Čipy od kalifornských výrobců Intel a AMD si v čínských vládních počítačích již neškrtnou. Nově se tam nemají příliš ohřát ani Microsoft Windows či zahraniční databázové aplikace.
Čína zavedla nové směrnice, které vyžadují, aby americké procesory Intel a AMD byly postupně vyřazeny z vládních počítačů a serverů a nahradila je domácí řešení.
U nových veřejných zakázek by již neměly mít napříště moc šanci ani operační systém Windows či zahraniční databázový software. Paralelně má proběhnout také podobná lokalizace v čínských státních podnicích.
Ne, že by to bylo úplně nečekané. Čína vlastně jen se značným zpožděním opouští politiku měkké síly a vrací úder v konfliktu, který původně rozpoutaly Spojené státy ještě za vlády Donalda Trumpa a v němž Bidenova administrativa ochotně pokračuje a přikládá pod kotel.
V roce 2022 například oznámila omezení dodávek nástrojů na výrobu čipů vyrobených v USA do vyspělých čínských továren na polovodiče a přesvědčila klíčové výrobce zařízení na výrobu čipů mimo USA – konkrétně v Japonsku a Nizozemsku, aby se tímto příkladem inspirovali.
Pokud jde o samotnou Čínu, ta dlouho razila politiku měkké síly. Bylo to nicméně v době, kdy byly americké a obecně západní technologie roky před Čínou a nejvíce prosperující čínská technologická odvětví jako telekomunikace byla závislá na západních ekosystémech.
Dnes Čína zvládá vyrábět pokročilé čipy a zejména v zelených technologiích, jako jsou solární panely nebo lithium-iontové baterie, které se využívají například v elektrických vozidlech, již dokonce získala před okolním světem náskok. Špičkové jsou také čínské technologie pro telekomunikační operátory.
A pokud jde o čipovou závislost? Úplně sice zatím nezmizela, ale v loňském roce například uvedl čínský telekomunikační gigant Huawei navzdory sankcím ze strany USA na trh 5G telefon Mate 60 s čipem vyrobeným sedminanometrovým procesem čínskou společností Semiconductor Manufacturing International (SCMI).
Údaj o nanometrech označuje velikost jednotlivých tranzistorů na čipu a platí, že čím menší jsou, tím více jich lze na jeden polovodič umístit. Sedminanometrový proces je dnes stále ve světě polovodičů považován za velmi pokročilou technologii. Čínský SMIC má již ale k dispozici i výrobní linky zvládající výrobu pětinanometrovým procesem.
Pro srovnání, nejmodernější čipy, které si může dovolit Apple do svých nejvýkonnějších iPhonů, jsou vyráběny třínanometrovým procesem.
A vzájemná technologická nevraživost se vyostřuje více a více. Ve středu 28. března přišla agentura Reuters s informací, že Spojené státy aktivně oslovují spojence, aby zabránily domácím společnostem v servisu některých zařízení na výrobu polovodičů pro čínské zákazníky.
Spojené státy také zvažují zákaz řady čínských společností dodávajících technologie pro zmíněnou Huawei.
Je současné rozhodnutí čínského státu spíš politickým políčkem, protože americké technologické firmy již předtím měly ohledně Číny svázané ruce, nebo americké firmy skutečně poškodí?
Pro někoho to bude možná trochu překvapivé, ale i navzdory sankcím byla loni Čína pro Intel vůbec největším trhem. Pocházelo odsud neuvěřitelných 27 procent tržeb, tedy částka asi 54 miliardy dolarů. AMD je na Číně závislá o něco méně, i tak ale nejspíš potenciální ztráta patnácti procent příjmů dost zabolí.
Již dříve americké restrikce masivně torpédovaly čínský byznys společnosti Nvidia, ta se tím ale dnes příliš trápit nemusí. Ne všichni američtí technologičtí hegemoni však mají s čínským trhem problém.
Pro produkty Apple například dnes tvoří Čína necelou pětinu celosvětových příjmů. Do loňského roku navíc čínské příjmy společnosti setrvale rostly. A náklonnost je, zdá se, oboustranná, Číňané produkty Apple milují, byť se prodeje iPhone na začátku roku v Číně propadly ve prospěch Huawei.
Pokaždé, když do Číny přijedu, připomenu si, že je tu možné všechno.
Tim Cook, Šéf Applu
Je to sotva týden, co Tim Cook, generální ředitel Applu, otevřeně připustil, že žádný dodavatelský řetězec není pro společnost tak důležitý jako právě čínský. I když dnes Apple diverzifikuje více než v minulosti, stále přes 75 procent z jeho dvou set klíčových dodavatelů vyrábí právě v Zemi středu.
A zásnuby Applu a Číny budou, zdá se, pokračovat i navzdory nepřejícím rodinným příslušníkům. Apple přesně před týdnem otevřel svoji nejnovější prodejnu v Šanghaji a Tim Cook se minulý týden nechal pro čínská státní média slyšet, že Apple letos v Číně uvede na trh svůj prémiový headset pro rozšířenou realitu Vision Pro.
Dost výmluvná jsou také Cookova slova, kterými svůj komentář obohatil: „Miluji Čínu, rád zde pobývám, miluji zdejší lidi a kulturu. Pokaždé, když sem přijedu, připomenu si, že je tu možné všechno.“
