Čína letos plánuje během více než padesáti startů vyslat do vesmíru alespoň 140 kosmických lodí a také dokončit svou vesmírnou stanici jménem Tchien-kung. Asijská velmoc tak chce navázat na rekordní rok 2021, během kterého tamní státní vesmírná společnost úspěšně provedla startů osmačtyřicet.

Jen pro dostavbu vesmírné stanice Tchien-kung, jejíž torzo se nachází ve výšce 340–450 kilometrů nad povrchem země, plánuje letos společnost China Aerospace Science and Technology Corporation ještě šest startů. Čeká ji zřejmě nejsložitější fáze celého programu – doprava dvou dvaadvacetitunových modulů k rozestavěné základně, jež je třeba připojit k základnímu modulu Tchien-che, který je už na místě.

Čína již letos stihla dva starty, a to včetně vypuštění družice Shiyan-13 v polovině ledna. S její pomocí chce prý čínský státní vesmírný úřad „prozkoumávat vesmírné prostředí a provádět související technologické experimenty“. 

V květnu vyletí do vesmíru i raketa Shenzhou-14, vesmírná loď s tříčlennou posádkou, která vystřídá tým na základním modulu Tchien-che a počká na přílet už zmíněných modulů, které stavbu vesmírné stanice Tchien-kung završí.

Takhle by měla vypadat dokončená vesmírná stanice Tchien-kung.

Tříčlenná posádka, která základní modul Tchien-che obývá teď, se má na Zemi vrátit v březnu. Bude to tak vůbec poprvé, co čínští astronauti zůstali ve vesmíru déle než šest měsíců.

Podle americké tiskové agentury Associated Press současně Čína vyvíjí také další vesmírné plavidlo, které však podléhá utajení.

Na oběžnou dráhu má letos vypustit raketu i soukromá čínská společnost Landspace. Raketa Zhuque-2, která je celá poháněná metanem, by měla vzlétnout v prvním čtvrtletí roku 2022, kvůli pandemii o dva roky později, než bylo původně v plánu. 

Čína, třetí velmoc, která kdy vyslala člověka do vesmíru, se ve vesmírných dostizích nedávno začala znovu hlásit o slovo. Důkazem je 207 úspěšných startů mezi roky 2016 až 2021, tedy více než dvojnásobek než v předcházejících pěti letech.