Čína si vybírá daň za blahobyt. Tamní porodnost podle národních statistik klesá už druhým rokem v řadě a je nejnižší od založení komunistické Číny v roce 1949. Země nebeského draka bojuje za záchranu své produktivity.
Zatímco v roce 2022 čínské statistiky vykazovaly 6,77 porodu na 1000 lidí, v roce 2023 už to bylo jen 6,39 porodu na 1000 lidí. Loni se tak v Číně narodilo o 2,08 milionu dětí méně než v předešlém roce.
Populace Číny se přitom poprvé po desetiletích snížila už v roce 2022. Podle analytiků tehdy došlo k prvnímu poklesu populace v zemi od hladomoru v roce 1961, který vyvolal Velký skok bývalého vůdce Mao Ce-tunga. Paralelně s tím se v zemi zvyšuje úmrtnost. Status nejlidnatější země světa tak Číně v loňském roce vyfoukla Indie.
Důvodů čínského demografického poklesu je několik. „Čínská politika jednoho dítěte, prosazovaná – často velmi tvrdě – v letech 1980 až 2016, byla nakonec až příliš úspěšná. Čínským úřadům se podařilo prosadit kulturní změnu v životních prioritách většiny lidí, de facto změnit celý life-style a životní cyklus. Lidé se přestali orientovat na velkou rodinu a soustředili se na osobní kariéru,“ hodnotí příčiny sinolog Martin Hála.
Navíc se prý změnily i celkové materiální poměry, lidé mají vyšší požadavky a očekávání, které se s velkou rodinou těžko slučují. Taková změna se podle Hály těžko vrací zpět.
Čína tak aktuálně čelí podobným společenským trendům jako řada vyspělých zemí – lidé obecně později vstupují do manželství, děti mají později a mají jich méně.
„Mladí lidé se v Číně potýkají s vysokou nezaměstnaností, vysokými cenami bydlení, vysokou finanční náročností výchovy a vzdělání dítěte, a zároveň také omezenou dostupností péče o děti a omezenými podmínkami v zaměstnání,“ dokresluje situaci v zemi Veronika Blablová, datová analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Ačkoli čínská vláda v minulých letech postupně rozvolnila politiku jednoho dítě a povolila párům mít nejprve děti dvě, a od roku 2021 tři, tyto politické změny nepřinášejí zásadní nárůst porodnosti.
Podle Martina Hály si Číňané vážnost situace způsobené politikou jednoho dítěte uvědomili pozdě. „Snaží se to napravit od roku 2016, ale pobídky jsou zatím dost polovičaté a nestačí zase zvrátit zpět procesy, které předtím úřady nastartovaly systematickou šikanou,“ konstatuje sinolog.
„Vláda se snaží obyvatele motivovat prostřednictvím daňových úlev a financí, které se s počtem dění navyšují. Systémovější návrhy zahrnují zvyšování úrovně a dostupnosti péče o děti, podporu dostupnosti bydlení pro mladé rodiny, reformy školství i zdravotnictví, lepší ochranu žen na pracovním trhu, podporu mužů na mateřské dovolené a podobně. Tento systém podpory porodnosti se však teprve rýsuje a jeho efektivitu a přesné pobídky teprve ukáže čas,“ říká analytička Blablová.
V posledních letech se pravděpodobně do nižší porodnosti promítla i pandemie a velmi striktní politika nulového covidu, která výrazně ztěžovala přístup ke zdravotní péči i pro těhotné ženy a novorozence, a lidé proto mohli těhotenství odkládat.
„Projekce vývoje čínské populace se liší, nicméně se obecně shodují na tom, že pokles bude pokračovat,“ doplňuje Veronika Blablová.
Stárnoucí populace a důsledky
Bezprostředním dopadem bude podle Martina Hály stárnutí populace, jaké známe z vyspělých zemí, s tím rozdílem, že Čína začne stárnout dříve, než se mezi tyto vyspělé země zařadí. Oproti jiným zemím je křivka stárnutí populace totiž velmi rychlá, což vytváří značný tlak na čínskou vládu těmto změnám přizpůsobit fungování země.
„Část populace v pracovně aktivním věku se snižuje, což může z dlouhodobého hlediska přinést nedostatek pracovní síly a také nárůst ceny práce. Čína se tak snaží transformovat svou ekonomiku z orientace na masovou výrobu směrem k výrobě produktů s vyšší přidanou hodnotou,“ popisuje strategii země Veronika Blablová.
Dodává, že stárnoucí populace zároveň vyžaduje značnou sociální a zdravotní péči, na kterou se také vláda postupně připravuje a investuje více peněz do zdravotnictví, včetně výzkumu nemocí a vývoje nových léčiv, což patří mezi aktuální výzkumné priority země.
„Společenské dopady jsou těžko odhadnutelné, ale už teď jsou některé patrné, například již druhá generace sobeckých jedináčků, takzvaných malých císařů, jak se jim říká v Číně, nebo nerovnoměrnost mezi pohlavími v důsledku selektivní aborce ženských plodů,“ konstatuje Hála.
Demografický posun země navíc přichází v době, kde její růst pokulhává. Čínský národní statistický úřad (NBS) potvrdil, že čínská ekonomika loni vzrostla o 5,2 procenta ve srovnání s vládním cílem kolem 5 procent. I když jde o rychlejší růst než v roce 2022, kdy čínská ekonomika vzrostla o pouhá 3 procenta, stále jde o jednu z nejhorších ekonomických výkonností země za více než tři desetiletí. Čínské akcie na zprávu zareagovaly poklesem.
Čínu v současné době sužuje řada ekonomických problémů, včetně exodu investorů a deflace. Zmenšující se populace tak pravděpodobně přinutí Peking provést některé strukturální změny ve své ekonomice a přetvořit sektory včetně zdravotnictví a bydlení.
Šance na zvrat
V případě, že se čínské vládě podaří nastavit pro mladé rodiny přátelštější podmínky, je podle Veroniky Blablové pravděpodobné, že se porodnost časem zvýší. Průzkumy totiž naznačují, že rodiny průměrně plánují 1,6 dítěte, což je podstatně víc než aktuálně odhadované 1,2 dítěte na ženu.
Na druhou stranu to Čína bude mít o něco těžší než jiné země. „Zatímco v jiných zemích pokles porodnosti částečně nahrazuje imigrace, s tímto scénářem čínská vláda příliš počítat nemůže, alespoň podle aktuálních dat a predikcí OSN, které ukazují, že z Číny více lidí odchází, než do ní imigruje,“ vysvětluje Veronika Blablová.
