Loňský boom generativní umělé inteligence zažil nedávno srážku s realitou. Uživatelé rychle odhalili zásadní nedostatky v novém vyhledávání od Microsoftu – a Google se pro jistotu střelil do nohy sám. Vnucuje se tak otázka, jestli opravdu zažíváme technologickou revoluci, nebo jen další bublinu?
I když venture kapitál investoval jen za poslední tři roky do generativních řešení umělé inteligence více než 1,7 miliardy dolarů, ještě před rokem byla generativní AI spojována hlavně s tvorbou znepokojujících umělých obrázků. Pak ale přišel listopad, kdy startup Open AI spustil svůj ChatGPT, a věci nabraly rychlý spád.
Open AI získala masivní investici od Microsoftu a nyní to vypadá, že naši potomci již nezažijí internetové vyhledávání tak, jak jsme na něj byli zvyklí od chvíle, kdy Google poslal na hřbitov času zastaralé internetové katalogy. Navíc to začíná vypadat, že startupisté vybavení novým AI kladivem vidí pomyslný hřebík úplně všude.
Právě spojení vyhledávání s chatbotem ale rychle ukázalo první nedostatky takového přístupu. Jak ChatGPT integrovaný v Bingu a prohlížeči Edge, tak konkurenční Bard představený Googlem, dává až příliš často znepokojující odpovědi. V případě Barda dokonce debakl z jeho představení odepsal z tržní hodnoty mateřské společnosti Alphabet sto miliard dolarů.
Technologie má zkrátka ještě před sebou kus cesty. Jak velký, to se teprve ukáže. Kde ale dává uplatnění generativní umělé inteligence smysl už teď? Lukáš Erben ze společnosti KPC-Group, která pro Česko, Slovensko a Rumunsko zastupuje konzultační a analytickou společnost Gartner, mluví o takzvané „hype fázi“ – období zvýšené pozornosti a očekávání, které se nepotkávají s reálným nasazením nebo přínosem.
„Gartner označil generativní umělou inteligenci za technologii v hype fázi již v červenci minulého roku. Analytici zároveň očekávají, že masového nasazení se dočká společně s dalšími AI technologiemi, jako je rozhodovací inteligence či hluboké učení během dvou až pěti let,“ uvádí.
Průběh hypu umělé inteligence v roce 2022 | Zdroj Gartner
„Hype lze typicky rozdělit na počáteční pozitivní či nadšený mediální ohlas, po němž přicházejí první seriózní pokusy o širší nasazení dané technologie. Během nich jsou objevovány doposud neznámé či opomíjené nedostatky a slabiny. Následuje negativní mediální ohlas a přechod do fáze vystřízlivění, během níž probíhá první konsolidace stále ještě mladého trhu a druhá či třetí kola investic rizikového kapitálu,“ vysvětluje Erben.
„Generativní umělá inteligence zaměřená na tvorbu různých typů obsahu – obrazu, videa, textu – si vším prochází doslova ukázkově a překotně i proto, že se v rané fázi dostala do rukou širší veřejnosti a médií. Tvorba obsahu je ale jen částí celého trhu generativní AI,“ dodává.
Z analýzy Gartneru vyplývá, že před nástupem současného šílenství zamířilo do oboru mezi léty 2019 až 2022 zmíněných 1,7 miliardy dolarů venture kapitálových investic. Letošní investice Microsoftu do Open AI, stojící za oblíbeným chatbotem ChatGPT, je ale o řád vyšší.
Erben ale připomíná, že vedle dnes nejdiskutovanější tvorby obsahu či kódu, tedy programování nebo kontroly a opravy kódu již napsaného, leží reálné využití například v návrzích nových materiálů se specifickými vlastnostmi pro automobilový, letecký, obranný či energetický průmysl.
Způsoby využití generativní umělé inteligence podle odvětví | Zdroj Gartner
„Lze efektivněji navrhovat i díly a součástky optimalizované pro konkrétní zadání, jako je specifická odolnost, tuhost, odlehčení nebo výrobní metoda. V případě architektonického designu zase můžete řešit podobně specifické konstrukční či interiérové prvky,“ uvádí Erben.
Další perspektivní využití sahá do sféry, která nás trápila od začátku pandemie doteď: k čipům, během jejichž vývoje lze generativní umělou inteligenci efektivně uplatnit.
VC investice do generativní umělé inteligence podle segmentu v období 2019 – třetí kvartál 2022 | Zdroj Gartner
*zaokrouhleno
„Výrazné zrychlení a zlevnění úvodní výzkumné fáze může mít generativní AI i v oblasti návrhu či hledání nových léků, respektive účinných látek,“ doplňuje Erben.
„Jde o proces, jehož celkové náklady až do schválení a uvedení přípravku na trh činí přibližně 1,8 miliardy dolarů. Umělá inteligence dokáže jeho první třetinu zkrátit ze tří až šesti let na několik měsíců, což znamená i adekvátní úsporu. I proto směřoval až do příchodu OpenGPT největší díl investic právě do této oblasti,“ uzavírá.
