Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, bankovní rada ji ponechala na stejné úrovni již třetí zasedání v řadě. Naposledy došlo ke změně ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka na konci června, a to o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Nynější úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Rovněž diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Rada také oznámila, že chce i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Analytici ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice ze srpnových 17,2 procenta v září vzrostla na osmnáct procent, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB. Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna a ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení sazeb v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohly dostat na tři procenta.
Česká národní banka ve čtvrtek zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka pro tento rok počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Inflace podle Banky letos vystoupá na průměrných 15,8 procenta. Ještě v srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta.
