Překvapivý zvrat, nebo logická otočka? Ještě loni v listopadu hlásná trouba čínské vlády, deník People’s Daily, varoval před iracionalitou okolo metaverzové mánie. V polovině ledna už však místní čínské lidové vlády začaly zveřejňovat své plány, jak naskočit do rozjetého vlaku – navzdory skutečnosti, že málokdo má jasno, co metaverzum vlastně v praxi znamená.
Termín se již objevil například v letošních ekonomických plánech průmyslového Wu-chanu nebo východní metropole Che-fej, hlavního města provincie An-chuej. Obě tamní vlády se zavázaly k podpoře rozvoje metaverza v nadcházejících pěti letech.
Vláda Wu-chanu chce integrovat fenomén metaverza do toho, čemu Číňané říkají „reálná ekonomika“. Představitelé Che-fej pro změnu přísahali, že budou kultivovat vedoucí společnosti a produkty v přelomových oblastech, jako jsou právě metaverza. Ta se díky tomu dostala v rétorice prefektury na úroveň podpory průmyslových oblastí typu supravodivosti.
Koncept metaverza se ve formalizované podobě vynořil během covidové pandemie. Termín odkazuje k virtuálnímu světu popsanému v roce 1992 spisovatelem Nealem Stephensonem v knize Sníh a navzdory současné horečce okolo virtuálních pozemků a firem, které se vývojem metaverz zabývají, neexistuje jeho jednoznačná definice.
Metaverzum obecně odkazuje k uživatelskému zážitku, kombinujícímu skutečný svět s těmi virtuálními. Uživatelé takového prostředí mohou mezi sebou interagovat řadou způsobů, což má metaverzum odlišovat od obyčejné online hry pro velké množství uživatelů.
Dvě zmiňované čínské metropole nejsou jediná čínská města, která mají s metaverzem oficiální plány. Městská prefektura Čang-ťia-ťie v provincii Chu-nan, kterou proslavily malebné kopce v okolí, založila centrum pro výzkum metaverza.
Jeho cíl? Ještě více podpořit turistický ruch v již tak značně turismem zatíženém regionu.
Na metaverzum ve svém pětiletém plánu myslí také Šanghaj, která se chce soustředit na prozkoumávání tržních aplikací a výzkum a vývoj technologií, metaverum využívajících.
Čínský technologický hub, město Chang-čou, kde sídlí například tamní e-commerce gigant Alibaba Group Holding, pro změnu založil „oficiální komisi pro metaverzum“. Ta se skládá z akademiků i zástupců jednotlivých technologických společností, naskakujících na trend ve velkém.
Plány v metaverzu nastínila Alibaba i Tencent a vyhledávací gigant Baidu chce mít vlastní metaverzum hotové do šesti let.
Centrální vláda zatím k tématu mlčí a oficiální čínská vládní média byla dosud k tématu metaverz spíš skeptická – vyjadřovala se hlavně k potenciálně se nafukující spekulativní bublině. V zemi s tak přísnou subordinací, jako je Čína, a s přihlédnutím k typické asijské mentalitě, si lze ale jen těžko představit, že by si podobné plány úředníci troufli předložit bez posvěcení Pekingu.
Uvidíme, s jakým oficiálním stanoviskem nakonec přijde vzor všech moderních technokratů, čínský prezident Xi. Jisté ale je, že metaverzum má v prezidentově vizi rostoucí čínské digitální ekonomiky své místo. Na rozdíl třeba od kryptoměn.
