Desetitisíce lidí se v neděli nahrnuly na čínská letiště poté, co Země středu zrušila po třech letech tvrdých restrikcí všechna omezení pro vycestování.
Jedná se o další článek v soukolí nečekané veleotočky v přístupu ke kontrole onemocnění covid-19. Pryč je přístup nulové tolerance, nastal čas pro politiku „děj se vůle boží“. Přitom ještě začátkem loňského listopadu to vypadalo, že autority budou postupovat jen drobnými krůčky a v případě jakýchkoli problémů restrikce opět rychle utáhnou.
Hongkongský index Hang Seng dosedl tou dobou na hranici patnácti tisíc bodů, což značilo čtyřicetiprocentní propad za jeden rok. Kolabující exporty, zpomalující domácí spotřeba, široké trhliny realitního sektoru a zpřísňující se regulace působily jako dokonalá bouře a z čínského trhu dělaly v mnoha ohledech neinvestovatelnou pustinu. Zmiňovaný index byl mimochodem na hodnotách z roku 2008, a to při čtyřnásobně velké domácí ekonomice.
Zpětně je však vidět, že frustrace tamní populace nezadržitelně rostla a po požáru v obytné budově v Urumči, ve které se nacházeli lidé uvězněni povinnou karanténou, vybublala na povrch formou nebývale velkých protestů. Vláda je kupodivu tvrdě nepotlačila – naopak hodila ručník do ringu a vzdala se veškerých snah kontrolovat šíření viru uzavírkami.
Dle zpráv The Wall Street Journal, opírajících se o svědectví z úzkého kruhu kolem prezidenta, se Si Ťin-pching až do poslední chvíle tomuto kroku bránil. Nulovou toleranci vůči covidu a upřednostnění veřejného zdraví před ekonomikou pokládal za cejch svého úřadování.
Veleotočka je z mého pohledu o to bizarnější, jak absolutní je. Zatímco západní svět nejdříve proočkoval svou populaci, a i poté uvolňoval opatření jen postupně, Čína šla z nuly na sto v rámci jednoho měsíce bez ohledu na vakcinace. A aby nikdo nemohl poukázat na rapidní šíření nákazy a úmrtí, čísla o počtu nakažených se přestanou publikovat.
Tipuji, že v zemi dojde k prudkému nárůstu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, mozkové mrtvice nebo třeba dýmějový mor. Takže na všechno, jen ne na covid.
Co si z toho má vzít investor či investorka? Samozřejmě se může pokusit svézt na vlně euforie a nakoupit čínské akcie, i když na to je nyní po pětačtyřicetiprocentním rally indexu Hang Seng trochu pozdě. Valná část prvotní nadšené reakce je už z velké části za námi, jakkoli i z pohledu valuace bychom se ještě o něco výš podívat mohli.
Pětadvacet tisíc bodů (zhruba plus patnáct procent) na indexu není nereálných, jelikož P/E násobek by se tím vrátil na jedenáctinásobnou hodnotu, běžnou v letech před pandemií. Je tady však malý problém ve fundamentu.
Agregovaná zisková marže indexu dosáhla v roce 2018 vrcholu na téměř osmnáct procent a samotný čistý zisk narostl meziročně o deset. Od té doby je to ale bída a zmar: marže se zúžila na osm procent a čistý zisk přešlapuje na místě. Dle odhadů půjde navíc tento rok prudce dolů.
Čínské akcie tak mají poměrně silný strop, který nemůžou přerazit bez značného nafouknutí valuace. A v té chvíli je taky držet nechcete.
Je tady však jedna divoká karta. Co když jsme přehnaně negativní a nedíváme se pořádně na potenciál poptávkové strany ekonomiky? Louis-Vincent Gave, CEO společnosti Gavekal Research, v rozhovoru pro švýcarský web The Market zmiňuje, že hotovost na účtech čínských spotřebitelů narostla z osmi až devíti bilionů jüanů před covidem na aktuálních 15,5.
Pokud se tyhle peníze vrátí přes spotřebu zpátky do ekonomiky (a ne, nedejbože, čistě do realitního sektoru nebo akcií), může mít Čína nakročeno na skvělý akciový rok právě díky vylepšení fundamentu. Pokud ji tedy v rozletu nezastaví nepromořená populace paralyzovaná dalšími vlnami koronaviru…
Nevím, kterým směrem se věci nakonec vyvinou, ale je dobré mít na paměti i tento scénář a držet vůči němu alespoň částečnou expozici – i největší čínské akcie jsou o poznání volatilnější než jejich západní protějšky. Navrch doporučuji celý rozhovor s Louisem-Vincentem Gavem, jelikož čínské otevírání ekonomiky může mít zásadní dopad i na inflaci na Západě.
Tu, u které nyní akciové trhy počítají, že nejhorší je za námi.
Autor je akciovým analytikem Patria Finance.
