Česká republika patří v Evropě mezi země s dobrou dostupností inovativních léčiv. Unikátní je také zapojení pacientů do rozhodovacích procesů u léků na vzácná onemocnění.
O zajištění přístupu k moderním léčivým přípravkům, jejich dostupnosti a jakou roli v tom hraje farmaceutický průmysl a pacienti, jsme mluvili s Filipem Dostálem ze společnosti Takeda.
Váš tým se podílí na zajištění dostupnosti inovativní léčby pro pacienty. Jak vypadá cesta nového léku od registrace až k pacientovi?
Nový lék musí projít hodnoticím procesem, aby získal úhradu z veřejného zdravotního pojištění (HTA proces). V Česku jej zajišťuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Hodnotí se mimo jiné výsledky klinických studií, terapeutická účinnost a bezpečnost, nákladová efektivita a dopad na rozpočet veřejného zdravotního pojištění. U léků na vzácná onemocnění se posuzuje také celospolečenský dopad a povinně i vliv na kvalitu života. Naším úkolem je prokázat reálný přínos pro pacienta odpovídající příspěvku systému a usilovat, aby byl lék co nejdříve dostupný všem pacientům, kteří jej potřebují.
Jak dlouho takový proces trvá?
U nás je to průměrně 581 dní mezi registrací léčivého přípravku a jeho hrazením z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jak ukazuje nejnovější EFPIA Patient Wait Report. Oproti roku 2016, kdy to bylo kolem 700 dní, je patrný posun, za což můžeme poděkovat zejména SÚKL, byť v poslední době se ukazuje, že se řízení znovu postupně prodlužují, a je tedy třeba na tomto pracovat kontinuálně.
Mohou tento proces nějak ovlivnit pacienti?
Ano, to je jeden z nejvýraznějších posunů v posledních letech – zatím ale jen u léků na vzácná onemocnění. Na rozdíl od některých civilizačních nemocí totiž na mnoho vzácných onemocnění neexistuje prevence, pacienti si tak nemohou „pomoci sami“. U těchto léků dnes pacienti nejsou jen pasivními příjemci péče, ale jsou prostřednictvím pacientských organizací aktivně zapojeni do rozhodovacích procesů při získávání úhrady ze zdravotního pojištění.
Jejich zapojení do HTA procesu, zavedeného od roku 2022, posiluje transparentnost a komplexnost hodnocení nových léčiv. Perspektiva pacientů zde doplňuje odborné a ekonomické pohledy a pomáhá lépe porozumět potřebám lidí žijících se vzácnými onemocněními. V evropském kontextu je takto strukturované a legislativně ukotvené zapojení pacientských organizací spíše výjimečné. I díky tomu bylo u nás v posledních letech do systému úhrad zařazeno 27 nových léčiv pro vzácná onemocnění.
Jak si Česká republika stojí v dostupnosti moderní léčby ve srovnání s Evropou?
Dostupnost léčiv je u nás obecně na dobré úrovni. Podle zmiňovaných dat z EFPIA Patient Wait Reportu, který porovnává dostupnost nově registrovaných léků pro pacienty, se Česká republika řadí na sedmou příčku. Konkrétně ze 173 nově registrovaných léků v období 2020 až 2023 se jich alespoň k jednomu českému pacientovi dostalo 106. Takový stav ale není samozřejmost, celý systém se musí stále snažit, abychom my, pacienti, měli k dispozici moderní a účinné léky.
Některé léky na vzácná onemocnění lze podávat pouze ve specializovaných centrech. Má Česko dostatek těchto center?
U takzvaných centrových léků je cílem soustředit náročnou terapii do specializovaných center se zkušeným týmem odborníků a odpovídajícím zázemím. Počet těchto center v Česku odpovídá obecně nižšímu počtu pacientů se vzácnými onemocněními, proto se péče koncentruje do několika center, typicky ve velkých městech.
Pro pacienty z odlehlejších regionů však může být opakované dojíždění logisticky náročné. I proto se v debatě objevuje téma sdíleného výdeje léčiv – možnosti vydávat některé léčivé přípravky v lékárně mimo centrum při zachování indikace a kontroly v centru. Pokud to onemocnění a léčba umožňují, může jít o jeden z nástrojů, jak pacientům ulevit bez narušení kvality a bezpečnosti péče. Tuto iniciativu podporujeme a spolu s pacientskými organizacemi a dalšími stakeholdery budeme hledat cesty, jak pomoci pacientům ve zjednodušení jejich léčby. Cest k tomuto cíli je více.
V čem vidíte prostor pro zlepšení?
Samozřejmě žádný systém není dokonalý, financování zdravotní péče je obecně výzva. Důležité je efektivně využívat prostředky, být otevřený novým řešením a pokračovat v dialogu mezi všemi aktéry. Takový dialog už u nás několik let probíhá, čehož si vážím osobně i jako člen Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Jak vidíte budoucnost inovativní léčby?
Vše nasvědčuje tomu, že digitalizace a umělá inteligence mají, a ještě budou mít na zdravotnictví obrovský dopad. Zrychlí se analýza, výzkum a vývoj nových molekul, které budou sloužit k léčbě pacientů. Čeká nás velké zaměření na prevenci a zlepšení diagnostiky, protože digitalizace umožní využití dat získaných z různých wearables, jako jsou chytré hodinky či prsteny.
MUDr. Filip Dostál, MA
Je vystudovaný pediatr a celou profesní kariéru pracuje ve farmaceutickém průmyslu. Ve společnosti Takeda vede tým, který jedná se státními institucemi, zdravotními pojišťovnami i pacientskými organizacemi a spolu se svými kolegy usiluje o včasný přístup pacientů k inovativní léčbě. Mimo práci se zajímá o architekturu 30. let, moderní technologie a rád sportuje.
C-ANPROM/CZ/CORP/0119
