Firmy, které kvůli zásahům čínské vlády ztrácejí na hodnotě biliony dolarů. Magnáti pod drobnohledem. Výrobců luxusních značek, kteří se obávají vyššího zdanění, v záchvatu paniky. I takto znějí v poslední době zprávy z Číny. Když si přitom uvědomíme význam nejlidnatější země světa pro globální byznys, rozhodně se hodí pohled insidera.
„V jistém slova smyslu jde o celosvětové pnutí. Podobná opatření jsou diskutovaná i v západních zemích,“ vysvětluje Jan Bejkovský, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTradu v Pekingu.
Mnoho lidí však považuje aktuální situaci v Číně za něco mimořádného. Třeba televize CNN kvůli poměrně tvrdým tahům vůči tycoonům čínského byznysu dokonce psala o revoluci. Bejkovský ovšem nesouhlasí.
„Nedomnívám se, že je namístě používat takové slovo,“ říká expert, který vystudoval sinologii, v říši středu strávil na studijních výzkumných pobytech téměř dva roky a letos vydal knihu nazvanou Čínský ekonomický systém: Tržní ekonomika, či státní kapitalismus?
Co se tedy v Číně aktuálně děje?
Současné regulatorní kroky jsou vyústěním dlouhodobě proklamované snahy ústřední vlády začlenit internetové a technologické firmy do regulatorního rámce. I v západních zemích je například nyní aktuální otázka zdanění internetových gigantů, respektive to, jak tyto firmy donutit zdanit zisky v místě, kde vznikly.
Čína je velmi specifická země, platí to i zde?
Díky překotnému rozvoji čínské ekonomiky země některé kroky přeskočila a vláda se nyní snaží novými regulacemi dohnat internetové a technologické firmy, které se mezitím přeměnily v giganty s rychle rostoucím záběrem aktivit. Je třeba si uvědomit, že v odvětvích postižených novou regulací ovládají trh monopoly nebo duopoly.
Odborník na Čínu Jan Bejkovský
Kdo patří mezi nejsilnější hráče?
Celý obrovský čínský e-commerce trh je z větší části rozdělen mezi pouhé dva subjekty, Alibaba a JD.com. Stejně tak v Číně zcela dominantní trh mobilních plateb je rozdělen mezi dva subjekty, Alipay a Wechatpay, a trh osobní přepravy pak ovládá pouze jeden subjekt – Didi. Tyto subjekty jsou mezi sebou navíc často kapitálově propojené.
Díky tomu, jak hluboce mobilní technologie prostupují čínskou společností, jsou navíc tyto služby využívány daleko výrazněji než například v Česku, takže i vliv těchto firem je výraznější v celé ekonomice. Nové regulace pravděpodobně přispějí k větší transparenci celého odvětví a mohou výhledově dát šanci novým hráčům, což je jeden z oficiálně vyhlášených vládních cílů. V krátkém období se však nedá očekávat „revoluce“.
Jak je na tom vůbec země ekonomicky?
Čínská ekonomika je bezesporu jedním z vítězů pandemie. Čína od druhé poloviny roku 2020 zaznamenává stabilní růst, který dokonce překračuje hodnoty z roku 2019. Pandemie ukázala mimo jiné závislost celého světa na dodávkách z Číny, domácí spotřeba setrvale roste a čínský export roste takovým tempem, že v Číně téměř došly kontejnery – to mimo jiné způsobuje zpoždění při dodávkách z Číny a růst cen dopravy. Čína již dávno není pouze levnou montovnou nesofistikovaných výrobků a během pandemie naopak došlo ke zrychlení tempa jejího růstu.
Kde má tento růst strop?
Dlouhodobě se očekává opětovné ustálení růstu na výchozí předpandemické úrovni kolem šesti až sedmi procent. S dospíváním čínské ekonomiky není možné udržet dvouciferné tempo růstu. Čína se oproti očekávání daleko dříve musí potýkat se stárnutím populace a klesající porodností. I to jsou faktory, které tlačí na posílení státní regulace a zvýšení daní – Čína již nemůže do budoucna spoléhat na neomezenou zásobárnu levné pracovní síly.
Právě tyto procesy budou zvyšovat tlak společnosti na vyšší dostupnost sociálních a zdravotních služeb, s čímž úzce souvisí otázka přetrvávajících příjmových nerovností. Vláda si je výzev a pastí dobře vědoma. Proto například jedním z klíčových argumentů pro zavedení nové regulace mimoškolního vzdělávání byla větší rovnost šancí pro všechny děti.
Týká se to, o čem hovoříme, primárně čínského byznysu, nebo to může mít dopad i na české firmy podnikající v Číně?
Zahraniční firmy v Číně fungují v rámci přesně stanovených pravidel, existuje seznam odvětví, kde nemohou působit. Čínská ekonomika se však možná paradoxně – vzhledem k omezení cestování – v posledních měsících výrazně otevírá světu.
V jakém smyslu?
Příkladem může být výrazné zmírnění pravidel pro zahraniční firmy ve finančním sektoru. Světová komunita růstovému potenciálu čínské ekonomiky nebývale věří, důkazem čehož jsou rekordní nárůsty přímých zahraničních investic do Číny již od jara 2020.
Nová státní regulace není zacílena primárně na zahraniční subjekty, ale zahraniční i domácí firmy si v Číně budou muset do budoucna zvyknout na výraznější státní zásahy. Čínský trh však stále nabízí pro české firmy mnoho příležitostí, je však ještě důležitější než kdy dříve vstup do Číny nepodcenit a pečlivě naplánovat.
Jak jsou na tom české firmy? Změnil koronavirus jejich možný vstup na čínský trh?
Čína již od jara 2020 není výrazně ovlivněna pandemií, ale cenou za to je naprosté uzavření před světem. Podnikatelské prostředí reaguje vždy pružně a s ním i CzechTrade, takže jsme tu během uplynulého roku měli alternativní cesty, jak začít dělat byznys v Číně.
Co mezi ně patří?
Zažili jsme tu online veletrhy, online B2B matchmaking a podobně. V Číně opět vše běží ve starých offline kolejích, a proto se snažíme i za této nové situace otevírat firmám dveře na čínský trh. Naše přítomnost v teritoriu je teď proto ještě důležitější než kdy dříve – pomáháme firmám řešit compliance, zastupujeme je na veletrzích a pomáháme jim vyhledávat nové partnery. Snažíme se zkrátka jít s dobou a pomáhat firmám, jak je zrovna nejvíce třeba.
Jak se toho dá dosáhnout?
Například naše kancelář v Pekingu se podílí na otevření unikátního nového kanálu prodeje českého zboží v Číně – formou českého národního pavilonu na čínské e-commerce platformě, kdy bylo díky naší aktivitě možné propojit český a čínský byznys i bez fyzického setkání.
Vzhledem k záměrné volbě segmentu cross-border e-commerce se navíc české firmy vyhnou nutnosti získání čínské certifikace. Národní e-commerce pavilon přispěje ke zvýšení povědomí o naší zemi a našich výrobcích u více než miliardy čínských spotřebitelů.
