamara to musí vědět. Tamara Cyganová totiž vede dvanáct obchodů s pánskou módou, dvanáct obchodů, kde jsou ramínka plná obleků, a dvanáct obchodů, které založili její otec s matkou, a teď je na ní přesvědčit chlapce a chlapy od Bratislavy po České Budějovice, aby nelámali nad obleky hůl.
„No, je pravda, že dnes pomalu ani právníci nenosí obleky,“ přemýšlí Tamara, sama oblečená v přiléhavých italských šatech a kožené bundě. Ale, jak dodává, žádnou zásadní změnu trendů ve svých obchodech nevidí, a hlavně ani neprosazuje.
