Čínský obchodní přebytek poprvé v historii překročil hranici jednoho bilionu dolarů (20,7 bilionu korun) už před koncem roku. Jen v listopadu vykázala Čína přebytek přes 111 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), třetí nejvyšší měsíční hodnotu v historii. O zprávě informoval americký deník The New York Times.
Podle čínské celní správy dosáhl kumulovaný přebytek z obchodu se zbožím a službami za prvních jedenáct měsíců letošního roku zhruba 1,08 bilionu dolarů (22,4 bilionu korun), což je o 21 procent více oproti loňsku.
Americká cla prezidenta Donalda Trumpa sice snížila čínský export do Spojených států skoro o pětinu, Čína však reagovala podobným omezením dovozu amerických komodit, a bilance tak zůstala ve prospěch Pekingu.
Čína Spojeným státům prodává asi třikrát víc zboží, než odtud sama dováží. Zároveň masivně navyšuje vývoz do zbytku světa – od aut přes solární panely až po elektroniku –, a tlačí tak na výrobce v ostatních zemích, kteří nedokážou konkurovat čínským cenám.
Klíčovým faktorem je slabý kurz čínské měny a nízká inflace. Podhodnocené renminbi zvyšuje konkurenceschopnost čínského exportu, takže samotný přebytek z obchodu s průmyslovým zbožím už tvoří více než desetinu čínského HDP.
Roste však tlak, aby Peking kurz své měny nechal posílit a tím podpořil domácí spotřebu. Silnější renminbi by zlevnilo dovoz energií i luxusního zboží a uvolnilo prostor pro výdaje čínských domácností na místní služby a produkty.
Na druhou stranu by šlo o zásah do ziskovosti exportérů a potenciální zpomalení přesunu výroby do Číny – v zemi, kde průmyslové závody zajišťují práci milionům lidí, nejde o jednoduché rozhodnutí.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden v Pekingu prověřuje čínskou měnovou a finanční politiku. Část čínských ekonomů však varuje, že pokud má země skutečně posílit domácí poptávku, bude muset svůj obchodní přebytek postupně výrazně zmenšit – a časem možná připustit i dočasný obchodní deficit.
